Zredigováno

určitě to není zlé a stojí za to tenhle poměrně uvěřitelný fiktivní dokument vidět... ale na můj vkus jsou některé scény možná až dost brutální, mono-/dialogy místy naprosto zbytečné... naopak se mi líbila originální koláž multimediálních vstupů, home-videa a zpráv francouzské televize... nicméně po chvíli začne film trochu nudit a vy čekáte jen na ten moment, který to zlomí... snad jsem očekával něco víc, ale hodinu po filmu už ani pořádně nedovedu popsat, co se tam všechno (až na pár screenshotů, co mi zůstalo v hlavě) stalo... 60% (febiofest 2008) (01.04.2008)

De Palma si sice pokusil natočit kontroverzní materiál, což je bezpochyby záslužné, ale samotná realizace trochu vázne. Problémem jsou hlavně nepřesvědčivé herecké výkony všech herců. Především ústřední dvojice padouchů má velký problém působit věrohodně. Mají to být tupci a surovci, ale hercům jsem to baštil jen ztěží. Tak nějak jsou moc odporní, na to aby mohli být skuteční. A autenticita je problémem celého filmu. Tak nějak nevěřím ani tomu komparzistovi co projde na na pozadí. De Palma se pokusil uměle udělat dokument natočený podle skutečnosti, ale ta umělost je zkrátka cíti z každé minuty stopáže. Tím rozhodně nechci říct, že příběhu nevěřím, naopak, pouze De Palma to tentokrát tak úplně filmařsky nezvládnul. Žádný z jeho záběrů se nevyrovná těm pár reportážním fotkám na konci filmu a to je škoda. (14.12.2011)

De Palma je posera. Na jednu stranu nám chce prezentovat dnešní mediální prostor v celé jeho obří komplexnosti, kdy malí bratři sledují velkého (ale ten se stejně stále chová jako nezbeda), ale není schopen zachovat syrovost obrazu ani zvuku reality (mnohonásobné použití hlasitého zvuku - skřípání při použití optického zoomu, které by napovídalo že se natáčí na digitální foťák, přitom ale obrazová kvalita je minimálně jako z tříčipovky...; stejně jako malá kamerka na helmě vojáka by musela za a) mít zdroj infra světla, a za b) toho by si všimli jeho kolegové a nenechali ho natáčet). Horší je, že De Palma je totálně klišoidní i po stránce příběhu, kdy se setkáváme s jakousi syntézou všech těch story - od nudu po výčitky z neschopnosti zabránit tomu co se stalo a následným traumatům. Minor Threat rozhodně rulez ale (07.12.2007)

Film inspirovaný jedním z nejzávažnějších trestných činů spáchaných americkými vojáky v Iráku.… Divný film, stejně jako celá tato válka. Video denník ze života US vojáků, mnoho keců o hovně či jak se vyhnout svému osudu, akce málo, události tragické. Oživení přináší irácký youtube, kde je k vidění víc, než jen hudební klipy. Allahu Akbhar! Jsem rád, že vše spěje k finále. Možná proto, že nejsem Američan a také velký příznivec tohoto filmařského stylu, příběh ve mně nevzbuzuje ty ,,pravé“ emoce. Převládá jen zhnusení z BARBARSTVÍ A POHRDÁNÍ LIDSKÝM ŽIVOTEM. Oboustranně! A jak s tím budou žít? To je jen vedlejší produkt. Hlavně že je v Iráku demokracie. PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * Víte že? Skladbu ,,Sarabande“ od G.F. Handela v pasáži, kdy kamera předvádí kontrolní stanoviště nahrála Pražská filharmonie? (10.08.2009)

De palma po Obetiach vojny prichádza s ďalším filmom s rovnakou tematikou, tento krát v Iraku. Film , ktorí rozpráva o skutočnej udalosti (samozrejme so zmenenými menami a postavami) o zverstvách ktoré páchaj vojaci na civiloch. Film o hrôzach, ktoré vzišlo zo ZLA driemajúceho v ľuďoch , čakajúce na svoju príležitosť. Hudobne je dramatičnosť príbehu nádherne zvýraznená už v úvodných zberoch Handlovou sarabandou ... V závere filmu zas - pri pohľade na autentické fotografie civilných obetí- to bola Pucciniho ária E Lucevan Le Stelle (a hviezdy žiarili). Som naozaj povďačný že v U SA (Hollywoode) existujú aj nezávislí filmári a produkčné skupiny, ktoré točia aj filmy s iným pohľadom na vec (10.10.2017)