Donnie Darko

Netradiční příběh o jednom "geekovi" ze střední školy je působivý film vyšperkovaný skvělými hereckými výkony, vyvedeným originálním scénářem a zcela pohlcující hutnou atmosférou. Přesto se nemůžu ubránit pocitu, že z celého filmu nějak "ční", že mohl být ve všem o chloupek lepší než ve výsledné podobě nakonec je. Dosti by mě zajímal o dvacet minut delší Director´s Cut. Pokud se vyvedl tak bych hodnocení jednoznačně navýšil na pět *. (14.03.2005)

Probuď se. Sleduju tě. Pojď blíž. 28 dní/06 hodin/42 minut/12 vteřin. Pak přijde konec světa. PROČ??…. Příběh, na jehož konci mám pocit, že jsem vlastně nic nepochopil. Mladší ocení Donnieho upřímnost či zážitky ze školy, ti starší se zase můžou ponořit do rozboru jeho duševního stavu. Právě proto mne mrzí, že se mi do rukou nedostala Director's cut. Věřím, že ta by ještě více zdůraznila herecké výkony, zajímavý scénář a režii. Opravdu nevšední příběh! Který asi bude lepší vidět vícekrát :-). A tak dávám 4* něčemu, co jsem stejně nepochopil. Není to ta nejlepší pozvánka ke shlédnutí? (06.09.2008)

Konspirační onanie v Donnie Darko mě po dlouhé době donutila popřemýšlet o světě kolem nás. Teď nemám na mysli blbost lidí a oslavu konzumního života, ale míru poznání. Kolik možností, které by nám ulehčily život, jsme ještě neobjevili? Kolik tajemství ještě skrývá vesmír? Téma cestování v čase se objevuje i v Osudovém doteku, který má přeci jen větší spád, ale atmosférou se mu Donnie Darko v klidu vyrovná a po herecké stránce ho válcuje na plné čáře. (20.09.2010)

Scénář: Richard Kelly .. Ničím strhující snímek, jenž je pouze formálně skvěle vystavěný. Může za to povedená režie a skvělé herecké výkony většiny představitelů. Ovšem žánrové zařazení už je složitější a konečné zapůsobení snímku je nejen velmi různorodé, ale jelikož jde o časoprostorové pochody, je téměř nemožné najít nějaké obecné vysvětlení.. __ Jako celek mne Donnie Darko nechal poměrně chladným. 50%. (15.11.2005)

Svět se řítí do průšvihu. Průšvih je, že to ví jen Donnie, a svět si naopak myslí, že v průšvihu je Donnie. Pokud vám to zní zamotaně, pak vězte, že to ještě vůbec nic není a že odhalování hranic a rozdílů mezi snem a realitou, duševním zdravím a chorobou a pravdou a iluzí bude záležitost nanejvýš krkolomná a uspokojivé výsledky neslibující. A že Donnieho příběh není pro ty, kdož se doprošují faktů naservírovaných na stříbrné míse i s oblohou, ale víc zalahodí chuťovým buňkám milovníků těch filmů, které dovolují divákovi udělat si vlastní závěr. Případně necitelnou lopatou odhází léty nahromaděný balast ze vzpomínek těch z nás, kteří si svá léta bláznivá odkroutili ve srážkách s autoritami, které věděly všechno nejlíp. Takoví budou toužit zakroutit valné části učitelského sboru i skvěle slizkému Patrickovi šíjí, ale i tak ocení herecké mistrovství všech zúčastněných, nad kterými ovšem se samozřejmostí absolutistického panovníka kraluje Jake Gyllenhaal. Pokud toho kluka nečeká hodně velká budoucnost, tak jsem králík. A než mě někdo vezmete sekáčkem přes krk a stáhnete z kůže, podotknu něco pro ty filmových point lačné: režisérská verze leccos ze záhad filmu objasní. Jenže... Nemáte někdy pocit, že odhalené tajemství je jako supernova, jež se stala bílým trpaslíkem? Štěstí, že za každou odhalenou záhadu přibudou dvě další. A štěstí, že je tu filmový hrdina, k němuž cítím sympatie jako k málokterému jinému, a film, kterému dávám plný počet hvězdiček a ještě se mi to zdá málo. (10.09.2007)