1984

Já se distancuji od sofistikovaných komentářů, z kterých je patrná znalost knižní předlohy. Což v mém případě neplatí a myslím, že je to skoro škoda, ale tak depresivní film s atmosférou, která byla smrtelně hustá, už vidět nechci. Nicméně po skončení jsem zjistila, že ještě mohu zatím volně dýchat, ale jen zatím............Filmová výzva 2016 (01.03.2016)

Nesrovnatelné s knižní verzí. Film se líně vleče, při čtení jsem měl úplně jinou představu o věku i vzhledu Julie a Winstona; kvalita obrazu taky dost mizerná. Samozřejmě Orwellovo varování před totalitní společnosí zůstalo zachováno, atmosféra filmu byla taky taková, jaká by měla být, ale celý film pro mě byl dost nudný. Všem bych doporučil přečíst si knížku, a pokud jste to už udělali, neztrácejte čas s filmem. ### "Ideozločin je tak záludnej. Moje dcerka na to přišla. Jsem na ni tolik pyšnej." (27.05.2009)

Radfordovu příliš nedomrlou adaptaci jedné z největších klasik světové literatury je možno považovat - aniž bych se vědomě uchyloval k technice doublethinku - za vyloženě průměrný film hned ze tří důvodů. Primo: Je tím horší, čím více si divák znalý nepřekonatelné Orwellovy předlohy hýčká jejích myšlenkových i literárních kvalit (fakt, že 1984 je "pouze" jakousi temnější variací na Zamjatinovo My ponecháme u ledu), protože za a) její ideová i atmosférická košatost je ve filmu očesána na bolestně konformní dřeň a za b) úroveň vizuálního vyjadřování Malého bratra Radforda spadá do kolonky průměru v odstínu totalitního betonu, i když má po ruce talent slovutného R. Deakinse. Secundo: První bod je natolik transparentní skutečností, že ji nemohou přejít ani náležitě poučení jedinci, kteří už dávno počítají s diferencí mezi filmovými a literárními výrazovými zákonitostmi a specifiky a nestavějí jedno médium nad druhé podle vzorečků naivní předpojatosti. Konečně nemístně subjektivní Tertius: I když je vůči knize docela frekventovaně doslovný, přesto je, což je zdaleka to nejsmutnější, "orwellovský" asi jako interní poměry v obchodním řetězci Tesco. Pročež suma sumárově pravím, že nevědomost je v případě (dystopické) filmové podoby 1984 opravdu... síla. // Dodatek: Neobratně maskovaná výprava nuznějšího charakteru k lepšímu dojmu také nepřispívá. 2,5* (18.05.2009)

Podpriemerná adaptácia jednej z najlepších kníh 20.teho storočia, ktorá sa snaží byť veľmi detailná a pri snahe podobať sa predlohe, stráca väčšinu jej pôsobivosti. Prehnaná depresívnosť dosť nudí a to by teda film podľa Orwellovej knihy nemal. Na druhú stranu, Hurt podáva výborný herecký výkon, ale to - ako jediné pozitívum filmu - na tri hviezdy nestačí. Nie keď som pri tom od nudy umrel. Knihu som prečítal v priebehu dvoch dní a čas pri nej strávený bol pre mňa subjektívne kratší, ako tento nekonečný, plochý film. (08.02.2012)

"1984" je, jak by řekl Douglas, "jedna z nejlepších knih, jaké jsem kdy četl, a nebylo jich málo". Proto jsem byl na její filmové zpracování velmi zvědavý, ale po zkušenosti z obou Farm zvířat (ty nechutné happyendy!) byla má očekávání zdrženlivá. A o to příjemněji jsem byl překvapen! Zde se žádné ústupky nekonaly. 1984 je skrznaskrz depresivní podívaná z neutěšeného, a narozdíl od Matrixů a spol. tak skutečného totalitního světa (genialita předlohy nejlépe vynikne uvědomíme-li si, že byla napsána ve 40.letech) , kde je podrobeno přísné kontrole úplně vše, včetně myšlenek. ... John Hurt je úžasný, vypadá ještě strhaněji, než když ho roztrhal vetřelec:) Také hudba předběhla svou dobu. Výtky lze mít jen k zestručnění pozadí příběhu a života v oceánské společnosti (především z "Teorie a praxe oligarchického kolektivismu" mělo být přečteno víc než jen pár vět), takže diváku neznalému knihy (a zvlášť tomu, kdo vyrostl na západ od železné opony) nemusí být vše úplně jasné. I tak doporučuji každému! Ale stejně si radši přečtěte knížku:) (01.12.2003)