Muž na radnici

Tak sem si seriál po 34 letech pustil. Mínusy : jistá unylost i díky nepatřičně melancholické Liškově hudbě. Bavor se podobal velmi svému předobrazu Mirka Dušína. Vypočitatelnost dialogů. Plusy: Na svou dobu nebyl seriál tak politicky zanesen jak sem čekal. Negativní manipulující postavy a to i mezi pracovníky strany. Jen dva mrtví za celý seriál z toho jeden dokonce zemřel přirozenou smrtí :). Celkově sem se při sledování seriálu ani moc nestyděl za práci tvůrců či herců, na rozdíl od sledování dnešních, nejvíc bavil tajemník Hlavica... Tatík si seriál vtipně přejmenoval na Muž na zadnici... (17.02.2010)

Jsem původem z Ústí nad Labem. Z města, které soudruzi jako Bavor svojí "přestavbou" a "modernizací" tak domrdali, že už se to ani nedá spravit. I kdyby mu v tom seriálu pomřela celá rodina, stejně si on a jemu podobní zaslouží viset na první lampě. Kdyby Dietl napsal ještě dvanáctý díl, kde by se obyvatelstvo Kunštátu vydalo s vidlema v ruce směr Národní výbor a na tu lampu došlo, dal bych aspoň hvězdu, takhle sorry. (26.11.2022)

Bolševická katastrofa. Drzost, s jakou se komáři odvážili podat svůj zrůdný plán likvidace historických částí měst je do nebe volající. Když vidím, jak v seriálu choděj lidi za starostou a prosej ho, jestli by mohl zbourat jejich rodinné domy a přestěhovat je do paneláků - no doprdele, to je na dělo! (12.08.2012)

Tieto prednovembrove serialy /rozumej pred 17. 11. 1989/ este aku-taku svoju pofidernu kvalitu mali. Aj ked Dietloviny /Zena za Pultem, Muz na Radnici/ uz vtedy neboli znamenim dobrej kvality, s odstupom casu tento serial nie je na odpad. Preco? Lebo skutocny hnoj pricvalal az po novembri 1989 /telenovely, Ordinace, VKV ......./ 47 % (16.01.2013)

Žádný díl nečekal v řadě nahrávek na mém videu na přehrání dlouho. Tenhle seriál prostě odsejpá: prohrál dneska schůzi? Nevadí, jde se poradit za politickým guru a příště vyhraje. Nejvíce jsem cenil výstavbu zápletek: v jednom dílu klidně tři čtyři zlomové body, kdy průšvih v sobě současně skrývá zárodek budoucí naděje a naopak. Zcela osobitým žánrem pak je poslední triumfální díl, jenž nemá myslím obdoby v TV a filmové tvorbě (snad s výjimkou některých scén z Bláznivé střely). Například role p. Šimánka, který chodí asi 15 min. ve druhém plánu, pak splní historickou úlohu tím, že si s otevřenou pusou poslechne improvizovaný proslov hlavního hrdiny. Až dosud jsem za vrchol normalizačního seriálu považoval Inženýrskou odyseu. Teď váhám, jestli M. na r. není přeci jen silnější příběh. Škoda těch drobných nedotažeností ve zvláštních efektech. Třeba p. Němec coby architekt s hlavou v oblacích něco pořád plánuje, stavaři se děsí, že projekt je děsná avantgarda, že "tam neni jedinej pravej úhel" - a potom tam stojí pár paneláků. (27.12.2011)