Jmenuji se Sam

Dalo by sa to prirovnat k FORRESTOVI GUMPOVI (1994) alebo k RAIN MANOVI (1988), ale oba filmy su uplne o niecom inom a okrem toho Dustin Hoffman bol autistom, co je omnoho horsia diagnoza, ako ta, ktoru mal Sean Penn v tejto ulohe. Este mi napada jeden film a to JACK (1996) od Francisa Forda Coppolu s Robinom Williamsom, ale v tom pripade sa jednalo o dieta, ktore rastlo niekolkokrat rychlejsie ako jeho rovesnici a tak sa ako 10-rocny ocitol v tele Robina Williamsa, ale to uz je zase ina tema. Sean Penn zahral svoju ulohu velmi presvedcivo, napada mi este Edward Norton, ktory by tuto ulohu taktiez zvladol na jednotku, ale rovnako sa mi pacila aj znicena a unavena Michelle Pfeiffer, ktora dala do tejto ulohy vsetko a preto ma u mna moj obdiv. Dakota Fanning je detsky talent, ale akosi sa mi zda, ze jej hviezdicka zhasina podobne, ako aj u zabudnuteho talentu Haleyho Joela Osmenta, ktory sa preslavil v thrilleri SESTY SMYSL (1999) alebo v Spielbergovej sci-fi A.I. UMELA INTELIGENCE (2001) . A este sa tu objavila v malickej ulohe pestunky taktiez zabudnuta Laura Dern, ktoru som spoznal najprv v MODROM ZAMATE (1986) Davida Lyncha a neskor sa objavila v prvom i tretom JURSKOM PARKU (1993 - 2001). Jednym z producentov filmu je i Edward Zwick, ktory nataca väcsinou filmy s vojnovou tematikou, ako GLORY (1989), LEGENDA O VASNI (1994), ODVAHA POD PALBOU (1996) s Meg Ryan alebo i KRVAVY DIAMANT (2006) s Leonardom Di Capriom. Film ziskal iba jednu, ale zasluzenu nominaciu na Oscara za herca v hlavnej ulohe Seana Penna, avsak väcsiu radost z Oscara mal v roku 2002 Denzel Washington za ulohu v kriminalnej drame TRAINING DAY (2001)... 07.04.2010 ________ Sean Penn - (Sam Dawson) +++ Michelle Pfeiffer - (Rita Harrison Williams) +++ Dakota Fanning - (Lucy Diamond Dawson) +++ Dianne Wiest - (Annie Cassell) +++ Laura Dern - (Randy Carpenter) +++ Loretta Devine - (Margaret Calgrove) +++ Mary Steenburgen - (Dr. Blake) +++ Produkcia: Edward Zwick +++ Hudba: John Powell +++ (07.04.2010)

Výkon Seana Penna mi otevřel hubu dokořán! Nominace na Oscara je zcela na místě, kdybych o tom mohla rozhodnout já, neváhala bych ani chvilku a udělila bych mu ho všema deseti. Malá Dakota je také úžasná a s Seanem se skvěle doplňovali, působili přirozeně a uvěřitelně. I Am Sam sice není film, který bych chtěla v brzké době vidět znova, ale hned po prvním shlédnutí se řadí mezi ty, které mě pořádně zasáhli, donutili přemýšlet a dojali. Přesně tohle si představuji pod pojmem kvalitní psychologické drama. (18.12.2011)

Velmi solidní dílko. Sean Penn si sice při přípravě na roli popletl ústav, v němž okoukával grimasy, neboť spíše než mentálně ochuzený vypadá chvílemi buď jako aplikátor heroinu v absťáku, nebo jako vegan, snažící se rozehnat úpornou zácpu, ovšem snaha se počítá a nebylo jí málo! Mišelka je standartně k olíznutí a ta malá holka děsivá tak, jak to máme rádi. Jsem dojat natolik, až spouštím slzu, která se na mém převislém spodním rtu elegantně pojí s již dříve vyběhnuvším nudlanem. A za hospodské dýchánky lobotomiků, tolik připomínající kalbičky mé staré party, přihazuji čtvrtou Rudou hvězdu, ať nežeru. (09.11.2012)

TV/// Obsazení 9/10 Děj 8/10 Hudba 8/10 Efekty 6/10/// moc se mi líbili herci, snad poprvé vůbec nevadila dlouhá stopáž, nádherná hudba protknutá celým filmem, kamera -snad jen místy ne úplně reálné/// K tomuhle sníku jsem přišel náhodou. Jednoho dne jsem si ho nahrál a jiného dne se na něj podíval. Konkrétně to bylo dnes ve 3 ráno. Řikal jsem si "nechce se mi spát, tak na něco mrknu, aspoň na půl hodinky" No popravdě: měl jsem velkej problém se od filmu odtrhnout. S velkou přesností vystřeleného míčku na bránu mě těžce zasáhl. Dakota zde úplně zazářila narozdíl od některých pozdějších filmů a proto jsem si ji znovu oblíbil. Sean Penn, ač jsem ho dříve nevyhledával získává stále více a více mích sympatií. A kupodivu mě sedli i ostatní herci. A to i přesto, že charaktery byly dost výrazně nalajnované. Potěšilo jak se spousta lidí snažila Samovi pomoct. Je to milej, příjemnej ale hlavně hodně dojemnej příběh./// Celkem 79%/// (24.02.2008)

Je evidentní, že člověk, který nezvládne obsluhovat mašinu na kávu, by nemohl doprovodit svou dceru až do sedmých narozenin, respektive i v Americe prostě fungují příslušné úřady. Když nicméně scénáristky poručí, že věk, kdy roztomilá dcerka inteligenčně předbíhá svého retardovaného otce, je ideální pro podpoření diváckého zážitku, berme to prostě tak. Nelze se ale smířit s berličkami a oslími můstky, které po celou dobu sledujeme. Matka se holčičky hned po narození zřekla a dívenka (prudce inteligentní a nepřirozeně sociálně vyzrálá) začíná ve škole odmítat prospívat, aby se milovanému otci nevzdálila. Naběhnou sociální pracovnice a zoufalý Sam klepe na dveře u ambiciózní právničky, která sama hledá recept na rodičovskou lásku (klišé jak Brno). A že jich ještě bude (klišé myslím). Jde o to, že za kameru se postavila žena a ještě s jinou tuhle sebevražednou story napsala. Hodně feministickou. Je mi to líto, ale jednoduše nemá ani zdaleka pevné základy. Když přejdeme fakt, že úřady se o rodinku dosud nezajímaly, tak tu prostě až snadno sedáme před Samem na zadek. Všechny si nakonec získá (i u soudu), ač ani neví, co znamená námitka. Úsměvnější (to není lichotka) průběh soudního jednání jsem v americkém filmu dlouho neviděl. Právnička Michelle Pfeiffer mě vůbec nepřesvědčila, naopak Dakota Fanning a Sean Penn jsou jednoznačnými taháky téhle limonády. Stejně jako písníčky od Beatles. Ve výsledku je to jednoznačně Pennův film, škoda jen, že jeho bravurní výkon kazí ty samoúčelné kousky s kamerou. Za ty měl dostat někdo přes prsty. Stejně jako za řadu jiných přešlapů. (06.05.2016)