Milujte svého zabijáka

Formálně neskutečně vytříbená hračka s takovým tím "muhehe" v pozadí, na které se dá dobře vysvětlit, proč v některých filmech máte pocit, že Clooney až příliš kouká přes kameru. Má režijní nápady, má cit pro cynismus a ironii, umí chytře pracovat s kulisami (což se mu v jeho následujícím, v jednom patře baráku natočeném Good Night and Good Luck hodilo) a spoustu kámošů do vtipných cameo rolí. Je to prostě borec. (12.03.2012)

Jmenuje se Chuck Barris. Psal popové hity, byl TV producentem, zahltil éter ohlupující infantilní zábavou. Jako by tušil, kolik američanů je schopno ze sebe v TV udělat pitomce. A pak dostane nabídku:,,Naučím vás 30 způsobů, jak zabít člověka“. Když jste mladí, jsou vaše možnosti nekonečné. Můžete se stát kýmkoliv..... . Sympatická D.Barrymore a herecký koncert S.Rockwella. Klobouk dolů! Film si od počátku drží svoje tempo. Není nijak zběsilé, je takové ....vypravěčské, že pomalu vstřebáváte informace o lásce, šílenství, pocitech zabijáka. Rozhodně se nudit nebudete, nikdo po vás nebude chtít, aby jste se rozhodli co je dobře a co ne. Kdo je dobro a kdo zlo. (28.08.2006)

Na tomhle filmu mě potěšila pouze jedna věc a to ta, že měl jenom hodinu čtyřicet minut, jinak bych se asi zabil. Nemám moc ve zvyku vypínat filmy ještě před koncem, takže jsem to vydržel, ale bylo to něco neskutečného. Clooney se toho zhostil dobře, dělal to hlavně pro efekt a pobavení diváka, ale na mně tohle prostě nehraje žádný vliv, chci kvalitní podívanou, né navoněnou bídu, která se tváří jinak, než jaká doopravdy je. Asi jsem si špatně přečetl titulek, protože jsem vážně očekával něco úplně jiného. Sam Rockwell mi byl po celý film nesympatický, možná díky své vizáži bezdomovce a nebo hloupých grimas ala Austin Powers. Jsem rád, že jsem viděl Georgův režisérský debut, ale prosím, už nikdy víc! (21.03.2008)

Charlie Kaufman má zvláštní styl. Taky si vybírá zvláštní náměty. A tohle je nejnormálnější film obdařený jeho scénářem, který jsem zatím viděl. Ale není to ten důvod, proč se mi Dangerous Mind tak líbilo. Tím je totiž naprosto skvělý Sam Rockwell...ano, nehraje žádného sympaťáka...zkraje spíš pěkného zoufalce. A možná právě proto jsem mu zhruba po čtyřech minutách zcela nepokrytě a nadšeně fandil:) A ani sonda do "úpadku americké televizní zábavy" (co by asi tehdejší intelektuální kritici říkali dnes...možná by se radši rituálně upálili, než by se dívali na Udělám Cokoliv a podobné grcy) nijak nesnižuje tempo, tahle dvojkolejnost je totiž zdařilou prací scénáristy svedena dohromady tak, že po závěrečné scéně zůstanete jenom civět na titulky a něco si pomyslíte. Co to bude, to záleží na vašem věku. Vážně. Kruci jaký vážně? Vždyť neznám nikoho mimo svoji věkovou skupinu, kdo ten film viděl. (a je to jenom moje chyba, neberte to jako tvrzení, že tohle je film pro dvacetileté) Anyway - přítomnost George Clooneyho a solidní výkon jsem čekal. Drew Barrymore jsem taky čekal. I když takovéhohle výstupu bych se nenadál. Je naprosto skvělá, její postava má vývoj, má jiskru, je i dobově přesná...no prostě mě potěšila. V celkem depresivním filmu byla jako zářící paprsek. A Julia Roberts...ouuu...femme fatale jako když ji vyšije. Úžasná. Ode mě tedy naprosto zasloužených 80%. Ne pro ni...pro tenhle film. (18.02.2006)

Mám dojem, že za takovou prvotinu by se nemusel stydět ani lecjaký ''profláklejší'' režisér.. Nebýt ale výsledné roztěkanosti (nevím, zda to byla vina spíše scénáře, nebo režie), mohlo to vyjít daleko lépe. Jako první Clooneyho (režijní) dílo jsem viděl vlastně zatím to poslední a musim říct, že jeho debut zabodoval lépe. Jestli si budu Rockwellův osobitý projev s nějakým filmem v budoucnu spojovat, bude to právě se ''zpovědí nebezpečné mysli'' - 70%. (06.02.2012)