Withnail a já

Toto je najupršanejší film, aký som kedy videl. Čakal som, že sa v poslednej tretine zmení vďaka potope v Británii na napínavý katastrofický triler. Jedná sa o akési nostalgické zhrnutie 60tych rokov na ostrovoch (na konci príbehu zostáva do konca dekády 91 dní) a od prvých minút cítite, že toto má ťažký kultový potenciál. Najma vďaka postavám, ich hláškam a absencii žien. Withnail a ja nerobí reklamu cestovným kanceláriám, iba ak by ste chceli navštevovať dedinské krčmy a podniky pre dôchodcov, kde na vás môžu zavolať políciu. Keď sa "Ja" na konci rozhodne začať žiť ako dospelý, ako by tým opúšťal celú dekádu, ktorá pôsobila infantilne, ale zároveň slobodne a dáva jej spolu s celým ľudstvom (okrem Withnaila, samozrejme) zbohom. No a hneď na to začne zase chcát.... (18.09.2013)

Soužití dvou ztroskotanců, které dlouhodobý flám dovedl k paranoie, podle mého názoru nefunguje, protože hlavní hrdiny nic nespojuje. Jejich přátelství je jen spojení dvou lidí, kteří chlastají, fetují a bydlí spolu v jednom bytě. A přestože závěr naznačuje mnohé, já si ani nevšimla, že by byli nějací velcí kamarádi. Jen tak vedle sebe žili a jejich sebedestruktivní chlastací a fetovací jízda neměla minimálně u jedno z nich vůbec žádný důvod a u druhého byl ten důvod jen nepříliš přesvědčivě naznačený právě závěrem snímku. Sice hodně bezvýchodný film, ale ani jeden z hrdinů mi nedokázal přirůst k srdci, takže s nimi vůbec nesoucítím a jejich osudy jsou mi ukradené. /3. 6. 14./ (03.06.2014)

Dva neschopní asociálové předvádí své neschopnosti a hulvátské chování jak ve městě, tak i na venkově. Že by mě to bavilo se říct nedá. Nemám ráda ani takové týpky ani filmy o nich. Důvodů, proč jsem si dala tento film do Chci idět bylo hned několik. Je označený jako jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire, moji oblíbení mu dali vesměs vysoké hodnocení, popis filmu vypadal lákavě, země původu Velká Brinánie a doba vzniku 80. léta, zajímaví herci v obsazení ... Jenže ... prvních 30 minut mi připadalo, že se nic neděje. Nebo spíš to, co se dělo mě neoslovilo. Téma drog, zahánění nudy, případně tzv. bohémského života mě nikdy moc nebralo, jedno jestli to natočí Američané nebo Angličani. (21.10.2014)

W&I je o strašný spoustě věcí: o šedesátkách, o přátelství, o ceně za (ne)dospělost, o Shakespearovi a o životě, o tripu i o dojezdu, o tom, že všechno dobrý jednou musí skončit, že ne vždycky, když něco dobrýho skončí, něco jinýho začne - a o tom, že když nemejete nádobí aspoň jednou tejdně, musíte počítat s následkama. Jestli se vám po skončení tohohle filmu bude chtít vyrazit ve starým autě s kufrem plným chlastu někam na venkov, anebo propadnete hluboký depresi, dost závisí na tom, kde se v životě momentálně nacházíte. Withnail & I je jako kocovina po víkendovým tahu - když se to vezme kolem a kolem, vlastně na celý tý komedii nic moc veselýho není. (Což mi ovšem nijak nezabránilo výt u toho smíchy.) (17.09.2014)

I přes břitký anglický humor i nálož smrtících hlášek je to v podstatě smutný film s tragickou příchutí a okamžitý pocit jet zachlastat a zhulit se někam do zabláceného vidlákova ve mně nevyvolal. Asi podmíněno věkem a skutečností, že už mám proces vystřízlivění za sebou. Withnail & I nabízí netuctovou zábavu a pokud se člověk, stejně jako ta dvě šarmantně zbabělá, sebestředná individua, vzdaluje bezstarostnému mládí, určitě ho to i navzdory komediálně odlehčené formě trochu nakopne, aby se zamyslel nad svým nevyužitým potenciálem. V případě že nějaký existuje. (02.05.2012)