Jaro, léto, podzim, zima... a jaro

Krásny obraz sýtozelených stromov kdesi uprosterd vysokých hôr, medzi stromami jazero a na jeho hladine plávajúci dom – budhistická svätyňa. V nej vychováva mních malého chlapca. Je jar, obdobie začiatku, rozpuku, rozkvetu ale aj zoznamovania sa – napríklad s utrpením a smrťou. Do prostredia jazera a jeho bezprostredného okolia je zasadený celý nasledujúci príbeh striedajúcich sa ročných období a životných cyklov. Alebo inak: plynutia ročných období v toku času ľudského života. Silné, uchvacujúco presvedčivé zábery mučenia zvieratiek, následnej pokory, odriekania, odčiňovania kameňov v srdci, splnenia vymedzeného údelu. Všetko pretkané jemnou symbolikou. Do zdanlivo nehybného času v svätyni prichádzajú poslovia prítomnosti – mladá žena, policajti, utrápená žena, aby zvestovali duchovne rozjímajúcim pravdu o svete. Stačí pozorne načúvať, pozorovať a vzdelávať sa. Prítomné je budhistické vnímanie sveta, ale aj kresťanská mytológia. Poeticky obrazový a emocionálne veľmi silný film s minimom dialógov, jednoduchým, vše platným posolstvom o odovzdávaní skúseností cez výmenu generácií, podfarbený jemnou hudbou ladiacou s prostredím. (04.11.2004)

Scéna pokání více než připomíná tu s Robertem de Nirem v Misi(i), avšak zatímco Mendoza putuje se svým břemenem za odpuštěním a na konci své cesty se setkává s vykupující láskou, která smývá viny, mnich z "Jara, léta, podzimu, zimy... a jara" hledá asketické sebeočištění, ne spásu. Film vedle svých vizuálních kvalit působí především jako autentické duchovní podobenství zakořeněné v úctyhodné buddhistické tradici; ta se v tomto podání zdá ve své prostotě a čirosti být hlubší než křesťanství plné dogmat, pouček, přikázání a katechismů. Z tohoto snímku skutečně vane podmanivé kouzlo Východu, avšak jsou v něm nevědomky naznačeny i meze buddhismu, jakožto učení bytostně individualistického, pragmaticky sebezachranitelského, ukazujícího cestu k vysvobození jedince z utrpení.... Avšak je to dost? Skutečně k tomu nemůže křesťanství se svým učením o Bohu, který se stal z lásky člověkem, proto aby člověka zachránil a k sobě v lásce připodobnil, již nic podstatného říci? (20.06.2007)

Bol som dopredu pripraveny na meditacnu ukazku styroch obdobi mnicha a chlapca, ktoreho mnich zauca ako svojho nastupcu. Tym, ze som dal 3 hviezdicky este neznamena, ze sa mi film nepacil, ale asi nikdy nebudem ten dokonaly milovnik azijskych filmov tohto typu. Avsak vdaka filmu som sa mohol aj trosku zamysliet nad dnesnym uponahlanym svetom, opustit pretechnizovanu dobu a zajst niekam pri opusteny domcek pri jazere a vychutnavat si ticho a prirodu, avsak asi aj ja som sa stal otrokom dnesneho moderneho sveta, ze presedim hodiny pri CSFD, alebo pri filmoch :-) ________ Yeong-su Oh - (Starý Mních) +++ Ki-duk Kim - (Dospelý Mních) +++ Young-min Kim - (Mladý dospelý Mních) +++ Jae-kyeong Seo - (Chlapec Mních) +++ Yeo-jin Ha - (Dievča) +++ Jong-ho Kim - (Detský Mních) +++ Jung-young Kim - (Matka dievčaťa) +++ (13.04.2011)

Film čistý, vyhlazený jako kamínek v horském potoku. Kim Ki-duk nemluví slovy, ale obrazem. A musím říct, že nádherným obrazem. Uprostřed hustě zalesněného údolí leží jezero a na jeho nezčeřené rovné hladině leží malý buddhistický chrám. V něm žije starý mistr a jeho žák, který se učí žít bez chtíče a pokušení, protože jak říká jeho mistr (a později se to i dokáže), chtíč a pokušení probouzejí vražedné úmysly. Cyklus ročních období plyne synchronně s cyklem života. V každém ročním období je krajina úplně jiná a pokaždé vám to vyrazí dech. Jaká škoda, že taková místa se na Zemi vyskytují čím dál méně. Fascinovaly mě některé symboly, jako například dveře, které stojí v pokoji a pomyslně oddělují ložnici od modlitebny. A přestože se dají obejít nebo nahlížet na spícího člověka, starý mnich si ty dveře stejně otevře, aby viděl. Stejné je to se vstupní bránou, která se také dá obejít, ale přesto jí každý návštěvník projde. Pomyslně odděluje svět tam venku se světem na jezeře. Přestože film je svým dějem prostý a jednoduchý, jen znalí lidé pochopí význam všech obrazů. Ale není to na škodu, naopak. I po skončení filmu vám tedy zůstává něco, o čem se dá ještě dlouho přemýšlet. Rozhodně doporučuju každému, aby se alespoň na 100 minut odprostil od uspěchaného rušného městského života a ponořil se spolu s Kim Ki-dukem a jeho filmem do meditací uprostřed překrásné krajiny neznámo kde. (06.03.2005)

Jeden čínsky filozof kedysi povedal, že slová sú len nehodné barličky o ktoré sa opierame, keď chceme márne opísať svet. Iný čínsky filozof zas povedal, že slová nie sú myšlienkou ale majú byť tým, čo nám umožní myšlienku zažiť. Kim Ki Dukov film mi tieto slová múdrych pripomenul preto, že tu hrá všetko s minimom dialógov. Dialógy sú nepotrebné. Film je totiž natočený prakticky bez slov a preto ony nehodné barličky z úvodu vôbec nepotrebuje aby ukázal to, čo chce ukázať. A čo chce ukázať .... to ja neviem sprostredkovať mojimi barličkami tak, aby ste to pochopili. Pretože to každý musí pochopiť sám. Lyrický, hlboký, filozofický a najmä krásny . Adrian ak je toto kórejská komercia, ako si mi raz spomínal, tak potom chcem vidieť kórejský art. 10/10 (22.04.2005)