Manchurianský kandidát

Myšlenkově i řemeslně luxusní thriller, zajímavá kombinace Akt X, P. K. Dicka a Tonyho Scotta. Demme udržuje perfektní napětí, vysvětluje jen tolik, aby se divák kompletně neztratil, a hlavně překládá hluboké zamyšlení nad tím, čemu se zjednodušeně říká globalizace - co se stane, až série nejrůznějších fůzí a joint venture skončí několika málo gigantickými celosvětovými společnostmi? Kdo bude vládnout komu? Co všechno jsou mocní tohoto světa ochotni udělat pro dosažení a udržení ještě větší moci? Mají vůbec nějakou morální mez? Cco budou za pár nebo pár desítek let znamenat slova jako demokracie, svoboda, právo? (26.04.2005)

Ráda bych viděla pro srovnání původního kandidáta se Sinatrou. V tomhle filmu jsou vojáci prošpikováni čipy a ovládáni hypnozou prostřednictvím konkrétní formulky, takže kdo viděl Prokletí žlutozeleného škorpiona neubrání se asociaci a někdy je to vážně až směšné (stejně jako vykusování čipu ze zad), i když by být nemělo. Maryl hraje matku (monstrum, a ta role jí absolutně nesedí), která obětuje svého syna k ukojení svého karieristického ega. Danzel se snaží zachránit svou vojenskou čest, prezidenta, lidstvo a kdoví co ještě, hraje velmi solidně a poctivě jako ostatně vždy, ale na víc jak na 3* to kluk neutáhne. (15.08.2005)

Lehké sci-fi, které ukazuje co všechno je člověk schopný udělat, aby se dostal k moci. Denzel je fajn a do své role se hodí, stejně jako ostatní herci. Místy je to ale dost utahané a co mě vadilo nejvíce byly náhlé střihy scén. Znenadání se Ben Marco objevil v parku, pak najednou v bytě, bylo to až moc rychlé. Chápu, že to mělo navodit pocit divákovi, jak zmateně se Ben musí ve své hlavě cítit, protože tak zrovna vnímal realitu, ale vadilo mi to. Jednou se snad podívám i na původní film. Tento Manchuriánský kandidát je na mě příliš politický a válečný, a to není zrovna můj šálek čaje. (15.10.2020)

Není zřejmě náhodou, že remake Manchurianského kandidáta vznikl v době, kdy válka USA proti terorismu byla velmi žhavým a aktuálním tématem. Vzpomínáte na debaty ohledně zákonů, které měly vést ke zvýšení bezpečnosti, ale zároveň v sobě (pravděpodobně) nesly riziko zneužití a ztráty soukromí obyčejných občanů? Následují SPOILERY. V Manchurianském kandidátu je ztráta soukromí absolutní, vláda nad vlastní myslí, nad svými činy, v něm může být ukradena. Je ukradena. Proklamovaným účelem je bezpečnost a prosperita té veliké země, přičemž matce kandidáta Shawa její touhu po zářivé budoucnosti nevěříte ani chvíli. Je nad slunce jasné, v kom tento film spatřuje zlo. Já osobně bych byl raději, kdyby kritizoval a varoval spíše jen před něčím (a on před něčím samozřejmě varuje), než před někým. To mu sice dodává autentičnosti a u některých diváků i na naléhavosti, obírá ho však o možnou nadčasovost. Navíc se zbytečně okrádá o přízeň fandů Bushe (těch však v Evropě moc není), ač i oni by ze sdělení něco mohli mít. Přestože film svým ideovým bratrům, Orwellovu 1984, Huxleyho Konci Civilizace, Zamjatinovu My či Kallocainu Karin Boyeové v mých očích úplně nestačí, z dohledu je rozhodně neztrácí. Silné ***. (26.08.2008)

Ťažký konšpiračno-politický thriller, ktorý sa priznám, musel som dvakrát vidieť, aby som zistil o čo vlastne ide. Dôležité je počúvať aj nenápadné monológy v pozadí. Vymývanie mozgov na politické potreby, skvelý nápad (možno keby som videl pôvodný námet, hodnotil by som inak), dobré spracovanie, podtrhnuté najmä celkom kvalitným výkonom hercov, hlavne vyšinutej Streepovej, ktorú inak moc nemusím. A konečne dostal veľkú šancu aj Schreiber, no Denzel sklamal. 80%. (12.06.2006)