Bournův mýtus

Bournův mýtus je film, který již víc než jednu dekádu natolik miluji a natolik jsem toužil jeho dynamice definitivně přijít na kloub, že i po stu a jednom zhlédnutí jsem se pustil do několikaměsíční práce na jeho analýze okénko po okénku a záběr po záběru. Výsledkem je studie Bournův mýtus: akční film pohybu, v níž je rozbor samotného snímku zarámováný do výkladu o proměnách (moderního) akčního filmu (s. 51-55, 87-91). Kromě vysvětlení rozmanitého množství filmařských taktik tohoto působivého díla v článku najdete i pasáž o výstavbě slavné automobilové honičky v Moskvě (s. 81-84). ___ (Jo a strašně moc se těším na letošní pokračování. ;)) (16.01.2016)

Jo kdyby všechny akční filmy (a všechny pokračování) vypadaly takhle, rozhodně bych se nezlobil. Kinetická neuhlazená akce, která přitom není přeplácaná exhibice a pro mě je pořád velmi přehledná. Bourne celý film postupuje dost logicky a s použitím poměrně primitivních (ale jak účinných) metod je pořád krok před nepřítelem. Scénář se evidentně (kromě předlohy, se kterou tuším ale nemá moc společného) dost inspiroval u klasiky žánru Tři dny kondora. (07.08.2010)

Zatím jsem Bournův mýtus viděl jen jednou. Přišlo mi to až příliš chladné, takže jsem se o Bourna nebál tolik jako v Agentovi bez minulosti nebo v Bournově ultimátu. Tenhle odstup Greengrasovi dokonale vyšel v polodokumentárním Letu 93, kde byl jistě na místě a filmu přidal na působivosti. Ovšem, mám-li sledovat fiktivní drama, bez odstupu se dokonale obejdu. Jinak nemám výhrady. (02.08.2008)

Akčnejšie, pútavejšie, vybrúsenejšie a zábavnejšie než jednotka. Takto si predstavujem akčný film. Powellova hudba je doslova a do písmena nadpozemská a umocňovala potenciál filmu, Bourne ako správny akčný hrdina pobehuje z jedného miesta na druhé, efektné kúsky milovníkov akčákov jednoznačne potešia, Joan Allen je drobným spestrením a Matt Damon ako nesmrteľný agent tiež nie je na zahodenie. Po Bourne Identity veľký krok vpred a 10* za hudbu Johna Powella. (26.08.2010)

Pořád je to pecka, pořád to má přesnou hudbu a přímočaře staromódní akci. Ta ale přichází až prakticky po hodině filmu, je jí výrazně méně než u prvního příspěvku od Douga Limana, který sice v daném žánru není tak sebejistý jako Greengrass, ale v mnohém si mě paradoxně získával víc. Podle moderního diváckého diktátu je nám nicméně opět předkládán přímý a špinavý boj nejen s protivníkem, ale i s vlastní identitou. A hlavně pomstou. Chladná atmosféra se trochu vytratila, bohužel velmi brzy i Franka Potente – ženský element přímo v přítomnosti Bournea mi chyběl. Damon je opět výborný, o to víc, že na tajného agenta vůbec nevypadá a snáze se tak s ním divák ztotožní. Jeho první kontaktáž s Joan Allen ze střechy je exkluzivní!! Stejně jako zvuk.. (13.08.2011)