Nepřítel před branami

Rok 2001 byl rokem válečných filmů z druhé světové s milostnými trojúhelníky (TMAVOMODRÝ SVĚT, PEARL HARBOR, NEPŘÍTEL PŘED BRANAMI) a paradoxně u mě nejvíc zabodoval ten, na který jsem se těšil nejmíň a sice NEPŘÍTEL. Hned úvodní čtvrthodinka s příjezdem do Stalingradu, ve které jsme spolu s hrdinou hozeni do stalingradského mlýnku na maso, je - podobně jako u ZACHRAŇTE VOJÍNA RYANA nebo NÁVRATU DO COLD MOUNTAIN - naprosto šílená a dá vám okamžitě pocítit tu hrůzu z absolutního válečného zmaru. Následuje špičková odstřelovačská scénka v kašně, kterou odstartuje souboj sovětského a německého snipera, o kterém vypráví zbytek filmu, komplikovaný funkčním milostným trojúhelníkem mezi hrdinou, jeho holkou a kámošem, který nevyhnutelně postaví kamarády proti sobě. Jednotlivým střetům nechybí napětí, zvraty a odstřelovačské vychytávky a jsou prokládány působivými emotivními scénami jako Kulikovovo vyprávění o tom, jak přišel o zuby, vyprávění Táni o smrti jejích rodičů nebo milování Vasilije a Táni v kolektivní "ubikaci" aj., které dobře prodávají herci i parádní Hornerova hudba. Moc se mi líbila postava schopného mladého politruka (Fiennes) a celá jeho propagandistická linie. Suma sumárum, můj nejoblíbenější válečný film. (04.06.2005)

Pro mě jeden z nejlepších válečných filmů. Je totiž plný opravdu výjimečných a výrazných postav, mezi kterými to jiskří a které, ač by mohly být označeny jako šablony, nepůsobí nevěrohodně. My si tak můžeme vychutnat tento příběh odehrávající se v obléhaném Rusku, který obsahuje jak kladného hrdinu, tak jeho lásku, zrádce i výrazného záporáka a pomstu, aniž bychom ztráceli dojem realističnosti a uvěřitelnosti. Velkou zásluhu na tom má i viditelný fakt, že hlavní hrdina Zajcev, mladý ruský ostřelovač je glorifikován zcela záměrně, což je v ději ještě umocněno nadsazenou propagandou. To samé v bleděmodrém platí pro jeho protihráče na německé straně. Ten je oproti oduševnělému chudému ruskému hrdinovi z lidu pojat naopak jako bohatý, vážený, nemilosrdný a nekompromisní profesionál. Schéma dvou hlavních hrdinů, oba výjimeční ostřelovači, jeden hodný chudý, druhý „zlý“ bohatý, je jak vystřiženo ze sportovního filmu, či dokonce z komiksu, tady ovšem zasazeno do kulis druhé světové války, ruin zdevatovaného města a všudypřítomné smrti působí nadočekávání dobře. Jude Law i Ed Harris jsou skvělí herci a zde jen potvrzují, že dokáží bez zaváhání zahrát cokoli. Velmi zdatně jim ale sekundují Joseph Finnes jako bezohledný kariérista a nadšený redaktor propagandy, nebo Rachel Weisz, která rozhodně neplní úlohu pouhé ozdoby hlavního hrdiny. Ron Perlman se svou postavou a kovovým úsměvem nepotřebuje komentář, zasloužil by si vlastní film! Nepřítel před branami je válečný film, jaký tu ještě nebyl! S béčkovým námětem (podle skutečnosti ovšem) nám servíruje fascinující bitvu dvou velkých mužů, která alegoricky symbolizuje válku dvou velkých zemí! (12.02.2006)

"SON OF A BITCH! THESE ARE NEW PANTS. I JUST TOOK THEM OFF A CAPTAIN FROM THE 251ST YESTERDAY." --------- Nepostrádam napätie, poriadnu snajperskú akciu, atmosféru WWII a špinavého CCCP. Skvelé výkony sa začínajú aj končia u dvojky Jude Law / Ed Harris. S kamerou a hudbou je taktiež veľká spokojnosť. V závere trochu stratené tempo, ale inak je to nekompromisná trefa do čierneho. (29.03.2015)

Napětí a přiměřenou dávku válečného dobrodružství umí Annaud divákovi předložit, nicméně dojem autenticity z jeho válečného velkofilmu přes zjevnou snahu a evidentně slušný rozpočet nemám. Je to takový ten poněkud naivní film natočený o cizí zemi a historických událostech, na které se filmový štáb dívá z velké dálky a bez schopnosti a ochoty opravdu jim porozumět. Jude Law na mě při nejlepší vůli nepůsobí jako slovanský kluk ze Sibiře a vůbec ta "ruská" část hrdinů působí tak nějak cizorodě. Přestože potenciál měl Nepřítel před branami větší, je to slušná válečná podívaná se spoustou hereckých hvězd na plátně. Celkový dojem: 75 %. (23.10.2010)

Hlavně za ten úvod.. Až hrozivě nejednoznačné charisma a sakra velký ranec charismatu Juda Lawa dělá z každého kousku, ve kterém se v první dekádě nového tisíciletí objevil, velký zážitek. Škoda, že v posledních letech nedostal nabídku, která by byla nějak zvlášť zajímavá. Ač některým v roli oslavovaného ruského ostřelovače tenhle Angličan úplně typově neseděl, mně jo, stejně jako typicky úsporný Ed Harris se svým podmanivým charismatem, ač kope za ty zlé. A rovněž Rachel Weisz, ač v téhle chladné stalingradské bitvě není nabízený milostný trojúhelník nějak zajímavě dotažený. Tyhle tiché zabijáky čeká vítězství nebo rychlá smrt. Když jde o popravu vysokých důstojníků, o to lépe. Náš hrdina se v téhle špinavé válce ocitl mezi hromadou mrtvol. On a politický komisař s tváří Josepha Fiennese. Oběma vystřílel cestu k dalším dnům, vzápětí se tak z něho stal ideální hrdina válečné propagandy. Dokud na scénu nenastoupí jiný lovec. Nepřítel před branami je hlavně komorní válečný kus, ač startuje velkoryse pojatou úvodní sekvencí. Krvavý přechod ruských sil se musí líbit, ač není tak dokumentárně autentický nebo drasticky lstivý jako Spielbergův start Ryana. Druhá polovina je věnovaná plížení polorozbořenými továrnami, kde někde číhá nebezpečný cíl. I tahle soukromá válka má něco do sebe. I když je místy sterilní a místy zdlouhavá. Rušivá je dle mého i zvolená angličtina. Celkově je to ovšem slušně odmakané na všech frontách, do průměru bych proto tenhle kus rozhodně neposílal. (01.04.2016)