Pečeť vraha

Doporučuji ten film nevypínat po úvodní desetiminutovce, protože po slabším úvodu, kde korejští detektivové vypadají jako totální amatéři, se děj neuvěřitelně rozjíždí až k velmi silnému závěru. Pro mě osobně byl zážitek o to silnější, že jsem nevěděla o výsledku pátrání skutečného případu; vřele doporučuji nečíst obsah. Memories of Murder není jen obyčejná detektivka, dobře jsou prokresleny charaktery postav, příčiny jejich jednání a následná zoufalost a bezradnost, která může vést k čemukoliv. A ještě pochvala, za jednu skvělou lekačku. 4,5* (14.01.2006)

Kdo má nějaký vztah k policejní práci a alespoň v hrubém obrysu zná práci vyšetřování pochopí myšlenkové procesy a pocítí frustraci detektivů ještě lépe než jiní diváci. Tento film sice není špičkou typu Zodiac nebo eventuálně Sedm, ale to je také proto, že tyto zmiňované kousky jsou v prvé řadě koncipovány jako "filmy" (tzn. jde v nich o určité drama, vývin apod.). Memories of Murder skvěle a důvěryhodně vykresluje detektivy jako lidi bez superschopností, kteří se dokáží pořádně seknout a nakonec si i kvůli nepřízni osudu tak trochu honit vlastní ocas (jestli víte, co tím myslím). Případ je zpracován perfektně, právě absence senzací a nepřirozeně dramatických momentů opět jen podporuje realističnost celého snímku. Vyzdvihnout chci také miniaturní náznaky humoru, nebo chcete-li elegantní vložení absurdních situací do jinak vážného filmu. S přihmouřením oka tedy: 9/10 (14.04.2014)

V první polovině jsem dumala jestli je to fakt podle skutečnosti, protože policajti byli prostě policajti jak z laciných fórů. Jenže jak šel čas, tak se i z pitomců začali stávat rozumně uvažující lidé, kteří měli jediný cíl. Dopadnout vraha... Jestli se jim to povedlo nebo ne je otázka druhá. Já se při filmu nenudila ani chvilku. A taky jsem se ráda podruhé setkala se Sang Kyung-Kimem, který tady měl úplně odlišnou roli než ve White Christmas. (31.03.2012)

Vtahující i frustrující detektivka o banalitě a nedostižnosti zla s přesahy k frašce i sociopolitické satiře. Režijně a vypravěčsky mistrovská záležitost (inscenování akce v různých plánech, přesný a vtipný střih, důmyslné nenaplňování diváckých očekávání, samozřejmost, s jakou film přechází od temného thrilleru k slapstickové komedii, naprosto přesvědčivá proměna hlavního hrdiny ze směšného venkovského balíka v tragického hrdinu...), která mě napodruhé bavila ještě víc jako komentář k selhávajícímu systému, jehož pozornost je zaměřena nesprávným směrem (potlačování demonstrací proti vojenskému režimu, technologická zaostalost), na což nejvíc doplácejí lidé z okraje společnosti (oběťmi vraha jsou ženy, oběťmi detektivů lidé s různými duševními poruchami). 90% Zajímavé komentáře: Marigold, Madsbender, Altamir, anderson, Nuf, Martyr (16.06.2007)

Tak neviem na aký film sa dívali ostatní tu uvedení komentátori, ale ad1: V tomto filme nie je nijaká scéna ktorá "ukazuje jak se z na první pohled sympaticky jednoduchého a vtipného detektiva stává zrůda" (sam_lowry), ad2: Nie je tu ani len náznak súvislosti odkazujúci k Fincherovej klasike (pokiaľ tým dotyční azda nemyslia súvislosť typu "vraždí sa tu, takže je to Se7en") a ad3: Nenájdete tu ani "Naprosto zarážajúce a dychvyrážajúce sú scény s miestnymi policajtami a ich nátlakovými metódami vypočúvania" (Lhurgoyf). Takže pre tých, ktorí tento film budú pozerať s otvorenými očami: jedná sa o vynikajúci psychologicko - filozofický film o pátraní po vrahovi mladých žien, ktorý vraždí zásadne v daždi, dráždi ho červené oblečenie a pred vraždou si v miestnom rádiu necháva zahrať kórejský hit na ktorý je (zrejme) traumaticky naviazaný. Režisér filmu, pred samotným vyšetrovaním uprednostňuje sondáž do mysle členov vyšetrovacieho tímu (a nerozoberá myseľ vraha ako to býva obvyklé) cez ktorých sa o vrahovi dozvieme všetko podstatné okrem jeho identity. Vo výsledku je totiž kriminálna línia iba zástierkou na sociálno - kritický pohľad do radov kórejskej polície a spoločnosti zároveň od roku 1986 do súčasnosti (2003). Ak tu už teda niekto chce porovnávať, tak nech porovnáva s týmto. Ak by niekto z citovaných komentátorov mal pocit, že som ho urazil, tak sa mu ospravedlňujem. To nebolo cieľom môjho komentu. (13.12.2004) (13.12.2004)