Jmenuji se Sam

Jakou naději má milující otec a jeho dcera pokud neodpovídají společenské představě ideální rodiny? Nádherné, dojemné, strhující drama, možná nereálné, přesto nezapomenutelné. A to nejen díky vynikajícím hereckým výkonům Seana Penna, Michele Pfeiffer a malé Dakoty, ale především příběhem a řadou scén, které mě střídavě bavily, dojímaly a dostávaly do kolen. Dojímá, okouzluje a rozvíjí nešifrované a možná pro někoho příliš přímočaré úvahy nejen o rodině, lásce, rodičovství, ale také zažitém despektu společnosti k retardovaným, a to nejen ve scénách, kdy proti sobě staví prosťáčka Sama a jeho úspěšnou obhájkyni. (06.12.2010)

Poutavý příběh o uvědomění si pravých hodnot v životě člověka, o nutnosti nezanedbávat výchovu dětí, ve jménu čehokoli. (hlavně ne ve jménu neustálého kvaltu a honičky za čím vlastně?) O schopnostech a zjevných hodnotách handikapovaných, není zpravidla pochyb. Že bývají často příkladem pro všecky "normální" jedince, je důkazem nejen tento film. (10.10.2010)

"Proč se tvůj táta chová jako retard ??" - "On je !!" Další Pennova zbytečná snaha pozdvihnout špatný film.. Jednomu se zdá opravdu velmi bolestivé sledovat tak skvostného herce, jak se trápí v kleci několika pomýlených gest a šklebů, čímž sice dává vyniknout malé Dakotě Fanning a tradičně jisté Michelle Pfeiffer, které se však rovněž nedokáží vymanit z tvůrčího sevření, když jim režisér Jessie Nelson opakovaně svou neschopností nasazuje nelsona.. Emocionálně v jistých pasážích nesmírně silný snímek, který však se zvlášť zde hloupoučkým beatlesáckým poselstvím, že vše, co člověk potřebuje, je láska, může náročnějšího diváka jen těžko uspokojit.. Velmi bizarní, byť i dík tématu a proměnlivosti emocionálního napojení na diváka v jistém smyslu zajímavá, plačka, při níž by si ostudu uřízli i větší machři.. (21.03.2016)

Prvoplánový doják, který nenechá jedno (mé) oko suché, přestože se jedná o velice laciné téma. Nejvíce mi ale vadil dabing, protože dabovat Seana Penna, hrajícího retardovaného muže, je prostě nemožné. Také PP je v takovém druhu filmu příliš rušivý. Nicméně, nedivím se malé Dakotě Fanning, že chce za otce právě Seana Penna a nedivím se ani Seanu Pennovi, že chce svou malou Dakotu za dceru - a nejen on, ale také potencionální adoptivní matka. Přesto ve mě hlodá otázka, kterou položil u soudu sociální pracovník otci - co bude za pár let, až bude dcera v pubertě...to už film neřeší a nechá nás kolíbat dojemným bojem za "lásku", protože: "All You need is love". Vynikající je také Michelle Preiffer, přestože motivy jejího jednání jsou přes dlouhou stopáž filmu poněkud odbyté. Co ale nebylo odbyté byly velice kvalitní dialogy, kde dospělí muži předvedli opravdu skvěle, jaké to je být v těle muže s myslí dítěte. (06.01.2013)

Retardovaný Forrest si vydobil cestu do srdca miliónov divákov, Sam na úrovni sedemročného dieťaťa by si s ním mohol podať ruku. Sean Penn totiž predvádza strhujúci herecký výkon, Dustin Hoffman sa musí krčiť kdesi v kúte od zlosti. Sam sa chcel silou mocou prebiť tam, kde sú ľudia najcitlivejší a ja mu nemôžem zazlievať, že skrz neho režisér poukazuje na úkazy chladnej a nemilosrdnej spoločnosti. ,,Pomohol si mi viac, ako som ja dokázala pomôcť tebe." Kto tvrdil, že patetizmus vylučuje hodnotové podobenstvo? (17.01.2010)