Requiem za sen

Někým jsem byla před tímto filmem varována, někým mi byl doporučován ... co na to říct, no ... možná by ho měl vidět každý narkoman a v tu chvíli, kdy by dokoukával poslední minuty filmu a do uší mu zněla ta neskutečně pod kůži vtíravá a grandiózní hudba, tak v tu chvíli by típnul posledního jointa, zlomil stříkačku, vysypal a spláchl by to všechno do haj ... do záchodu... Já jsem dnes večer hlavně jen seděla a zírala na úžasně dokonalý projev Ellen Burstyn a jsem ji vděčná, že tu roli nakonec vzala, protože ten její výkon byl ... byl (teď se mi momentálně nevybavuje dostatečně silné a přesně označující superlativum) byl prostě fa-mó-zní! Čest všem, kteří se na filmu podíleli a Aronofského začínám od nynějška velebit, ámen. (05.12.2013)

Přímočaré – průhledné – zničující. Ačkoli se člověk zaříká, že Aronofsky pracuje se svojí triádou osudů tak okatě, že nelze diváka nachytat s kalhotama na půl žerdi, stane se to. Díky famóznímu střihu, fantastické hudbě a labužnickému tempu i atmosféře záběrů graduje Requiem do nesnesitelně skřípavých tónů zmaru a ponížení. Mansellova ústřední melodie už sama o sobě navozuje mrazení, ale ta vizuální báseň, kterou k tomu Darren zkomponoval, ta rve kůži. Jakkoli typicky pro něj nemá film nijak zvlášť hluboké nitro, jeho povrch je natolik dokonalý a natolik dobře zacílený, že se mu nelze ubránit. (24.11.2008)

Šokující film ne díky průběhu , ale díky jeho závěru, který se jentak ve filmech nevidí. Celý film je vskutku velmi zajímavý, příběh syna, jeho party a matky. Syn fetuje o 106, matka se snaží zhubnout kvůli televizi a cpe se prášky jako o život. Celou dobu divák sleduje průběh jejich života....léto, podzim, zima...! Zde se to zastaví. Období, kdy se těžko shání drogy a čas, kdy se začnou rýsovat nepěkné obrysy nejen na synovi, ale i na jeho matce. To už si člověk řiká, no jo tak nějak jsem čekal jak to dopadne. Jak také může dopadnout film o drogách. Ale pozor na konci je tak nádherně provedená a sestříhaná scéna, že na ní budete jen tupě zírat a díky překrásné melodii, která zní celým filmem Vás uvede do pokušení a pocítíte jak Vámi prochází zimnice stejně jako mně. (01.12.2006)

Právě jsem to dokoukal a jsem plný dojmů. Tenhle film bych povinně pouštěl všem těm, kteří mají chuť nějaké ty drogy zkusit. Marně si vzpomínám, jestli jsem někdy viděl silnější a beznadějnější film. Už začátek není žádná idylka, ale co minuta, to krok níž, na konci je situace naprosto bezútěšná. Aronofsky se mi jeví jako obrovský talent a myslím, že se nebudu příliš mýlit, když řeknu, že je jedním z nejnadějnějších režisérů současnosti. Jeho hrátky s obrazem, hudbou a zvuky jsou naprosto dokonalé, režie snových a halucinogeních sekvencí správně psychedelická. 100% (15.09.2008)

Scénář: Hubert Selby Jr., Darren Aronofsky .. Extremně provokativní stihomam a obrovská deprese silnější než kokain, ostřejší než marihuana a procítěnější než na extázi!! Výtečné režijní a kamerové experimenty a také špičková hudba, zejména dokonalé, smutné houslové party tvoří nezapomenutelný zážitek a nebýt několika malých logických hloupůstek, tak bych neváhal s absolutoriem! 95%. (31.08.2005)