Truchlivé dědictví

Příběh dvou osmiletých kluků, které sexuálně zneužil jejich trenér. Každé z dětí se vyrovnává se svojí „zkušeností“ po svém. Jeden z nich vzpomínku zasunul a později nahradil neodbytnou myšlenkou, že byl unesen UFO. Jeho prožité trauma mělo podobu nočních můr, pomočování, krvácení z nosu, ztrát vědomí a navíc se stával i obětí různých šikan a to nejenom ze strany otce, který ho trestal za každé mokré prostěradlo, ale stejně staré dítě mu dokázalo na Halloween nacpat do pusy rachejtle a odpálit je!!! Ten druhý, se vzpomínkou „Nikdo nikdy ve mne neprobudil takový cit, předtím ani potom..Opravdu mne miloval. Chci říct, občas měl i jiné kluky, ale já jsem byl jeho výhra. Jeho jediná opravdová láska.“, a proto ten „cit“ hledá ( od 15 let) jako prostitut. Jedna z mnoha, pro mě, nezapomenutelných situací je, když postarší klient sundá košili a jeho kůže je samá léze a touží po hlazení. Původně jsem nechtěla film ani hodnotit (jenom zahodit a zapomenout) občas bylo opravdu nutné to vypnout a jít se nalokat čerstvého vzduchu. Ale po několika dnech jsem se odvážila znovu si pustit závěr, a po dalších ..... i ohodnotit. (01.01.2006)

Divák, který nezná Arakiho tvorbu může být po shlédnutí Mysterious Skin dosti znechucen. Na snímek jsem narazil úplně náhodou a Levitta mám rád od doby, kdy jsem shlédnul film Sweet Jane. Mysterious Skin jsem nakonec dokoukal se třema pauzama což je myslím docela úspěch a sexuální scény jsem taky radši vynechával. Přece jenom měl jsem po obědě a nebudu si kazit hezké odpoledne. (28.07.2008)

1) Sexuální zneužívání z vás gaye neudělá. Nebo snad ano? Nemyslím si. Respektive: Muselo by se protnout a vzájemně umocnit příliš mnoho faktorů. 2) Sexuální zneužívání nepředstavuje životní výhru, ani není příslibem romantického blouznění a očistné všeobjímající synergie. 3) Pěkně natočeno; dobře zahráno a... předčasně odtajněno. 4) Emoce? Polovičaté. Škoda. Protože láska má mnoho podob. Ale nevydírá. A nepodráží. Araki se k tomuto postupu snížil. A nebo lže sám sobě. Těžko soudit. Třeba si setkání kdo ví kolikátého druhu vláčí s sebou. (28.10.2012)

Čistý film o špinavých věcech. (SPOILER WARNING) Při sledování výtečné adaptace prvotiny kansaského spisovatele Scotta Heima (*1966) člověka až mrazí, když si uvědomí, s jakou chladnou obyčejností vypráví o zneužívání dětí (viz obsah). Vytvořením dojmu všednosti, až každodennosti, se zkušenému nezávislákovi Greggu Arakimu (*1959) podařilo jednak se vyhnout nabízejícímu se patosu, a jednak skvěle předestřít pocity dětí, jež se se sváděním ze strany dospělých setkají (bezelstně dospělým věří, že je to normální). Podobně jako Viscontiho Smrt v Benátkách (1971) tak působí i Mysterious Skin velmi čistě, nekonfliktně: není tu nikdo, kdo by moralizoval (jako v rozporně přijatém Notes on a Scandal /2006/), nejde o zákeřné rodinné spiknutí (veleúspěšná dánská Rodinná oslava /1998/), chybí tu juxtapozice náboženství a pedofilie (na níž stojí Almodovarova Špatná výchova /2004/) či konflikt v rodině (My Own Private Idaho /1991/). Idyla je téměř dokonalá: pro teenagera amerického maloměsta jakoby nebylo nic normálnějšího, než na hřišti sbalit dalšího kunšafta (postava Erica, kterého jedinečně ztvárnil Joseph Gordon-Levitt), popřípadě si výpadky paměti (jež vytěsnila trenérovo svádění) vyplnit sny o únosu mimozemšťany (postava Briana). Odtržení lásky a sexu nemůže být důslednější. O to zrádnější a bolestnější je pro oba hrdiny konečné uvědomění si své minulosti. Film lze vykládat různě, já bych se spíše než k "odpudivému melodramatu" (BBC) přiklonil k "nejdojemnějšímu filmu o zneužívání dětí, který jsem viděl" (Roger Ebert). Jisté je, že Gregg Araki (jinak vystudovaný filmař a producent) tímto dílem potvrdil své místo v novodobém proudu filmů zvaném New Queer Cinema, do něhož jsou řazeni ještě například Gus Van Sant (zmiňované My Own Private Idaho) či John Cameron Mitchell (naposledy Shortbus /2006/). I když už Mysterious Skin neoplývá tak otevřenou snahou šokovat, kterou se vyznačovaly Arakiho předchozí filmy (Zkurvená generace /1995/), svou "normálností" je o to působivější. Koneckonců do svého programu si ho zařadily věhlasné festivaly jako Sundance či Benátky. (02.01.2008)

Když tak po pár dnech koukám do galerie, mám nutkání jednu hvězdu přidat. Ve prospěch filmu hovoří kvalita všeho co dobrý film tvoří, ovšem množství nechutných scén mi ve zvýšení hodnocení trochu brání. Nicméně... ve zmíněné galerii nic takového nevídím, jediné co z těch obrázků vyčtu je silná atmosféra, jasný příběh, znamenitě poskládané postavy a v neposlední řadě suverénní výkony jejich představitelů. Přidám rovnou dvě. (09.07.2012)