Jak se zranit ve službě

Československý televizní krimifilm, který je jakýmsi volným pokračováním filmu Jak přijít o život a Jak zničit vlastní mužstvo, v němž opět v roli hlavního kriminalisty vystupuje kapitán Malina, tentokrát v podání výborného I. Prachaře. Kriminalisté se zabývají vraždou JUDr. Jansy (Z. Ornest), jenž byl nalezen s rozbitou hlavou omotaný provazem vláčený za svou jachtou v přehradní nádrži. V průběhu vyšetřování vychází najevo spletité rodinné vztahy, zejména s jeho manželkou K. Fialovou, s níž žil dosti odcizeně a také s jejím mladším bratrem vzdorovitým O. Kaiserem. Kapitán Malina se svým asistentem V. Postráneckým se zaměří na soukromý život oběti, objeví Jansovu utajovanou chatu na břehu přehrady a také jeho tajnou bankovní schránku se značným finančním obnosem. Důležitá svědectví podali vykradač opuštěných chat J. Lábus a právníkova milenka E. Sitteová. Jak bylo zvykem v předchozích dílech, i v tomto snímku se kapitán Malina schází se svými přáteli a jako smyčcové trio přehrávají známé hudební skladby, tentokrát ovšem s lékařem O. Brouskem a psychiatrem J. Spalem. Režisér P. Háša mě mnohokrát svými filmy mile překvapil, dá se říci, že jeho jméno je pro mě zárukou kvality a v tomto případě tomu nebylo jinak. Smysl názvu snímku jsem však nepochopil, neboť v tomto snímku nebyl nikdo ve službě zraněn a název tak vůbec neodpovídá obsahu filmu. Domnívám se, že se jedná o mírně nadprůměrnou kriminálku, kterých se však v té době točily desítky, a proto co se týká hodnocení, zůstanu u průměru a tedy třech hvězd. (14.08.2020)

Název asi vyplivl generátor náhodných slov a jak byla produkce v ráži, tak mu dala napsat i scénář. Jedině to by vysvětlovalo, proč ze slušně zahraného filmu se zajímavým námětem a stylovou, sychravou atmosférou vznikla taková patlanina. V paměti mi zůstane jen výtečný Ilja Prachař a kupodivu slušná Květa Fialová. Potenciál tam byl, ale bohužel zůstal nenaplněn. Zdá se mi, že to o snímcích v režii Pavla Háši píšu vcelku často. (03.07.2019)

Dost přemýšlím, jak název filmu souvisí s jeho obsahem. Ilja Prachař v roli vyšetřovatele je vskutku dobrý, ale že bych měl pocit, že v průběhu vyšetřování přijde nějak k újmě, to tedy fakt ne. Samotný krmi příběh je poměrně obstojný, ač přiznání pachatele v samém závěru mi přišlo jako taková scénáristická zkratka. Přiznám se totiž, že jsem měl v merku jiného pachatele, resp. pachatelku. Květa Fialová v roli manželky zavražděného totiž nepůsobila úplně důvěryhodně. (11.02.2024)

Strašně rád bych tento starý československý film vychvaloval do nebes, ale pravdou je, že kdybych u sledování této detektivky ležel a neseděl v křesle, usnul jsem u toho. Děj je strašně vleklý, ukecaný a ani ne moc „živelný“. Objevují se tu jen náznaky slušné atmosféry, které však vždy záhy zmizí a následuje řada nepříliš záživných dialogů. Co však můžu pochválit, byl herecký výkon Ilji Prachaře. Ten zcela dominoval zbytku zúčastněných. Fialová už předvedla lepší výkon, Kaiser jakbysmet a především Lábus a Brousek nedostali zas až tolik prostoru…Znám mnohem lepší detektivky… (08.01.2019)

Fenomenální Prachař. Předvádí tzv. absolutní civilní herectví. Nic civilnějšího jsem v životě neviděl. Jak kdyby ho jeho loutkovodič zhypnotizovat do vegetativního stavu nudného esembáka a po natáčení pouze napočítal do tří, lousknul prstem a hle opět je tu náš starý dobrý veselý Iljík. 80 % Název po shlédnutí i pro méně bystrého diváka bez problémů dešifrovatelný. (14.08.2020)