Kafe a cigára

Jim Jarmusch je jeden z režisérů, který mi opravdu příliš nesedí, a i přesto že jsem to věděl, jsem se chtěl na Kafe a cigára podívat. Jenže už fakt, že snad ke každému herci, který v tomto filmu je nic nemám, příliš je také nemusím, stejně jako režiséra, což je určitě zásadní problém, ale zase tam stál bod komedie, a ty já mám rád. Jenže to co jsem pak viděl mi přišilo, jako kdyby si film herci točili pro sebe a stačilo jim jedno, že se hlavně pobaví oni sami, takový lehce rozmazlený děj. Herci si hrají svoje, smějí se u toho a příjde jim to hrozně vtipné, ale já u toho sedím a sedím, a naprosto ten jejich humor nechápu a o to víc mě zaráží, že jím to příjde vtipné, jako kdybych žil uplně v jiném světě, kde se absurdnostem člověk směje ale já jenom stojím a kroutím hlavou s tím, že tady bude něco špatně. Tenhle film je naprosto pro jiný svět, než ve kterém já žiju. (21.04.2009)

Něco do sebe tento film má. Některé povídky jsou zajímavé více, jiné méně, avšak všechny mají skvělé herce, atmosférou prosycené prostředí, čemuž nahrává i černobílý obraz a hudba. Některé povídky však vzdor poutavosti postrádaly nějakou silnější pointu. Chyba? Možná záměr režiséra, možná nedostatek, ale při záběrech shora na stolky v kavárnách, je dobré si všímat, kolik kávy je v šálcích. Mnohdy, aniž by se herci napili, tak ji ubude nebo naopak přibude. (21.05.2014)

Počáteční znechucení trapnou scénkou s Robertem Benignim se nakonec změnilo v příjemnou náladu, kterou může zlepšit asi jen kafíčko a cigárko (jsem nekuřák). Pokud mám něco vydzivhnout, tak je to dvojrole Cate Blanchett a vůbec celá scénka, Jack ukazuje Meg Teslův transformátor, Delirium a jasně nejlepší je Alfred Molina v příběhu nazvaném Bratranci? Jim jede! (10.05.2009)

Kdyč člověk tvrdne doma na zadku s nohou v sádře jako třeba zrovna já, jednou možnou kratochvílí je konzumace filmů. Taková hromadná konzumace znamená třeba 2 a v extrémním případě tři filmy denně. Člověk je pak otrávený a má radost, když pak natrefí na tak vyjímečný a tak trochu jiný film, jako je tento. Tento film je nacpán jemným Jarmuschovským humorem. Některé scénky jsou geniální, některé průměrné, ale ve výsledku se jedná o výborný nezávislý film. Dost dobrá je scénka s Isaachem De Bankolé, skvělá je ta s Alfedem Molinou a neméně geniální je ta s Billem Murrayem. Na druhé straně je slabší ta s Buscemim, nebo ta s Blanchettovou. (17.06.2005)

Krátké filmečky o ničem, které spojuje jenom chorobná touha po nikotinu a kofeinu. Skoro to působí jako zakázka tabákové společnosti pro několik studentů FAMU. A ono to jako studentský film doopravdy vypadá. Nechybí zápal pro věc, nemalé množství invence, svěží styl vyprávění, odvaha něco natočit jen tak pro sebe...a tak podobně. A on za tím stál Jim Jarmusch. Milé poklábosení. (21.07.2006)