Režie:
Max LinderScénář:
Max LinderKamera:
Charles Van EngerHrají:
Max Linder, Alta Allen, Ralph McCullough, Betty K. Peterson, F. B. Crayne, Chance Ward, Hugh Saxon, Thelma Percy, C. E. Anderson, Harry Mann, Lola Gonzales (více)Obsahy(2)
Hlavní hrdina Max má v plánu se brzy oženit, sluhové ale rozbijí zrcadlo a on sám, když se jim rozhodne dokázat, že ví, že na něj hrají jen hloupou hru, rozbije to nové. Jeho strach z let neštěstí, co ho mohou potkat, ho dovádí do mnohých absurdních situací, kdy se vše začíná hroutit. Jeho snoubenka náhle zruší zasnoubení a hrozí, že si bude chtít vzít Maxova nejlepšího přítele, a ani ostatní věci nevypadají líp. (Vodnářka)
(více)Recenze (18)
Max Linder má svoje kouzlo nejen jako průkopník grotesky, ale i jako trochu jiný typ než Chaplin, Lloyd nebo Keaton, kteří hodně gagů stavěli na akrobatických kouscích, zatímco Linder na jemnější komice, šarmantnosti a preciznosti provedení vtipu, viz. zrcadlo. Určitě budu muset zapátrat i po kratších groteskách, protože to bylo velmi dobré a přitom téměř zapomenuté. ()
Je zvláštní, že Chaplin, Marxové, Hulot, Frigo a další známé postavy grotesek dodnes běží v kinech a televizi a rozesmívají už několikátou generaci a na člověka, který stál prakticky na počátku toho všeho, se tak trochu zapomnělo. Přitom ten několikrát zde zmíněný gag se zrcadlem je vážně geniální. A konec krásně roztomilý. A vůbec - přišlo mi to lepší, než třeba takový Kid ze stejného roku a přitom Kid má místo mezi filmovou klasikou a o Sedmi letech neštěstí ví jen pár zasvěcených. ()
Max má po prohýřené noci poněkud těžké ráno. Sluhové omylem rozbijí zrcadlo a tak musí jeden z nich předstírat Maxův zrcadlový odraz (gag později rozvinuli bratři Marxové v Kachní polévce nebo Jan Werich v Císařově pekaři). Když Max na vše přijde a chce podvodníka zesměšnit, rozbije mezitím už přinesené nové zrcadlo, což ho poněkud znejistí. A jak víme, rozbité zrcadlo znamená sedm let neštěstí. A tak se Max snaží vyhýbat ošemetným situacím, přičemž se mu samozřejmě vždy stane přesně to, čemu se chytře vyhnul. Ztratí i přízeň své snoubenky a tak radši ujede z města. Záhy je okraden a musí cestovat vlakem na černo. Průvodčímu uteče převlečený za černocha a v jedné stanici se na chvíli dokonce stane výpravčím (z krátkého gagu později vznikl celovečerní film Přednosta stanice s Vlastou Burianem). V dalším městě už po něm ovšem jde policie a tak uprchne do zoo a schová se do bezpečí lví klece, přičemž přítomné lvici bez obav řekne: "Neboj, vždyť já tě neukousnu!" "Policisté" nakonec Maxe dostanou a vsadí do celkem neútulného vězení. Úplně všechno se nakonec vyřeší až u soudu a v závěrečné scéně uvidíte, že následujících sedm let nebylo pro Maxe až zas tak nešťastných. ()
Max má na tu bodu běžné lidské přání. Oženit se. V té době se tolik nerozebíraly vztahy mezi ženou a mužem, ženy byly poslušnější, věděly dobře k čemu mají muži sloužit, jak si jich vážít a podobně. jenomže natakovou ženu nemá MAX štěstí. Těžko odhadovat, proč si vybrala jeho snoubenka jeho kamaráda, a proč Max si nehledal jinou ženu, a trval na té, co ho už jednou zklamala! U soudu přiznává své hříchy, a jde klidně na sedm let do basy. Švihák Max je poněkud ve stínu svých slavnějších kolegů, ale přesto pobavit dovede. ()
Švihák Max, typický svými podpadky, cylindrem a knírkem, je postavou, která přitahuje spoustu probémů, řeší je však s lehkým humorem a ironií, tolik typickými pro americkou grotesku. Filmu samotnému bych dala tak 4 a půl, na jasných pět hvězdiček se ale dostává s doprovodem triphopové skupiny Lealoo, která sice ze začátku působila hodně zvláštně, dodala ale filmu jakýsi nový rozměr. ()
Galerie (5)
Photo © Robertson-Cole Distributing Corporation
Reklama