RKO 281 aneb Občan Kane

Výborný snímek oceněný Zlatým glóbem za nejlepší TV film roku 1999 (+ Griffith a Schreiber byli nominováni). Zajímavé vykreslení zákulisí natáčení převratného snímku a hlavně toho, co následovalo potom. Myslím, že tvůrci ani příliš nepřehánějí -ono to skutečně bylo takové drama. RKO je vyprávěn se zaujetím, které se přenáší i na diváka a navíc v tom hraje spousta hereckých hvězd. Pro příznivce filmové hudby: všimněte si krásně nervního Bernieho. (18.07.2003)

Občana Kanea jsem neviděl a od Orsona Wellse vlastně ani nic jinýho. A možná i proto mě tenhle film ani nezaujal, natož zalíbil, o zábavě nemůže být vůbec řeči. Na tu kupu výborných herců bych čekal, že to bude bomba film, ale když jsem to viděl, tak bych spíš řekl, že tam chtěli hrát kvůli legendárnosti již zmíněného snímku. Na sobotní dopoledne rozhodně příliš těžkej film, a možná i těžkej na odpoledne a večer. Navíc by tam měli na začátku říct, že kdo neviděl Občana Kanea, nemá na to koukat, nebo mu bude odhaleno, co je poupě. Řekl bych, že tohle je jen plácání se v legendárnosti Občana a snažící se vypatlat nějaký další prachy. Pro obyčejnýho člověka nepokládajícího Wellese za "ikonu moderní filmařiny" to je prostě o ničem a příliš nudný na cokoliv kromě přepnutí. (29.04.2006)

RKO 281 je film jako stvořený pro filmové fanoušky, kteří se zajímají o filmovou historii. Historie natáčení Občana Kanea je obecně známá a i když si ji tvůrci filmu trošku upravili a zdramatizovali, film se obecně drží známých faktů a v celku pravdivě zobrazuje tehdejší atmosféru a konflikt při výrobě filmu. Je to jeden z řady snímků o boji za svobodu projevu a obhajobu demokratických principů proti moci peněz, klientelismu a společenských konexí. Kladem filmu je výborné herecké obsazení v čele s Lievem Schreiberem - možná jeho zatím pro mě nejlepší herecký výkon. Zdatně mu sekundují i John Malkovich jako scénárista a Roy Scheider jako producent, ale v zásadě se ve filmu nevyskytují špatné herecké výkony. Slušný scénář a v rámci televizního filmu i slušná výprava. Celkový dojem: 90 %. Kladem dramatu je i nejednoznačnost filmových postav - Welles je vylíčen jako zapálený umělec, který má větší než malé ego a nijak se neohlíží na své okolí. Pro svůj úspěch neváhá zapřít podíl kolegy a přítele na společném díle... (20.04.2008)

HBO film o zákulisí natáčení jednoho z nejproblematičtějších filmů 40. let. Někdy se může zdát, že Občan Kane je tím nejdůležitějším filmem 20. století, ale to bychom celé té továrně na sny skutečně křivdili. RKO 281 vypráví o mnoha událostech a o mnoha lidech ve velké zkratce. Byla bych ráda, kdyby každý, kdo se s tímto fenoménem seznámil, si alespoň pročetl životopisy všech těch Wellesů, Hearstů, Mankiewiczů, konec konců Marion Davies, Louelly Parsons, Heddy Hopper nebo Carole Lombard. Ta doba nebyla černobílá. Herecky je tento výlet do časů mocných studií poměrně překvapivý, Liev Schreiber není ideální, James Cromwell je příliš hubený, Melanie Griffith se ani neobtěžovala hrát jinak, než mnohokrát předtím a zapomněla si nastudovat alespoň jeden detail, který by nám naznačil, že hraje skutečnou osobnost a ne jen další postavu s tváří Melanie Griffith... oproti tomu John Malkovich je velmi dobrý a David Suchet skutečně milý, což ale není příliš mnoho na celovečerní film. Naopak musím doporučit jiný projekt, který se věnuje oné události z roku 1924, během níž zemřel na výletní lodi Hearsta za přítomnosti Davies Thomas Ince - Lepší společnost (2001). #hbo (21.04.2019)

Počet záběrů (bez závěrečných titulků) 785, průměrná délka záběru 6,3 sekundy... podrobný graf mého měření tady. Film výrazně pracuje s hloubkou pole v návaznosti na citovaného Občana Kanea, ale nevyužívá jí stejně jako Občan Kane... Hodně často místo záběru/protizáběru setrvává na jedné mluvící osobě, a když už využívá záběru/protizáběru, jedná tak okázale jako v závěrečné scéně v zrcadly obloženém výtahu. Film často pomocí vnitrozáběrové montáže přechází z velkých celků na detaily a z detailů na velké celky, čímž jedním záběrem často odhaluje informace, které by klasický hollywoodský styl rozstříhal do záběrů tří a postklasický do mnohem většího množství (podle Bordwellových měření). (04.01.2008)