Život je zázrak

Absurdní, to je snad to první co mě napadne. Podivné místo ztracené v čase. Píše se sice rok 1992, ale tahle část Jugoslávie se tváří, jako by se čas zastavil o pár desítek let před tím. Civilizaci připomínají snad jen koleje, část trati, která má spojit Bosnu a Srbsko. Na nich oslice, která má splín „Trápí se, láskou. Chce, aby jí přejel vlak.“ Láska k „zajaté“ muslimce „Jak je nebezpečné přilnout k člověku“ a absurdita dobré zprávy „žena se ti vrátila“. Absurdní občanská válka a prázdná náruč do které vběhne někdo jiný, koho jsme velmi milovali, než jsme pro samou lásku ..... málem zapomněli. (08.09.2005)

Dosavadním vrcholem Kusturicovy tvorby je pro mě Černá kočka, bílý kocour a po shlédnutí snímku Život je zázrak se na tom nic nezmění. Kusturica je velice talentovaný filmař a Život je zázrak to jen potvrzuje. Najde se tam spousta perliček, výborných záběrů a vymakaných scén, jen je to celé poněkud přeplácané, chaotické a vzhledem ke stopáži přetažené. Chtělo to nůžky a zejména v první půli nemilosrdně vystříhat takové ty balkánské "folklórní motivy". Je to trošku felliniovské nebo jakubiskovské, ve stylu magického realismu, místy to sklouzává do grotesky, ono vůbec je na Kusturicovi znát, že se snažil podat balkánskou občanskou válku tak nějak hrabalovsky pábitelsky, s humorným nadhledem a bez zobrazení válečných hrůz. Trošku to připomíná hašteření myslivců ve Slavnostech sněženek s tím, že zbrojní arzenál je v tomhle filmu početnější... V první půli se Kusturicova výpověď o jedné zmatené době v jeho zemi díky množství postav a motivů úplně ztrácela a uvažoval jsem dokonce jen o třech hvězdičkách, ale romantická linie srbského železničáře a mladé muslimky ve druhé půli všechno napravila. S nadhledem se dá tenhle film označit jako příběh novodobého Romea a Julie s happyendem podaný groteskní formou. Celkový dojem: 80 %. (03.04.2009)

Tentokrat jsem uveril obalu film a cekal jsem blaznivou jizdu balkanem, ale tentokrat to zas tak blaznive nebylo. Filmu by urcite prospela kratsi stopaz, v podstate prvnich 45 minut se nic nedeje, jen takove lehke predstavovani podstav a teprve potom pride povolavaci rozkaz do valky a zacne se rozvijet vcelku originalni pribeh se spoustou skvelejch napadu, kde se hodne veci toci kolem zeleznice. Ale to, ze se ze zacatku nic nedeje, neznamena, ze bych se nudil. Kusturica porad umi vytvorit atmosferu, jakou mela Cerna kocka, bily kocour, ale je tu jeden podstatnej rozdil. Pribeh misty diky valce docela zvazni a i kdyz je stale podavan misty komedialni formou, uz to neni takova oddechovka, ktera by vam nejak zvedla naladu. Coz ovsem neznamena, ze by slo o spatnej film, Kusturica umi i ty nejobycejnejsi situace podat s lehkosti a i kdyz je film spis o valce, nepusobi depresivne, ale spis je plnej nadeje. Navic skonci 100% happy-endem. I kdyz uz film neni tak skvelej jako Arizona dream a Cerna kocka, bily kocour, porad je to skvela zabava a filmu musim pricist k dobru i to, ze jsem se za tech 150 minut ani na moment nenudil. (28.12.2006)

Tak tentokrát to už není takový bezhlavý balkánský přelet, nicméně stále je zde sposuta Kustoricovy oblíbené veselice a atmosféry kontinentu. Život je zázrak působí více civilním (evropským) dojmem než předchozí počiny což je způsobeno hlavně zasazením do témat války (která však slouží jen jako bezlička k absurdnímu humoru a příběhové lince) a také svérazné lovestory. Příběh funguje docela dobře, Kusturicovy trademarky kvalitních záběrů spojených s balkánským orchestrem taky takže nemám proč nedat 4 hvězdy. P.S. Herecký výkon ústřední dvojice zasluhuje jedině chválu. (31.12.2009)

Zpočátku to nabralo tempo, které jsem jen stěží vydýchával a už už jsem chtěl se sledováním skončit, ale Kusturica náhle ubral na zběsilosti, povolil stisk pod krkem a já jsem rád, že jsem se přes ten začátek přenesl, protože se mi dostalo krásného příběhu, vyprávěného humorně i smutně, hořkosladce, magicky i krutě realisticky. (01.03.2009)