Parcela 60, katastr Lukovice

Píše se rok 1968 a nad starými poctivými komunisty se stahují mračna. Ilja Prachař vede "parchantský kulacký řeči" a školní inspektor kritizuje, že žáci říkají učiteli "soudruhu". V okolí se navíc potuluje dvojice ozbrojených individuí, která má sice poněkud nejasné záměry, ale jasné odhodlání spáchat nějaké zlo. A právě toto zlo bůhvíproč otřese místními vesničany a přivede je zpátky na stranu starých soudruhů... (17.08.2022)

Dramatická akční pohádka o tom, jak věrní soudruzi už jednou byli "jako kůl v plotě" a jak to tenkrát zvládli. Proč hvězdička pro takový škvár? Když oni to soudruzi umějí tak podat a zase vyhráli ti dobří. Toto se už ani nedá vnímat jako kolaborace na proradné propagandě. To je přetváření civilizační mytologie ve vší čistotě (srov. např. závěrečné odplouvání roztrhané rezoluce), zcela dle hesla "vítěz píše dějiny". Ano, je to pořád totéž, přesné obrácení pravdy a lži, naložení vlastního svinstva na protivníky, důraz na fixní definici (pro "narušitele" hranic je charakteristické, že jsou to zločinná individua, přičemž je už zcela zastřeno, že samotný pojem "narušitel" je úchylná účelová konstrukce) a v neposlední řadě brnkání na strunu poctivé české závisti. Chybět nemůže úlisný zrádce (zde školní inspektor, srov. s postavou právníka ve Štvanici). I zde vidíme mátožný ustrašený svedený lid, který však nakonec otevře oči, narovná hřbet a odkloní se od té jediné žáby na prameni. Je pozoruhodné, kolik náležitých témat tam autoři dokázali nacpat. Tomu se říká poučení z krizového vývoje. Při tom všem je nejkouzelnější, jak se bolšáni skrze tuto masáž upřímně předváději coby hrdí zkurvenci. To bude asi tou neopakovatelnou rétorikou. Co do formálních kvalit je nezapomenutelné vrcholení vnitřního dramatu s. Štěpána, když se nekonečné minuty mučivě a marně odhodlává k rozhlasové výzvě, dilematicky se uchyluje ke Startkám. Oceňuji nebývale solidní autenticitu v nářečí a pokus (jakkoli primitivně manipulativní) o zvěstné využití místního koloritu a způsobů mluvy. Samotná expozice, zápletka a především rozuzlení je samozřejmě čistý odpad. (16.10.2012)

Zbytečně zkratkovité a tudíž nepřehledné budovatelské drama, natočené nedopatřením až během pomalu zahnívající normalizace. Prvních dvacet minut jsem netušil co se tam děje, a zbylých padesát jsem se pokoušel pochopit, proč je dobrý nápad splácat tyhle dějové linie dohromady. Na konci postavy provedly názorový veletoč, takže pokud měl film alespoň nějaké náznaky logicky stavěného příběhu, závěr je spláchl do kanálu. Hvězdičku navíc dávám za velice slušného Ilju Prachaře. (12.09.2022)

Televizní inscenaci dominuje duo uřvaných soudruhů Besser-Vala. Ti mají spadeno na místního kulaka Lužu (Ilja Prachař), který kolem sebe houfuje reakční síly ve snaze nasytit svůj vlastní mamon. Ze začátku má však tento vesnický boháč navrch, protože využívá politické situace roku 68, jež nepřeje poctivým soudruhům. To však již na scénu přicházejí nebezpeční diverzanté, kteří ve snaze probít se přes hranice k nepříteli neváhají vzít jako rukojmí partu nevinných dětí. Vše však ale zhatí naši hrdinové. V dramatické akční scéně s. Vala tasí svůj kalašnikov a nedá diverzantům šanci. Soudruh Besser si pak získá i zbylé reakcionáře na svoji stranu mistrnou replikou: "To vám nevadilo, když vás JZD zbavila těch hypoték a dluhů !!!". Pro milovníky propagandy a bolševického braku je tento zapomenutý snímek požehnáním. (01.12.2010)

Nemá se tu hodnotit situace a politika tehdejší doby /myslím doby filmování i doby děje/. Herci se snažili a zahráli to dobře. Za to jim čest. Děj grády měl, takže nevím proč odpad. Já se u snímku celkem bavil, nepřejížděl a občas se i zasmál, hlavně těm komunistickým blábolům. A proto hodnotím výše. I za to podivné nářečí. 20111106 7223/7414 (25.02.2014)