Glen or Glenda
Glen or Glenda
Glen or Glenda
Glen or Glenda
Režie:
Edward D. Wood Jr.Scénář:
Edward D. Wood Jr.Kamera:
William C. ThompsonHrají:
Bela Lugosi, Dolores Fuller, Lyle Talbot, Edward D. Wood Jr., Conrad Brooks, Henry Bederski, Amzie Strickland, William C. Thompson, George Weiss (více)Obsahy(2)
Děj začíná nalezením transvestity, který spáchal sebevraždu. Vyšetřující detektiv se s otázkami týkajícími se případu odebere za psychiatrem, který mu začne vyprávět dva příběhy. První o muži Glenovi (Edward D. Wood Jr.), který je transvestita a převléká se do ženských šatů. Má však dilema jestli to má zdělit své snoubence Barbaře (Dolores Fuller). Vše ji nakonec poví a ona nejprve neví co s tím, ale nakonec spolu žijí šťastně. Druhý příběh je o pseudohermafroditovi Alanovi, který se po návratu z války nechá přeoperovat na ženu a potom také žije šťastně. Celý příběh je prostoupen výstupy vědce (Bela Lugosi), který celý děj komentuje a pobízí. (c.tucker)
(více)Videa (2)
Recenze (170)
Po Burtonově životopisné filmu, jsem si řekl, že se na Glen or Glenda musím už konečně podívat. Díky své hlouposti a nelogickému střídání záběrů, beru tento film spíše jako experimentální i když to tak původně určitě nebylo myšleno a jako takový mě bavil víc než nějaký Andaluský pes nebo Begotten. Bela byl opravdu dokonalý a na jeho neustálé opakování pozor na zeleného draka, co žere velké zelené slimáky a další kecy, co bych nikdy v životě nečekal ve filmu o citlivém transvestitovi jen tak z hlavy nedostanu. Natáčeni musela být určitě sranda a hned bych si v takové ptákovince zahrál. 45% ()
čekal jsem to horší, i když herecké výkony a statické záběry byly dost tragické... svoje jisté kouzlo to přesto má, prvky psychohororu byly docela přesvědčivé, takže se jdu radši podívat pod rohožku, jestli tam není zelenej drak, co by mi ukousnul slimáka, a ze mě se tak stala hippinda. 50% ()
Asi potřebuji sci-fi žánr, abych si mohl Woodův film vychutnat. Jenže u Glena či Glendy chybí do legendárního Plánu 9 ještě dlouhých šest let, takže se nějaké zvrácené potěšení nekoná. Na druhou stranu jsem dlouho nemohl přijít na to, co je tak špatné na zcela upřímné výpovědi zmatené duše, hledající téměř nemožné rozhřešení. Jenže jakmile začal Bela Lugosi hřímat moudra o zelených dracích, slimácích a ocáscích, přešel film do nekoukatelné psychedelické kaše, která vrcholí stokrát nataženou scénou s gaučem. S bizarní parodií na psychologii a filozofii na mě Ed nevyzrál. ()
Ono by to nebylo tak hrozivě hrozně hrozné, kdyby se Ed Wood nesnažil o velké umění. Kdyby natočil pouhý dokument o transvestitech, věřím, že by to byl na tehdejší dobu zajímavý a potřebný film. To téma je závažné - v padesátých letech skutečně páchali tito lidé sebevraždy, protože je společnost nechápala. Problém je v tom, že Wood vážně nemá talent, nemá! Svůj vážný snímek prošpikovává rádobyintelektuálními poznámkami jakéhosi chlápka v křesle (bůh? svědomí?), nelogickými záběry bizonů, ocelárny, dálnice s auty ("všichni tito lidé někam míří" uslyšíte asi šestkrát) a potvrzuje tak svoji pověst absolutního filmového lůzra. Přiznám se, že mi ho bylo až líto. On tak moc chtěl sdělit své drásavé vnitřní pocity! Jenom to neuměl tak, jako jeho kolegové. ()
"Beware! Beware of the BIG green dragon..." Nade vší pochybnost ta nejosobnější výpověď jaká kdy byla natočena o transvestitech, přetvářce, změně pohlaví, všech těch lidech co někam míří, dálničních tazích, bizonech (co někam míří), štěněcích ocáscích (co někam míří) a angorských svetříčcích (ty naštěstí nikam nemíří). ()
Galerie (31)
Zajímavosti (20)
- Jeden z nejoblíbenějších filmů Davida Lynche, který vzdal svůj hold tomuto snímku tím, že zvuk "skučícího vichru" z filmu použil ve svém prvním celovečerním snímku Mazací hlava. (DaViD´82)
- Původní záměr byl, že půjde o adaptaci příběhu prvního člověka, který si nechal změnit pohlaví (Christine Jorgensen v roce 1952), ale Ed Wood, který byl sám transvestitou, to natočil jako film o transvestismu. Z původního námětu tak zůstalo sotva pár minut a plakát k filmu. Ten byl vyhotoven ještě v době než se projektu ujal Wood. Musel na něm být tedy změněn původně zamýšlený název "I Changed my sex!" (Změnil jsem své pohlaví). (DaViD´82)
- Přestože Wood sám tento film vybízející k toleranci považoval za mistrovské dílo, od kritiky i veřejnosti se mu dostalo výsměchu. Teprve po jeho smrti se o něj začali zajímat příznivci béčkových filmů; filmů "tak špatných, až jsou dobré". A tak dnes, přestože se kultovní dílo pravidelně objevuje v žebříčkách nejhorších filmů všech dob, patří zároveň k nepostradatelným titulům brakových videoparty. (Cimr)
Reklama