Kafe a cigára

Hromada nesúvislých poviedkových príbehov obsiahnutá prúdom bezvýznamných dialógov o dôležitosti našich stretnutí sa s potrebnými ľuďmi a o vyplnení prázdnoty. Jarmusch sa na nič nehrá, nebrnká na city, nevnucuje nám svoj individuálny prístup k divákovi. A hoci by tie "trefné" dialógy neschopné vymaniť sa z pôdy bezcitných narážok, dokázal vymyslieť i scenárista od vedľa, musím priznať, že je to prvý Jarmuschov film, pri ktorom som jednoducho neprotestovala a uspokojila sa s tým, čo mi pán režisér naservíroval. Okrem toho, Cate Blanchett v dvoj-role je úžasná. (27.07.2008)

Souhrn jedenácti povídek, odehrávajicí se v různých kavárnách s různými lidmi. Některé jsou lepší, celkově ale moc neoslní. Strange to meet you 45%, Twins 45%, Somewere in California 40%, Those Things'll Kill Ya 50%, Renée 50%, No Problem 55%, Cousins 50%, Jack Shows Meg His Tesla Coil 45%, Cousins? 55%, Delirium 55%, Champagne 55% Celkový dojem: 55% (19.12.2008)

Povídky jsou dosti nevyrovnané, některé jsou vyloženě nudné (Hřebíčky do rakve, No problem nebo ty staříci na konci), některé dobré (sourozenci Whiteovi, Benigni s Wrightem nebo Cate Blanchett v dvojroli), některé geniální (Waits a Pop, Molina s Cooganem, Dvojčata a Buscemi nebo RZA, GZA a Murray). Právě za ty geniální nemůžu dát méně než ****. (15.01.2005)

Tímto krokem možná riskuji smazání profilu z povrchu ČSFD, ale ať se na mě nikdo nezlobí, nemám ve zvyku chodit slepě uvnitř davu jen proto, aby na mě netáhlo. Nikomu neberu jeho filmový vkus. Pokud někdo v těch scénkách spatřuje smysl, pointu nebo jakoukoli zajímavost (krom přítomnosti několika hvězd), pak je všechno v pořádku. Mně však přijde zajímavější i tlachání sousedů v zahradní pergole. Jim Jarmusch nikdy nepatřil mezi mnou pochopené režiséry, stejně jako já asi nebudu jím pochopeným divákem. A mám pocit, že se na tom nic nezmění ani v momentě, kdy bych čirým omylem narazil na dvojku... (26.07.2011)

Kdyč člověk tvrdne doma na zadku s nohou v sádře jako třeba zrovna já, jednou možnou kratochvílí je konzumace filmů. Taková hromadná konzumace znamená třeba 2 a v extrémním případě tři filmy denně. Člověk je pak otrávený a má radost, když pak natrefí na tak vyjímečný a tak trochu jiný film, jako je tento. Tento film je nacpán jemným Jarmuschovským humorem. Některé scénky jsou geniální, některé průměrné, ale ve výsledku se jedná o výborný nezávislý film. Dost dobrá je scénka s Isaachem De Bankolé, skvělá je ta s Alfedem Molinou a neméně geniální je ta s Billem Murrayem. Na druhé straně je slabší ta s Buscemim, nebo ta s Blanchettovou. (17.06.2005)