Splašený vlak

Výborný thriller se skvělou beznadějnou atmosférou. Příběh je jednoduchý a přesto ve své podstatě geniální: Nechat uhánět vlak s dvěma uprchlými trestanci, bez možnosti zastavení Aljašskou pustinou. Šílenec Manny patří k tomu nejlepšímu co Jon Voight kdy hrál a Eric Roberts podává svůj životní výkon (nominace na Oskara). A ještě ten konec... (11.11.2006)

Splašený vlak jsem viděl už několikrát a když jde film zrovna v televizi, tak se rád podívám znovu. Zejména úvodní část z vězení se mi hodně líbí. Řek bych, že tohle je ten případ filmu, kterej za těch téměř 40 let od natočení na ty 4 hvězdy tak nějak dozrál. Škoda snad akorát trochu divnýho konce a na můj vkus moc jednoduchýho útěku z vězení. Překvapil Eric Roberts, kterej tady ze sebe asi vypotil životní výkon. (18.06.2023)

Opravdu slušný filmeček, který nám kromě pěkného a hlavně mrazivého prostředí nabídne i zajímavou atmosféru a solidní herecké výkony ústřední dvojice. Jon Voight jasně vedl, ale Eric Roberts velmi mile překvapil – což u něj nebývá moc obvyklé. Oba pánové se skvěle doplňovali, scénář byl rovněž dobrý, mělo to tu správnou atmosféru – jen finále mohlo být ještě emočnější, ale to už bych chtěl asi moc. Rebecca De Mornay byla svého času (v pozdější kariéře) celkem sexy dračice – tady v jejích počátcích jsem jí však vnímal spíš jako takovou šmudlu do počtu…Pobavil i počáteční souboj Erica s Danny Trejem – který svého času figuroval jako jeho „učitel“. 70% (31.03.2020)

Jasně že příběhem a trochu i zpracováním je to béčko béčkovité, ale herecké výkony, dynamický střih a v neposlední řadě nezastavitelný splašený vlak tomu dodávají velmi přesvědčivou masku vytříbené akční podívané. Končalovskij se na režisérské židličce sice moc nepřetrhl, ale o to více je snímek svižný a v závěru i emocionálně úderný. Chcete-li na 100 minut vypnout a sem tam nějaký ten stříkanec krve vás nerozhodí, není nad čím váhat. 75% (02.03.2013)

Hybridní vlak složený ze čtyř těžkotonážních lokomotiv si to jako šíp žene ledovou a zasněženou aljašskou pahorkatinou. Trevor Jones k záběrům svištícího monstra připojil tíživou hudbu a o mrazivou atmosféru, která leze až k lůžkám nehtů, je tak postaráno. A v útrobách vlaku sledujeme příběh a vývoj dvou uprchlíků, dvou skvěle napsaných a stejně tak zahraných postav. Škoda tolika afektovaných hlav v řídícím centru. S blížícím se finále začíná více sněžit, obloha se zatahuje, železnici zatraktivňují tunely, vyslovují se nezapomenutelné věty, provádějí nečekané činy a kumulují se těžké pocity. A tam v dáli kolej slepě končí, stále hustě sněží a mráz štípe do tváře jako tisíc jehliček... nezapomenutelný závěr. (21.11.2009)