La Révolution française
La rivoluzione francese
Die französische Revolution
The French Revolution
Obsahy(1)
Ku každému povstaniu a vzbure dochádza z dôsledku veľkého útlaku. Francúzsky panovník Ľudovít XVI požiadal 5.5.1789 poslancov o navýšenie finančných prostriedkov v štátnej pokladnici z dôvodu veľkých výdavkov. Získanie financií sa malo vykonať formou zvýšenia i tak vysokých daní pre neprivilegované obyvateľstvo. Do toho sa pridala katastrofálna neúroda. Ľud sa vzbúril proti kráľovi a dňa 17. júla 1789 dobil kráľovské väzenie Bastilu. Vzorom povstalcov sa stala americká revolúcia. V roku 1792 povstalci zrušili monarchiu a na nasledujúci rok na gilotíne popravili Ľudovíta a jeho manželku Máriu Antoinettu. Revolučná vláda musela odrážať útoky okolitých štátov, ktoré sa obávali, že k nim preniknú revolučné myšlienky. (andykovac)
(více)Recenze (88)
,,SIR, PARÍŽANIA DOBYLI BASTILU!" ,,ALE PREČO? JE TO SNÁĎ VZBURA?" ,,NIE, REVOLÚCIA." __ Myslím, že nebudem ďaleko od pravdy ak poviem, že sa jedná o doteraz najkomplexnejšie filmové spracovanie azda najslávnejšej z revolúcií. K historickej presnosti sa vyjadriť neviem (ktovie ako veľmi majú túto tému prelúskanú tí, ktorí tak tvrdia), myslím si však, že dejiny tu určite nie sú nijako závratne poprekrúcané, navyše ak sa jedná o výročný film tvorcovia sa nemohli snažiť prehnane ,,šokovať". Bežného diváka tak má táto séria rozhodne čím obohatiť. Vrtochy toto dielo určite má, predovšetkým pokiaľ sa jedná o stránku scenára, ktorý do hĺbky príliš nejde (to sa však dá pochopiť) a podobne sú na tom aj postavy, mnohé bez výraznejšieho charakteru. Nerozumným mi prišiel často krát aj strih, usekávajúci mnoho zásadných scén, čo by sa dalo prisúdiť neschopnosti režiséra. Klady tu zase tkvejú predovšetkým v precíznej výtvarnej stránke do pompéznosti podporenej skvelou hudbou oscarového veterána Delereua. Tieto dva aspekty potom posúvajú celé dielo ďalej, než len za jeho televízne hranice. Nedá mi ešte nespomenúť hviezdne obsadenie, ktoré som zo začiatku porovnával s vlastne námetovo rovnakým Dantonom od Wajdu. Práve Brandauer mi v úlohe Dantona najprv veľmi nesedel, postupne však naozaj prekonal Depardieua. Veľmi zaujímavo je vykreslený aj Robespierre, možno najprepracovanejšia zo všetkým postáv, ktovie prečo opäť hraná poľským hercom a nutné poznamenať, že opäť veľmi dobre. Získal si ma však aj Ludovít XVI. (Jean-François Balmer ) a čerešničkou na legendárny Christopher Lee ako jeho kat (dúfam, že veľmi nespoilerujem). Záverom by som ešte citoval jeho výrok, ktorý tu veľmi trefne citoval buržoáziu: ,,ČO JE TO TRETÍ STAV?" ,,NIČ." ,,A ČO TEN STAV CHCE?" ,,ÚPLNE VŠETKO." ()
Revoluce je v této sérii vykreslena ve dvou nejvýraznějších rovinách, v rovině politické a v rovině válečně-represivní. Velká francouzská revoluce je opravdu velká, takže ani 6 hodin zdaleka nevyčerpá celé téma. Všechny kdy natočené snímky si vybírají hlavně tu pařížskou revoluci ve velké politice. Bylo by však velice zajímavé ukázat, jak probíhala revoluce na malém městě a vesnici. Tam měla revoluce o dost jiný charakter hlavně v otázce motivací k teroru. ()
Minisérie má čtyři díly, první dva nesou podtitul Léta naděje, druhé dva Léta zběsilosti. Výstižné. Při sledování scény, kdy se na svatbě Camila Desmoulinse a Lucill Duplesisové sejdou jejich přátelé (Brisot, Danton, Robespierre) a společně se veselí, člověku přeběhne mráz po zádech, když si uvědomí, že už pár měsíců nato se začali vzájemně posílat pod gilotinu. Mimochodem - vypnout více než šestihodinový seriál po dvaceti minutách a stěžovat si, že mu údajně chybí to či ono (ač ve skutečnosti nic z toho nepostrádá) je poněkud... ukvapené. ()
Historické drama, velice věrné skutečným událostem. Alespoň, co mohu soudit, co jsem z historických pramenů vyčetl. Obrovské jeho plus je v opravdu kvalitních hereckých výkonech. Všichni hrdinové do svých rolí skvěle zapadají. Zvláště pak postava francouzského krále. Jean-François Balmer Ludvíka XVI nehrál, on jím doopravdy byl. Jane Seymourová jako Marie Antoinetta mu skvěle sekundovala. Prostě herce bych mohl chválit od A do Z. Je zde jedno, jestli jsou hlavní, nebo vedlejší. Co naopak nejvíce tento TV čtyřdílný filmový počin sráží dolu, jsou občas zdlouhavé, i když zajímavé monology postav. Je jich opravdu obrovské množství. Sice jsou důležité a jistě podtrhávají onu autentickou hloubku tohoto snímku, ale občas díky nim se podíváte na hodinky. Od třetího filmu však přichází La grande de Terreur (Velký teror) a celé to nabírá na dramatickém a krutém tempu, ve kterém to pak i vlastně končí. Nádherně je vám zprostředkována tato krutá doba a doslova cítíte ono nebezpečí gilotiny, které číhalo na každém rohu s každým občanem. První film: 80% Druhý film: 70% Třetí film: 80% Čtvrtý film: 85%. CELKOVÉ HODNOCENÍ:79% ()
Viděl jsem to sice už před asi 28 lety, ale ten silný zážitek si pamatuji dodnes. Hl. cestu od návrhu až k realizaci, nechvalně slavné...gilotiny. Možná, že to bude zníti divně, ale nechtěl bych asi být u těchto zásadních a zlomových událostí, osobně. ;-) Ano, celková stopáž je sice poněkud záhul (pokud si troufnete to shlédnouti v kuse;),ale stojí za to, každá minuta. ()
Galerie (33)
Zajímavosti (6)
- Počet obětí teroru, který rozpoutal Maximilien Robespierre, není přesně znám, protože většina záznamů se do dnešních dnů nedochovala. Mnozí odborníci se ovšem shodují na tom, že pod gilotinou mohlo skončit až o 40 000 lidí. (Petulka88)
- Vzhledem k rozsahu byl film rozdělen na dvě základní částí, a to „Léta naděje“ a „Léta zběsilosti“. První polovinu natočil francouzský režisér Robert Enrico, druhou realizoval Američan Richard T. Heffron. (argenson)
- Scény dobytí Bastily byly natočeny na hradě Tarascon v jižní Francii, který se dnes již neexistující pevnosti architektonicky značně podobá. (argenson)
Reklama