Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Rudolf Hrušínský jako prezident Emil Hácha v dramatickém příběhu březnové noci roku 1939, která rozhodla o vzniku Protektorátu. Dramatický příběh se týká osudové noci ze 14. na 15. března roku 1939, v níž byl prezident doktor Emil Hácha přinucen, aby svým podpisem legalizoval zřízení tzv. Protektorátu Čechy a Morava. Autor scénáře J. S. Kupka pojal tuto historickou událost jako lidské drama člověka, který je postaven před rozhodnutí, zda vyhovět nacistickému diktátu, nebo riskovat krveprolití. V režii Pavla Háši postavu Emila Háchy jako svou poslední roli (v roce 1993) vytvořil Rudolf Hrušínský. S hereckým mistrovstvím v ní ztvárnil rozpor mezi povinností a svědomím jako velké lidské drama... Televizní film uvádíme jako připomínku neblaze známých událostí, které uvedly naši vlast na šest let do nesvobody – vznik Protektorátu Čechy a Morava. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (107)

Agatha 

všechny recenze uživatele

Dr. Emil Hácha byl pozoruhodným člověkem. Kdyby "stihl" být prezidentem dříve, troufám si říct, že by byl uctíván více než Masaryk. Osud nebo možná Pán Bůh (Dr. Hácha byl silně veřící) mu ke stáří připravil nelehký úkol, který mu dodnes nezávidí snad nikdo. Ale vydržel, až do samého konce a zatracení. Až s pádem železné opony se začalo rozkrývat, kolika příkoří a jak nelehkého údělu se tomuto skromnému, obětavému a čestnému muži dostávalo. Po přečtení knihy historika Víta Machálka si Dr. Háchy vážím o to víc. Naše republika by si měla toho velikána našich nedávných dějin připomínat častěji. Inscenace režiséra Háši jen připodobňuje co se asi mohlo stát oné noci 15. března 1939 v Berlíně. Ovšem s mistrovským výkonem pana Hrušínského, který takřka na smrtelé loži doslova zhmotnil kontroverzní osobu Dr. Háchy. Má to mimořádnou atmosféru, která je v televizní inscenaci málokdy k vidění. ()

Aluska88 

všechny recenze uživatele

Strhující a tak neuvěřitelně autentické a opravdové, až z toho mrazí. Rudolf Hrušínský zde ztvárnil sebe. Starého, slabého, nemocného muže s geniálním a neopakovatelným hereckým talentem. A ztvárnil také stárnoucího prezidenta Háchu, který stojí před nejtěžší zkouškou, jaká jej mohla potkat. Pocity, které prožívá a myšlenky, které se mu honí hlavou. To vše je vidět. Nesmírnou bolest, jak fyzickou, tak psychickou, strach, možná i stud a beznaděj. Z toho, že mu jeho, naši, vlast kradou před očima a on nemůže zasáhnout. V této chvíli už neměl na výběr. Ani my. V té místnosti, za zavřenými dveřmi, se tehdy rozhodlo o událostech, které psaly historii a změnily svět. Tehdy tam byl Emil Hácha, ale v tomto snímku to byl především Rudolf Hrušínský, jemuž tato role působila také bolest. Jako člověku. Výjimečnému, záhadnému a skvělému. Protože tím podle mne byl. Pamatuji si komentář jednoho uživatele k filmu Dým bramborové natě, ve kterém píše, cituji "panu Hrušínskému nedělalo dobře, tu roli nehrát." Přesně takový pocit mám z Noci rozhodnutí. Ztvárnil svou roli tak nesmírně sugestivně, až to bolelo. "Byl bych radši, kdyby dnešek vůbec nenastal..." ()

Reklama

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Háchovo postavení se často srovnává s Benešovým, ale Hácha v ruce nedržel vůbec žádné trumfy. Němci chtěli jen jeho podpis , aby okupace byla právně krytá. Nikdo válku nechtěl, nikdo by se nás stejně nezastal. Bojovat se nedalo, nebylo se jak a čím bránit. Po Mnichově bylo už vše ztraceno. Ovšem to neubírá na lidském rozměru dramatu, rozhodnutí člověka dobrovolně vydat svůj národ do rukou katanů. Hácha, který se na žádost Beneše obětoval do funkce prezidenta doufal, že ho tato volba nikdy nepotká. Nezůstal ušetřen ani té volby, ani poválečného nařčení z kolaborantství. Naštěstí už ho nestihli lynčovat jako Svitáka na dlažbě pražských ulic. 90% ()

monolog 

všechny recenze uživatele

Doktor Emil Hácha jako hlavní hrdina televizní inscenace? Navíc velmi zdařilé televizní inscenace a ještě k tomu jako kladná postava? Ještě o několik let dřív by to bylo nemožné, ale demokracie a svoboda přináší přeci jen jisté výhody, oproti totalitě. Tento jistě revoluční pohled na protektorátního prezidenta, mnoho desetiletí označovaného jako kolaboranta a zrádce lidu a své země. Pravda však nemusí být jenom černobílá, obyvkle je někde mezi miliony odstíny šedivé. Emil Hácha byl v prvé řadě nemocný a starý člověk postavený před velmi náročné rozhodnutí, jež nemá v našich moderních dějinách obdoby. Nechci nikomu vyvracet jeho názor na Háchovo zrádcovství, to mi nepřísluší. Jen bych chtěl, aby se každý člověk o něm zamyslel. Měl vůbec na vybranou? Co mohl dělat proti tehdy všemocnému silnému Německu? Navíc sám jediný, když v Mnichovu rozhodli čtyři o pátém v jeho neprospěch a bez jeho participace? Jak bychom se rozhodli my? Bojovat a poslat většinu bojeschopných mužů na smrt, sledovat, jak při kobercových náletech by umíraly stovky civilistů, hořely nedocenitelné národní památky jako ve Vídni? Bojovná nálada tehdy věru byla, ale Hitler měl navrch po všech stránkách (technika, lidé, fanatismus). A co je nejdůležitější, za ním stály veškeré světové mocnosti. Kdyby Hácha nepodepsal, pravděpodobně by tu dnes České ani Slovenské republiky nebylo (Slováci prominou, ale jako Čech dávám svou zemi na první místo), protože bychom byli za iniciátora války bráni my. Ne Hitler a Mussolini. Pouze my, přestože naše vláda dělala všechno možné i nemožné, aby k tomu nedošlo. Veškeré "nekřesťanské" požadavky z nacistické strany na odstoupení částí republiky s později i méně jak 50% německých menšin byly splněny, přesto Němci zabrali ještě mnohem víc než jim bylo smlouvou povoleno, k nim se na jižním Slovensku připojili Maďaři a na severní Moravě Poláci. A to podotýkám, že veškeré technické i jiné vybavení, všechny vojenské objekty, nemovitosti atd musely zůstat, kde byly. Kdokoliv by byl zničil nebo přenesl například sklad munice, byl by přinejmenším zavřen do vězení. A o to tu jde. Naše země už ani neměla prostředky na pořádné vedení války (od Mnichova). Hácha byl již tehdy unavený muž, ale snažil se pomoci svému národu tak, jak dovedl. I své prezidentování protektorátu v prvních letech bral velmi vážně, snažil se zlepšit podmínky Čechů, snižovat sankce nácků, pomáhat nám kde to jen šlo, jenže pak přišlo trpké probuzení. Protektorátní prezident totiž nebyl nic. Pouze říšský protektor (např Neurath, Heydrich atd. později nahrazen ministrem pro Č. a Mor. K.H. Frankem) měl veškerou státní moc. Například byl způsobilý svým dekretem zastavit nebo vydat jakýkoliv zákon, když bylo nebezpečí z prodlevy. Ale o té prodlevě si rozhodoval sám. Roku 1943 Hácha odstoupil kvůli zdraví, o dva roky později byl zatčen. Po několika měsících zemřel ve vězení. Ale vraťme se ještě k předválečným událostem. Kdo byl větší zrádce, Beneš, jenž emigroval do ciziny, nebo Hácha, který tu zůstal a společně s republikou prožíval dobré i zlé? Vím, Beneš odjel proto, aby mohl být nastolen nový směr politiky (tedy moci se s říší dohodnout, protože Beneš byl příliš proti) a také vést zahraniční odboj, ale i tak. Hácha byl dle mého názoru jenom figurka, postava, již dějiny rozemlely a zničily její čest a veskrze dobré úmysly a činy. A o tomto je i tato inscenace podpořená skvělým Rudolfem Hrušínským, který v té době sám neměl daleko ke smrti a též byl nemocný a unavený, i když se měl zajisté z čeho radovat. Dožil se svobody, měl milující rodinu z níž nikdo se nestal budižkničemem, byl slavný a obdivovaný. () (méně) (více)

mchnk 

všechny recenze uživatele

Inscenační specialista Háša tímto zmapoval jednu z nejzásadnějších a nejhorších nocí v dějinách českého národa. Nepřekonaný mistr české, dramatické scény, kterému mohli herci doposavad jeho role jen závidět, zde k závidění přidává, a tím i vlastně podtrhuje, svou roli poslední, jež by asi nemohl ztvárnit nikdo jiný. V myšlenkách a s odkazem českých reformátorů, učitelů i státníků zde bojuje s časem. S časem, který se nedá zastavit, stejně jako zfanatizovaná, vojenská mašinerie a její vize nového řádu. Neakceptovatelné požadavky a národnostně morální souboj. Ortel nad (zatím) spokojeně spícími lidmi v podobě jednoho podpisu. Dokonalou atmosféru mi lehce narušovaly scény z podzemního vojenského štábu. Nicméně snímek naprosto bez diskuze podtrhuje vysokou kvalitu filmů a TV inscenací z první poloviny 90. let. ()

Galerie (4)

Zajímavosti (4)

  • Do Berlína provázeli prezidenta Háchu jeho dcera Milada, pracovník kanceláře prezidenta Kliment a ministr zahraničí František Chvalkovský. Hácha (Rudolf Hrušínský st.) také neutrpěl srdeční záchvat za přítomnosti šéfa Hitlerovy kanceláře Otto Meissnera (Luděk Munzar), nýbrž při rozhovoru s maršálem Hermannem Göringem. Jmenován není ministr (František Němec), podle okolností by mělo jít právě o Chvalkovského. Postavy lékaře a komorníka Kouby jsou z tohoto hlediska smyšlené. (Robbi)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno