Blueberry

Tak nevím, zda to je westernový horror nebo horrorový western. V každém případě se mi to vůbec nelíbilo. Přeplácané světelnými efekty, téměř žáden děj o nějakém dialogu se nedá ani uvažovat. Jan KOUNEN zřejmě chtěl udělat nějaký neobyčejný western a povedla se mu udělat obyčejná slátanina. Dal tam trochu sexu, chlastu a drogových halucinací a na původní záměr děje ve filmu se jaksi pozapomělo. Indiánská "hatmatilka" která je titulkama překládána do češtiny vybočuje z děje, takže kdyby Indiáni drželi hubu o nic bychom nepřišli. Western má své zákonitosti a pokud tady někdo chce něco "vylepšovat", tak na to musí mít. Tohle rozhodně neumí ani Francie ani Mexiko. (23.06.2009)

Blueberry chvílemi připomíná LSD verzi Mackennova zlata, a při finální digiscéně jsem si dokonce vzpomněl na závěr Kubrickovy 2001. Divné? U westernu dost. Film mě nicméně zaujal dobře vybranými a dobře hrajícími herci, pěknou kamerou a zvláštně magickou atmosférou vůbec... Ale na dvě hodiny to vážně nevystačilo. Dvě a půl hvězdy. (10.04.2011)

Klasická jednoduchá westernová story obohatená o mystické rituály a halucinogénne scény. S " Moebiusovým" komiksom to, domnievam sa, veľa spoločné nemá. Slušne nakrútená westernová rovina filmu, nie úplne sedí s CGI efektami pri scénach v rauši . Zaujímavý experiment, ktorý ale nedopadol úplne najlepšie. Pri sledovaní mi príšiel namysel film Rona Howarda The Missing, tiež mystický western, ktorý ma ale zaujal podstatne viac. (17.11.2009)

Veĺká časť filmu sa nesie v predstavách hlavného hrdinu, ktorého zachránil indiánsky šaman .Pod vplyvom drogy z kaktusu peyotl /Lophophora williamsii / vidíme jeho predstavy z Dolného sveta, ktorý ovládajú duchovia temna, mŕtvych predkov a duchov, mŕtvych zvierat.. Kto sa trochu zaujíma o šamanizmus je mu to úplne jasné, kto o tom nemá ani potuchy, nemá šancu pochopiť celý film.O peytlovom náboženstve indiánov žijúcich v Mexiku bolo napísaných niekoľko kvalitných kníh. Je chválihodné , že sa táto tematika objavila aj vo filme.Kto videl Mladé pušky 1, tiež tam bola scéna predstavy hlavných hrdinov pod vplyvom peytla...Bodaj by sa takéto filmy objavovali častejšie... (01.03.2009)

Zvláštní, "psychedelický" western jsem ještě neviděl. Výtvarně podmanivá stránka filmu je to hlavní, a téměř jediné, co vás udrží film sledovat. Kovboji náležitě ošuntělí, indiáni o něco méně uvěřitelní, krásné přírodní scenérie i špinavá zákoutí a barů / bordelů / jiných interiérů - bohužel to celé často přesahuje hranici kýče (prolévání tváře halucinujícího hrdiny spolu s krajinou, v níž ještě letí orel). Děj je čitelný, v podstatě vůbec ne složitý, ale z nějakého mě nepochopitelného důvodu tak podivně rozkouskovaný - je vidět, že pan režisér jistě prvoplánovitě nechtěl, aby byl příliš čitelný a divák "musel přemýšlet", ale výsledkem je spíše zmatení, rozčarování, ztráta harmonie. Herecké výkony řekl bych poněkud formální, neurazí, nezaujmou, Casselovi to moc nevěřím, zaujme pár vedlejších roliček a částečně padouch Madsen. Konečně se dostávám k uniku tohoto snímku: mnohým narážkám na šamanismus a indiánské rituály, které vrcholí několika transpersonálními vizemi po požití různých psychedelických látek. Je pěkné, že se někdo do tohoto tématu pustil, ale - kámen úrazu - doporučoval bych tvůrcům se předem s problematikou hlouběji seznámit. Osobně se tomuto a příbuzným tématům již řádku let věnuji, něco jsem také zažil a hle, to co je nám v Blueberry předloženo, tak takhle to vážně v celkovosti nefunguje a nefungovalo. Zajímavé je počítačové ztvárnění různých vizí, témata boje s vlastními "démony" či vstupů do minulosti se pojí s rituály řady světových kultur a mystických tradic, ale rozhodně v tomto rozšířeném stavu vědomí fyzicky nezlikvidujete svého úhlavního nepřítele, který stejně jako vy leží na zemi a jeho vědomí létá v kyberprostoru. Tedy, je pěkné, že téma tvůrci nakousli, snad bylo míněno dobře s ohledem na původní komicsovou předlohu (neznám; snad naznačené rituální nedotaženosti jsou obsaženy již tam), nicméně zde tyto scény působí přes výtvarnou zdařilost příliš samoúčelně, drobný náznak by stačil.. obzvláště závěrečná scéna je nekonečná, a to i pro mě, natož pro člověka, kterému toto téma nic neříká. Případným zájemcům o tuto nesmírně bohatou i složitou (a dnes značně podneňovanou až patologizovanou) problematiku bych raději doporučil např. něco z děl Terrence McKenny nebo Stanislava Grofa, kde se dozví, o co kráčí a jak bezpečně vstoupit do říše divů:-)) (07.01.2010)