Odpískáno

Dojemný i trochu furiantský pohled na konec jedné epochy v životě obyvatel malého hornického městečka. Jaké to je, když vás semele restrukturalizace ... přitlačí vás ke zdi a nemáte možnost cokoli zásadního změnit. Můžete pozitivně ovlivnit jenom drobnosti - ale i ty mohou být důležité. Jako třeba účast v soutěži hornických kapel - osudu navzdory. Film nemá jenom jednoho nebo dva hlavní hrdiny - jednotlivé postavy a jejich problémy dostávají přiměřený prostor a působí velmi věrohodně, romantická linie je spíš okrajová a téma zůstává stále aktuální - zvlášť v dnešní době. (27.01.2009)

Komedie to moc nebyla, místy spíš taková teatrální tragedie. Nicméně muzika šlapala a Pete Postlethwaite byl jako kapelmajstr výborný. Jinak škoda, že tam nevysvětlili, proč zlé vládě a hamižnému vedení připadalo rozumné zavřít údajně ziskový důl a vyplatit zaměstnancům tučné odstupné místo toho, aby se na dolu nadále vydělávalo.... (12.01.2010)

Už keď na začiatku kapela spustila tú "Oranžádu", tak som bola namäkko. Počas celého filmu si pripadáte ako súčasť toho ich baníckeho a hudobného sveta. Tie hlavné problémy sa tam síce nevyriešia, ale aj tak vám z toho ostatného zostane dobrý pocit. A záverečný Dannyho prejav, to bola výborná bodka za týmto nenápadným filmom. (Filmová výzva 2016 - 1frida2) (23.02.2016)

Je to takový milý, citlivě podaný příběh o nelehké situaci z let, kdy se hromadně propouštěli dělníci pracující v dolech. I když mě ke zhlédnutí tohoto snímku přiměla postava Ewana, který tady hrál roztomile Andyho s náušničkou v uchu, tak mně byla sympatická celá ta ústřední muzikantská parta. Prim ovšem vedl jejich dirigent Danny, který získal mou pozornost a soucit od samého začátku a jeho syn Phil, který to neměl doma rozhodně jednoduché. Celkově se tam proplétaly osudy těch pár lidiček v tom správném poměru, takže jsem nakonec bez problémů zapadla mezi ně a žila v té atmosféře radosti, ale i smutku s nimi. Glorii, kterou hrála Tara, znám už z jiných filmů a tady byla mezi nimi jen dalším sympatickým činitelem, která při své první zkoušce v kapele zapříčinila, že ostatním muzikantům spadla brada. Nicméně třeba Markův Tichý hlas a Chlapec v pruhovaném pyžamu mě chytnul za srdce o něco víc. Komediálními prvky film sice moc nehýřil, ale jako relaxační, jemně prodchnutý romantikou film bude zcela jistě fungovat. Doporučím ho velmi ráda. (30.06.2014)

Jako by Britové měli na sociálně laděné tragikomedie patent, nezdá se vám? Jinak ale příjemný film s lehce nostalgickou náladou, dobře vybranými typy postav a hodnotnou výpovědí v tradici hesla vesele o smutných věcech. Soudit film podle dostupných promo-materiálů, čekal bych určitě něco jiného. 80% (14.04.2009)