Izo

Dosti depresivne zamyslenie sa nad podstatou a vyvojom ludstva. O iluziach, klamstvach, nasilnosti, absurdnosti, vojne, ludskej spine, zakladnych ludskych pudoch, o "systeme", o tom ze kazdy nieje nic viac ako clovek,o nekonecnom kolotoci zivota a smrti. To vsetko podane v bizardnom japonskom kabatiku a umocnene tym, ze Miike je aj medzi japoncami vynimocny svojou fantaziou. Velmi, velmi hlbave, preplnene myslienkami, ktore sa mi riadne rozvirili v hlave. Film ako celok zrejme neprehltne kazdy, avsak kazdeho by minimalne zaujalo, akym sposobom su tu vysvetlene slova laska, demokracia a narod. Urcite dajte tomuto snimku sancu. (8.5/10) (27.11.2007)

Bez mučení přiznám, že jsem se víceméně neměl čeho chytit a krom těch přímočařejších a doslovnějších scén,odkazů,metafor-mi zůstala symbolika-a význam-celého projektu zahalena v mlze pochyb, zdlouhavosti, nečitelnosti, artovosti a přiznejme si to-i nesmyslnosti a prvoplánové rádobyhardcore intelektuálnosti.....Řídit jsem se tak mohl jen svou intuicí a fantasií-což ve výsledku vedlo k zajímavému filmovému zážitku-otázkou je-nakolik mě Miike dostal tam kam chtěl(?) ..............................................Doporučit můžu-ale jen zarytým fandům pomalých japonských filmů, kterým nebude moc vadit, že pochopí velké hovno a budou z toho zmatení jak lesní včely :D (26.07.2011)

Struktura příběhu Iza se vymyká tradičnímu kánonu – místo souvislého děje sledujeme množství epizodek, které variují stále to samé – Izo je vždy přenesen do nějakého prostředí (starověká vesnice, současné sídliště, škola, atd.), kde je následně konfrontován s protivníky, kteří by v onom místě vlastně ani neměli co dělat (např. samurajové na dálnici). Nesmrtelný Izo následně všechny zmasakruje a přesouvá se zase dál. Občas nějaká postava pronese jakési zašifrované moudro a vyskytují se zde i hudební intermezza s poněkud svérázným kytaristou/zpěvákem, k jehož písním se mi však nepodařilo dohledat texty, takže těžko říci, zda vůbec nějak souvisejí s hlavními tématy filmu, jako je válka, nesmyslnost násilí a zlá povaha člověka. Izo poskytuje množství podnětů k volné interpretaci, rozhodně mě zaujal a donutil přemýšlet, avšak z hlediska vyprávění mi přišel poněkud chaotický. Konečně však u Miikeho ta brutalita dává valný smysl. (20.06.2011)

Divoká řež plná jednoduchých metafor, odkazů, narážek a japonských hereckých hvězd první kategorie (kromě uvedených např. Hiroki Matsukata či Yuya Uchida). Miike se opět utrhl ze řetězu a ve zběsilém tempu nám servíruje pohled na degenerující řád, přičemž pobaveně kroutí hlavou nad nemožností změnit jej silou. Nádavkem se dočkáme mnoha parodických scén - například boj s vojáky ve stylu zombie-slasheru považuji za mimořádně vtipný, stejně jako archetypy ztělesněné Kenem Ogatou a Hirokim Matsukatou. Jedna ze zajímavějších věcí od TM. (29.12.2010)

Tak toto je asi jeden z najrozsiahlejších mix-filmov, aké som kedy videl. Streľba, meče, kopa krvi, nahotiny, bizarná brutalita, drsný humor, perfektný Beat Takeshi...atď. Izo, to je neukotvená štruktúra príbehu od jeho odvíjania až po formálne podanie. Logika nie je primárna, ale na jej miesto nastupujú pocity a pohltenie atmosférou iracionálna. K "deju" (ak sa tak v Izovi vôbec niečo dá nazvať) len veľmi stručne :-) - názov je odvodený od mena hlavnej postavy - samuraja Iza Okady, ktorý je na začiatku filmu doslova prebodnutý - ukrižovaný. Po zvyšok filmu sledujeme jeho inkarnácie vo všemožných časových obdobiach a v sférach (ne)bytia, v ktorých je vždy prenasledovaný (a pritom sám úpenlivo hľadá) duchmi ľudí, ktorých v svojom živote zavraždil. Postupne, ako sa inkarnácie množia si začnete uvedomovať, že Miike týmto spôsobom zobrazenia nesmrteľnosti Iza vlastne svojsky vytvára alegóriu k násilnickým i deštrukčným sklonom, vlastným našej ľudskej rase a povahe. Izo - neustále blúdiaci medzi svetom živých a mŕtvych, medzi Tu a TAM. Vedie cesta k vykúpeniu cez náslie, ktorým je naša civilizácia skrz naskrz definovaná? Ťažko povedať. Násilie plodí znova iba násilie, čím sa vytvára nekonečný reinkarnačný kruh. Nezabudnuteľný je aj hudobný podmaz, ktorý v štýle gitarových "Rodriguezovko-vypaľovačiek" s japonskými textami treba skrátka zažiť, pričom sú reprezentované hudobníkom, ktorý v príbehu vystupuje ako signalizácia blízkosti Iza. Tie 4,5* sú hlavne za to, že na prvýkrát som nebol schopný pobrať všetkú tu extravaganciu :-) Po druhé to možno bude už za 5* :-) (03.02.2005)