Zrada a pomsta

Nostalgie je zrádná. Viděl jsem to nedávno znovu po nějakých více než 20 letech a upřímně si přiznám, že není to moc dobrý film. Předvídatelný scénář s řadou klišé, někdy až tragická choreografie soubojů i velmi svérázný střih akčních záběrů (v některých momentech je úplně vidět, jak bitky začínají na režisérův povel) se vůbec nedá srovnávat s běžnou hongkongskou produkcí dané doby. I Čína se to zkrátka musela někdy naučit. Ale prostě ten kult, který si to v 80. letech vytvořilo, ten se mi zaryl hluboko pod kůži. A moc by mě zajímalo, jak se tento film v 80. letech dostal do československých kin a následně TV. (28.10.2012)

Vidět tento snímek 30 let poté, co byl natočen, znamená silně vnímat amatérské pokusy a nevěrohodné rány umocněné posléze doplněnými hlasitými kopanci. Příběh by mi asi přišel zmatený už tehdy (kdo je kdo a kde se tady vzal?) a v hercích vidím především kung-fu bojovníky, co se semtam podívají do kamery, jejich umění ale získalo dějovou linií a silné poselství, jež pro mě bohužel nakonec zůstává ponejvíce ztělesněna žlutou vlajkou s klikyháky... (16.02.2017)

Za minulého režimu si v rámci sdílení kultur poskytovaly spřátelené státy ze svých pokladnic to nejlepší, proto předpokládám, že za tento film minimálně naučil strýček Jedlička Čínu chrochtat jako prase. S odstupem let je možné, že snad na revanš naučí někoho stejný film hýkat jako kráva. I přes vzpomínky na tehdejší adolescentní konsternaci jsem se nemohl zbavit dojmu, že sleduju skutečně příšernou kokotinu. Slaboduchost scénáře, dialogů a útrpné neherectví, neoddělitelně patřící k tehdejší asijské akční produkci, nikoho nepřekvapí. Mnohem horší je ale, že samotné bojové scény jsou neblaze poznamenané úpornou snahou účinkujících jeden druhého náhodou netrefit a proto nutně evokují dojem spartakiádních sestav. Na opětovné shlédnutí těch „slabších“ snímků z podobného pramene (Šogunovi nindžové, Úder otevřenou dlaní nebo Kouzelný cop, který mě svou stupiditou ohromil už tenkrát) budu muset pravděpodobně dočerpat čchi. Víc než tři hvězdy nemůžu dát ani z nostalgie. (04.10.2013)

celý film je akousi oslavnou poémou bojovému štýlu Kung fu. Na čo si prídu určite milovníci takýchto filmov. S históriou to nemá nič spoločné. Osobne pochybujem aj o historičnosti kung fu. Pokladám to len za akýsi módny výstrelok co sa objavil ku koncu v ázijských (rozumej skôr Čína a Japonsko) filmoch. (09.06.2016)

Zřejmě můj první historický kung-fu film (určitě první, na kterém jsem byl v kině) a pořád (i po těch nějakých 18-20-ti letech) jeden z těch nejlepších. Když jsem teď do toho po těch mnoha letech šel, trochu jsem se obával, jestli mé dospění a stáří filmu neudělají své. Neudělaly, i po těch letech to má pořád koule. Skvělá výprava, parádní lokace, zajímavé postavy a hlavně - skvěle natočené souboje. A taky si dodnes pamatuju, že strýček se čínsky řekne šušu!!!! (04.11.2010)