Road House

(25/2024) / Docela netradične si tu struhnem dvoj-recenziu, keďže včera sa mi podarilo pozrieť si aj Road House z 1989. Výsledok je vcelku prekvapivý a nový remake z toho veru nevychádza nijak oslnivo. A ešte zaujímavejšie je, že teraz viem dokonca ešte viac tu klasiku oceniť. Jasné, chvíľu mi trvalo kým som si zvykol na ten oldschool štýl, ale po priamke cringe-guilty pleasure-pure pleasure sa tomu nakonec fakt nedalo odolať. A vlastne až po pozretí Road House 2024 mi to doklaplo, ono to malo aj super postavy a príbeh. Remake s Gyllenhaalom, čo inak je slušná voľba, je (chce byť) síce po každej stránke cool, ale je to prázdnučký, plochý film v ktorom ma prebral snáď len Conor McGregor. A je to pritom dlhší film. A navyše, chýba tu Jakeovi parťák, aj keď Swayze dostal Sama Elliotta, čomu sa snáď konkurovať nedá. Bol to vcelku zaujímavý 'experiment' takto porovnať dva námetom podobné filmy s odstupom 35 rokov. (9/10) (24.03.2024)

Čekal jsem samou akci, desítky výkopů a otoček, potoky krve, létající chlapy vzduchem a nekonečné řežby... A ono ne. Kupodivu to má pomalý příběh a akce sice je dost, ale ne tolik, kolik bych čekal. Příběhově to je hloupoučké, ale je to jedno. Má to skvělou atmosféru osm desátkových akčňáků, slepého zpěváka Healeyho, Patricka, který přežije a dokáže všechno, ale podá vám to tak, že tomu snadno uvěříte... Já se jednoduše bavil. (18.03.2024)

Vděčná role, stylizovaná do sympaťáka, co vám vždycky rád poseče trávník nebo chlapíkovi při odchodu za novou výzvou věnuje vlastní bourák. Tou je nová práce vyhazovače v baru jednoho městečka, který postupně zbavuje ožralů a rváčů, ovšem nedaleko číhá daleko větší problém. Tím je místní boss, který vydírá podnikatele a vyhrožuje všem, kteří by se snad chtěli postavit jeho praktikám. Celkově je to naivní limonáda, u které se scénáristé dvakrát nesnažili. A dramaturg chyběl úplně. Nicméně na staré dobré časy Patricka Swayzeho rád vzpomínám, navíc jde o hercovu nejsilnější pětiletku, počínaje Hříšným tancem (1987), konče Duchem a vynikajícím Bodem zlomu (1991). V produkci guru Joela Silvera, testosteronem napumpovaným příběhem a s poprsím Kelly Lynch tu máme béčko jak ulité. Hodně slušné tři hvězdy. (28.07.2009)

Nebýt toho, že film vládne až nezvykle schematickým scénářem, tak mu nelze upřít jisté klady. Je to především herecké obsazení s Patrickem Swayzem v popředí, který svého vyhazovače uhrál dobře a v podstatě si troufl na akčnější polohu svého herectví. Měl proti sobě zdatné záporáky. Marshall R.Teague s Ben Gazzarem byli skutečně slizkými padouchy. Nechybí erotická scéna, skoncování se záporákem na břehu jezera a trochu zbytečné závěrečné zúčtování s hlavním padouchem v duchu seriálových opusů. Filmografie Rowdyho Herringtona je dost nevyrovnaná. Vládne výrazně televizním režijním rukopisem, ale tohle jeden z jeho nejlepších filmů. 60% (28.03.2011)

K týhle blbosti jsem se dostal přes seriál Family guy, kde bylo řečeno, že poselství filmu spočívá v tom, že všechny problémy v životě jdou vyřešit kopancem. To je docela výstižný shrnutí. Patrick Swayze tady rozdává kopačky z otočky a tváří se u toho jak Terminátor. A na konci pak zlikviduje stylem Komando všechny padouchy. V 80. letech prostě hrál Patrick Swayze v opravdu bizarních dílech. Nejvíc ze všeho mě pobavily ty komedie na hlavách většiny herců. Pro lovce mulletů by to byly hotový žně, protože v tom klubu to vypadalo jak v kabině FC Boby Brno v roce 1995. (12.03.2020)