Hrad bude můj

Ze začátku neměl tenhle film problém si mě získat. Cassandřino vyprávění se vyvíjelo hodně slibně, herci taky skvělí (snad jen s vyjímkou Henryho Thomase, který měl, podle mého, s herectvím skončit u E.T.ho), jenže s tím, jak se v druhé polovině začíná děj zamotávat, zamotávají se v něm i tvůrci. Žádná gradace se nekoná, věčně někdo někam odjíždí nebo příjíždí, věčně někdo s někým vede vážné rozhovory… věřím, že v knížce je proměna, kterou hlavní hrdinka prochází, víc naznačená a pochopitelná, ale tady mi její závěrečný monolog přišel trochu přitažený za vlasy. Škoda, sympatický pokus. P.S: Když už se náhodou budete hodně nudit, můžete zkusit počítat podobnosti s Pokáním (je jich tam docela dost). (30.10.2008)

Zase jeden kousek z červené knihovny, který si u mně vydobil čestné místo. Zavede vás do originálního prostředí a ukáže svou dobu. Pak vás začne mistrovsky bavit a ponoří vás do sebe. A tak prožíváte příběh společně s Cassandrou, když je šťastná, jste taky, když se trápí, také se trápíte. No a nakonec se s Cassandrou dostanete do bludiště romantického příběhu o lásce, která předvede jak dokáže zabíjet.Ten taky ukazuje, jak se splněné sny a touhy dokážou proměnit ve zlo. A taky oceňuju Billa Nighyho, kterého si teď o mnoho víc vážím - ač hrál ve slanějších filmech, tady se mu dostalo mnohem propracovanější role. (15.06.2010)

Anglii mám rád, ale čeho je moc, toho je příliš. Jak kdyby si série dobrých anglických herců spletla divadelní prkna s filmem. Naprosto průměrná romantická komedie, na kterou jsem narazil právě kvůli hercům, ale po shlédnutí bych byl radši, když bych o ní ani nevěděl. Jediným plusem je vlastně hrad. (15.12.2016)

Taká malá odmocnina z Jane Austenovej, proste ženský romanticko-plačlivý rukopis cítiť od začiatku do konca. Dve sestry, osudoví muži, snaha o pravú lásku bez nejakých šteklivých záujmov, niečo, čo sa nosilo pred desiatkami rokov a dnes už také ženy prezentované dávno nie sú. Čaro anglického prostredia mňa osobne zaujalo viac, ako boj s neplnenými snami. Melodramatická dojemnosť bez prídavku cukru, kde dámy nemôžu očakávať, že im pri žehlení nespadne slzička na horúce želiezko, čo ušetrí vodu pri naparovaní, ale zároveň tie slzičky od šťastia veľmi nebudú. (14.11.2023)

anglie, 30.léta minulého století.. zchátralý hrad kdesi uprostřed polí a lesů, zkrachovalý spisovatel se svojí poněkud ulítlou rodinkou.. mladá přítelkyně, dvě dcery, syn a chlapec, který není sluhou.. a všudypřítomná chudoba.. do toho všeho vtrhnou dva mladí američané a chod této rodinky obrátí vzhůru nohama.. celý příběh vypráví čerstvě osmnáctiletá mladší z dcer cassandra.. příchodem obou američanů začne ono známé a lidské kolečko, kdy každý někoho miluje a ničí city nejsou opětované a my můžeme na plátně sledovat, jak cassandra vyzouvá dětské střevíčky a obouvá se do dámských bot na kramflecích..:) (31.10.2007)