Příjezd vlaku na nádraží v La Ciotat

Snímek zachycující příjezd vlaku, který ve své době šokoval spousty lidí, kteří na něj vážili mnohdy dlouhou cestu, aby se mohli mrknout na celou minutu dlouhý film, přičemž velká část z nich před vlakem prchala a ani se nedodívala. Mimo jiné si můžeme všimnout, kam až se francouzské vláčky od toho roku posunuly. Ještě že se filmu ujali hned dva režiséři. Pro jednoho by to byla hrozně náročná makačka. Vždyť celý tento "film" obnášel najít vhodné místo pro kameru a čekat...a čekat...a čekat. Na jízdní řády se tehdy asi až tolik nedbalo. Dost mě mrzí, že když už Lumiérovci měli kamerku a uměli s ní manipulovat, že nebyli trošku kreativnější. Minimálně o celých 100 % víc. Úplně mi nejde do hlavy zdejší hodnocení. Buď jste hrozně ctižádostivá bytost a chcete si zachovat image kinematografického odborníka, nebo trpíte přehnanou láskou k vlakům a dáte plný počet. Druhá varianta je, že patříte do té početnější skupinky a koukáte na filmy hlavně pro zábavu. Potom sáhnete po hodnocení zcela opačném. Toto hodnocení tu není tak obvyklé, protože člověk z druhé skupiny na snímek, jako je tento, jen tak nenarazí. Jediné, co ho k takovému filmu přivede je zvědavost. Hodnocení mezi těmito dvěma extrémy vůbec nerozumím. (25.08.2014)

Zaujímavé je, že existujú dve rôzne verzie tohto filmu, pričom obe sú označené ako Lumiérovský film č. 653. Jedna sa nachádza napr. na http://www.youtube.com/watch?v=1dgLEDdFddk a druhá na http://www.youtube.com/watch?v=v6i3uccnZhQ Evidentne ide o dva rôzne vlaky, iné prostredia. Ďalšia do očí bijúca odlišnosť je rodová: kým v prvá verzia je takmer výhradne mužská, v druhom je počet žien s dlhánskymi sukňami a klobúkmi oveľa vyšší. (29.12.2007)

Pre mňa sú takéto fenomény úplne fascinujúce. Necelá minúta dokázala rozpútať všetko ohľadom obrazu, ktorý sa nám hýbe pred očami. Pre mňa je tento výtvor niečo, ako keď Karl Friedrich Benz zostrojil prvý motorový trojkolesový automobil na svete. Čítam kopec komentárov a vidím len samé dristy. Absolútne neporovnateľné s dnešnou dobou. Nechápem ako niekto dokáže napísať, že to ani nie je film. V tej dobe sa ešte nič netočilo. Absolútne nič. Vie si to tu vôbec niekto predstaviť? Samí chytráci, ktorí by ani nedokázali natočiť s mobilom vlastné padajúce hovno do záchodovej misy (myslím, že už som to tu niekde písal), lebo by im spadol telefón do hajzla, ktorý si kúpili v obchodíku. Oni takú úplne jednoduchulinkú možnosť nemali. Museli to vymyslieť sami. Som šťastný, že to neboli Američania, ale Európania. (25.12.2017)

Historici oznacuju tento snimok za prvy film v historii - najme kvoli tomu, ze bol ako prvy premietany verejnemu obecentstvu 28. Decembra 1895 v Parizskom Salon Indien Du Grand Café. Odvtedy sa datuje aj oficialny vznik filmu. Je neuveritelne v akej kvalite sa snimok zachoval - perfektne dokumentuje pre nas uz dost vzdialeny rok 1895! (06.01.2011)

Samozřejmě, je těžké hodnotit takovéto dílko, které netrvá víc jak jednu minutu a v němž nenalezneme kdoví jaký děj, natož pak psychologii postav. Čtyři hvězdičky dávám za onu krásnou naivitu a spíše dokumentární formu. Bratři Lumièrové odhalili efekt (byť ještě v hodně primitivní podobě), který už za jedno století bude udivovat to publikum, lačnící po adrenalinu a speciálních vizuálních efektech. (17.08.2009)