Už tady nežijeme

Taký žalostný pohľad do dvoch krachujúcich manželstiev, ktoré sa pomaly ale isto rúcajú. Kto nenašiel potešenie vo vlastnej rodine, našiel ho v milostných aférach - otázne je však kto podviedol koho, keďže to bolo úplne vzájomné. Ale ospravedlňovať neveru slovami "každý si zaslúži byť šťastný", tak to mi nepríde moc zmyselné. No a následne ten dodatok, že aj podvádzanie má svoje morálne zásady - tým to už úplne dorazili. Alebo podvádzaním vzbudzovať žiarlivosť a snažiť sa tak oživiť vzťah, to je tiež na zamyslenie. Rovnako ako aj to kto bol tomu všetkému vlastne na vine, keďže každý mal na nefunkčnosti tých manželstiev nejaký podiel viny (či už Terryna lenivosť, Hankov workoholizmus, Editihna nevyrovnanosť alebo Jackov egocentrizmus). Každopádne, nebolo to zlé, len tomu akoby chýbala nejaká väčšia zmyselnosť. A ten záver som čakal trochu iný, najmä o čosi uzavretejší. (21.07.2013)

Nezávislý film kanadské výroby neposkytuje žádné pohledy na komplexní oblast partnerských vztahů, je zaměřen pouze na jeden aspekt - oblast, kde se vztahy rozpadají - a tam je hořký, realistický i když překvapivě ne příliš dramatický což je pro mne trochu zklamáním. Není tam dostatek prostoru ukázat, co kdysi mohlo být dobré ve vztazích, aby jejich rozpad znamenal zodpovězení zásadních otázek. 70% Produkce: Front Street Pictures (12.11.2017)

Složité jsou vztahy mezi lidmi a ještě složitější je láska. Dva manželské páry se ocitnou v situaci, kdy musí řešit, co udělají se svým životem. Jack je pro mne nejpodivnější postava, protože svůj vztah k Edith si chce ospravedlnit napadáním Terry, která mi jako jediná přijde zcela nevinná a nešťastná. Hank je člověk, který ve své podstatě všechno zavinil, ale uvědomí si to pozdě a Edith mně osobně vadila nejvíc. Jakkoliv byla nešťastná, tohle se prostě nedělá, ne na úkor přítelkyně. Velmi zvláštní mi přišly děti, u Lindenů velmi vnímavé a pozorné a malá Evansová uzavřená a netečná. Vynikající herecké výkony všech a velice dobrá hudba. (20.09.2005)

Pro mě to bylo spíš drama, ne celistvě, ale každého jednotlivce. Přesně tak jsem pojímala tento film. Každý z nich procházel nějakou osobní krizí a dalo by se říct, že si nevěděli rady sami se sebou. V každém jsem se trochu našla. Ano, tohle jsou dramata, které mám ráda, ukazují zrcadlově nás za tou obrazovkou, či monitorem. ve své duševní a psychické nahotě. Život nám někdy uštědřuje hodně velké kopance, na kterých, když už k tomu dojde, bychom měli vyrůst, ale ne vždy se to daří. "Čas od času se dráhy našich životů řítí dolů a je jen na nás vyhmátnout ten správný bod obratu. Životní pády v sobě skrývají cenné informace pro další léta". (01.07.2016)

Dechberoucí partnerská výpověď. Dva páry, zprvu "jen" přátelé, se milostně promísí. Nejde však o tělocvik z rozmaru, ti lidé jsou svým způsobem všichni nějak nešťatní, o něco se cítí ošizení, něco nezvládají a naléhavě potřebují azyl, účast, lék. Kdo ubližuje, nedělá to cíleně, kdo to myslí dobře, může zranit. Vztahové filmy mám ráda, ale tenhle má něco víc. Je až neuvěřitelně reálný, je až neuvěřitelně citlivě natočený, je ke všem aktérům neuvěřitelně spravedlivý. Kdo se v tom partnerském vesmíru pohybuje, tu nahoru, tu dolů, možná se v jednom z těch čtyř křehkých zrcadel pozná. (05.11.2006)