Emma

Co je na tomhle to nejvíc úžasné je Gwyneth Paltrow, která je tu úplně moc rozkošná a roztomilá, to hlavně :). A dál je to velmi příjemně vtipná komedie plná sympatických herců a hlavně krásné angličtiny, která se tak krásně poslouchá i v těch některých hovorech, co vlastně o ničem nejsou, a která krásně dokresluje tehdejší společenské dekorum. Výprava krásná a příběh o dohazování různých partnerů své kámošce zábavný a v poslední čtvrtině silně romantický až ukápne slzička :). Sice to ke konci trošku zpomalí a celé je to takové naivní i když krásně roztomilým romantickým způsobem, ale je to jinak krásný film s krásnou Gwyneth a kostýmy a angličtinou a vším, akorát literární předlohu jsem nečetla, takže nevím do jaké míry je zpracovaná dobře. A hlavně je to pro mě příjemnější než spousta romantických komedií ze současného prostředí, co jsou často takové umělé a bez nadhledu, který tu je i když, jak jsem viděla v komentářích, se to někomu zdá snad dokonce jako sebeparodie, ale až takové to teda není. :) (06.08.2010)

A´t se snaží, jak se snaží, Emma se nemůže rovnat dalším dvěma dílům od Jane Austen, Rozumu a citu a Pýše a předsudku, ba možná ani Anně Elliotové. Ale může za to sama Jane Austen, protože v Emmě se v podstatě nic neděje. Večírky, setkání, rozprávěnky, hádání nevyřčeného a domýšlení naznačeného, z čehož tu a tam vyplynou nějaké ty omyly, které jsou v závěru vysvětleny a napraveny, každý jedinec nalezne svůj protějšek a toť vše. Z důvodu zkracování dostává ve filmu na frak linie vztahu Franka a Jane, navíc charakter Emmy je zde příjemně vyžehlený, v předloze to byla velice rozmazlená a sebestředná slečinka...nutno ale uznat, že i to "nic" bylo dobře zahrané, herci dobře obsazeni a hudba velmi příjemná... (12.04.2010)

Druhá adaptace Jane Austenové v pořadí - po Rozum a cit. Jak Gwyneth vizuálně nemusím, tak sem skvěle sedla, kouzelně působí její dohazovačské eskapády a úporné odmítání pana Božského (Sex ve městžě za malou krádež promine :o) Nemůžu si pomoct, já mám prostě ráda tyhle kostýmní anglické filmy a anglický humor stejně jako anglický čaj. (01.10.2007)

Přišlo mi to celé takové až moc "zastaralé", ale přesto tam bylo pár poťouchle, podvratně vtipných momentů, které mě příjemně překvapily. Hlavní roli v tom měla kamera, chovala se jako další postava ve filmu to bylo velmi nečekané a velmi osvěžující v tomto druhu konverzační komedie. Co mě naopak překvapilo nepříjemně byla hudba Rachel Portman. Svého času jsem se pořád dokola dívala na Čokoládu a zdejší soundtrack mi jí přišel hodně podobný (ačkoliv Čokoláda vznikla chronologicky až tři roky po Emmě), v některých momentech dokonce až stejný. Jsem si vědoma toho, že filmoví hudební skladatelé píšou sami sobě podobnou hudbu v jednom kuse (viz John Williams, od něj mi všechno zní "stejně"), a když je to spíš variace nebo pomrknutí (jako to dělá Hans Zimmer), tak to dokážu i ocenit jako kvalitu, když když mi to zní až moc pouze jako opakování, tak jsem z toho spíš smutná. Co se týče adaptace látky, tak je na tom tato Emma zatím nejhůř oproti všem ostatním filmovým zpracováním (2009 a 2020), která jsem zatím viděla. Slečna Batesová, pan a paní E, Frank Churchill, vztah Emmy s tatínkem, pouto přátelství s paní Westonovou bylo jinde uděláno lépe. Ani z herců mi tady ve své roli nepřišel nikdo tak zajímavý, že bych měla potřebu je zmínit. Možná snad Toni Collette, ale Mia Goth z 2020 se mi do té role hodila o trošičku víc. Goth ale měla taky tu výhodu, že její přátelství s Emmou bylo jedním ze základních pilířů jejich filmu, kdežto v této 1996 Emmě to byla spíš vedlejší linka a film se soustředil spíš na Emmu samotnou. Jejich přátelství ale nebylo zmasakrováno natolik jako v 2009 Emmě, kde bylo až na pár scén v polovině příběhu prakticky nepřítomné. Sečteno, podtrženo, v něčem lepší, v něčem horší než 2009, pořád mám nejradši 2020. Ještě mě čeká 1996 televizní a Clueless. (25.03.2022)

Byla jsem docela zklamaná, čekala jsem další dobře zpracovaný příběh z pera Jane Austen, ale dočkala jsem se dvou poměrně nudných hodin přehlídky strašných účesů, v čele s Toni Collette, tý by na hlavě tyhle účesy měli zakázat, vypadala strašně. Velký tělo, malá hlava. Nemohla jsem si pomoct, ale hlavní hrdinka mě rozčilovala, pořád někoho cpala s někym dohromady a nedala si pokoj ani když jí to po stý nevyšlo. Ale Gwyneth tu roli zahrála poměrně dobře, vypadala tak naivně a nevinně. No, dávám tomu 3*, ale rozhodně nejslabší Austenovské natočené dílo. (04.06.2011)