The Lord of the Rings
Režie:
Ralph BakshiKamera:
Timothy GalfasHudba:
Leonard RosenmanHrají:
Dominic Guard, John Hurt, Simon Chandler, Anthony Daniels, André Morell, Annette Crosbie, Bernard Dhéran, Georges Poujouly, Pierre Arditi, Henri Poirier (více)Obsahy(2)
Již od dob úspěchu prvního vydání fantasy ságy J.R.R. Tolkiena Pán prstenů uvažovala hollywoodská studia o adaptaci románové trilogie pro stříbrné plátno. Práva na zfilmování nejprve vlastnil Walt Disney a v roce 1968 přešla pod společnost United Artists, kde se uvažovalo o hrané adaptaci, jíž se případně měli zhostit Stanley Kubrick či John Boorman, ale kvůli nákladnosti a náročnosti produkce k natáčení nedošlo. Projekt byl nakonec přiřknut režisérovi animovaných snímků Ralphu Bakshimu, jenž svými celovečerními snímky Fritz the Cat a Heavy Traffic a Coonskin de facto ustanovil kategorii animovaných filmů pro dospělé publikum. Podobně jako ve svém předchozím futuristickém eposu Wizards použil Bakshi i při tvorbě Pána prstenů kombinaci tradiční animace, rotoskopie a postprodukčního filtrování hraných záběrů, díky čemuž docílil reálnějšího pohybu animovaných postav, ale také dokázal vytvořit epické sekvence bitev bez nutnosti nadměrného rozpočtu. Projekt původně plánovaný jako trojdílná série, věrná dělení příběhu v Tolkienově předloze, měl nakonec být realizovaný coby dva celovečerní filmy. Jenže navzdory kasovnímu úspěchu prvního filmu, druhý nebyl natočen. Z hlediska dějové osy Tolkienovy ságy tak diváci uvidí postupné zformování společenstva prstenu, které vedle hobitů Froda, Sama, Smíška a Pipina tvoří kouzelník Gandalf, hraničář Aragorn, trpaslík Gimli, elf Legolas a válečník Boromir. Společně se vydávají zničit Jeden prsten, v němž se skrývá moc Temného pána, jenž si touží podrobit celou Středozem. Jejich cesta vede před trpasličí doly Morie, kde je čekají mnohá nebezpečí, i elfí hvozdy. Film obsahuje také události z druhého dílu knižní trilogie jako je rozdělení společenstva, vrtkavé spojenectví Froda a Sama s nevyzpytatelným otrokem prstenu Glumem i bitvu u Helmova žlebu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (147)
Stará, dobrá, šeredná animace. Rozpohybování obrázků je pěkné, ale ty animo-hrané pasáže mi vůbec nesedly. Když animovaný film, tak bez zbytečně hraných scén + "dark animace za uzavřenou oponou" tomu taky nijak zvlášť nepomohly. (Beru s mírou, rok 1978) Nejde nesrovnávat původní verzi s novou a to když nedosahuje takových kvalit se přímo nabízí, i když je to chyba. Bez znalostí Jacksonova Společenstva atd. se budete ve filmu ztrácet a vlastně bych sahal i po nižším hodnocení. Postavy se chovají mnohdy jinak, mají jiný nebo skoro žádný charakter. Paradoxem je Aragorn, který se jako moje oblíbená postava chová jako naprosto bezcharakterní hňup. Hudba je více méně otřesná a deprimující. Za největší plus považuji souboje,. které mají alespoň trochu úroveň a dobře se na ně kouká. Film celkově působí hodně chaoticky, 379 + 315 + 409 = 1103 stran tří knížek v 132 minutách filmu je opravdu málo(viz. zajímavost - trilogie Pán prstenů NEZKRÁCENÁ VERZE, skoro 12h.) Na samotný konec filmu asi nezbyly peníze nebo čas, protože jinak si nedovedu vysvětlit smysl zakončení. Celý závěr se odehrává v cca dvou minách, kdy Frodo se Samem a Glumem dojdou k (teprve) točitým schodům u Minas Mongul, zatímco Gandalf rozseká armádu skřetů zcela sám s vojskem v pozadí. Film záhy končí větou: "Frodovi udatní přátelé navždy smetli armády temnoty z tváře Středozemě. Tak jak skončila jejich hrdinná bitva, tak končí i první příběh Pána Prstenů." Ve chvíli kdy si tyto věty přečtete je Frodův příběh k Hoře osudu takřka zbytečný, protože (o zničení temné armády se postaral Gandalf, zatímco) prsten zničen nebyl!! otázka "Bylo snad plánované na tento zcela nelogický konec pokračování?" 40% ()
Animovaného Pána prsteňov je lepšie vidieť až po Jacksonovej trilógii, pretože ho máte s čím porovnávať. Samostatne je totiž mierne nedotiahnutý a neistý. Ale keď si porovnávate tie isté scény z hollywoodskeho blockbustera s tými animovanými, máte o jeden zábavný rozmer pri jeho sledovaní viac. Asi bolo v pláne pokračovanie a dokončenie príbehu, z nejakého dôvodu k tomu nedošlo a je to škoda, pretože by som veľmi rád videl bitku na Pellenorských poliach v tomto výtvarnom poňatí. Stále je to viac experiment, ako plnohodnotná adaptácia. Ten istý prípad, ako Hobbit. ()
Na animovaného ,,Pána prsteňov" som bol dlho zvedavý a aj napriek nepriaznivým ohlasom a teda aj predpokladanému možnému sklamaniu, som sa na toto dielo tešil. Práve animované spracovanie sa v tej dobe javilo ako najschodnejšia možnosť realizácie, aj keď trocha paradoxne produkčné štúdio United Artists už začiatkom 70-tych rokov uvažovalo o hranej verzii režírovanej Johnom Boormanom, ktorý sa neskôr preslávil ,,Excaliburom". Tak či onak, moje obavy sa potvrdili a snáď ešte viac než s obsekaním príbehu som bol nespokojný s charakterom postáv, s tým, ako ich vytvorili animátori. Rozoznať od seba Froda, Pipina a Chicha bolo pre mňa často krát prakticky nemožné; odlíšiť sa dali od seba jedine farbou vlasov, no aj tá sa často menila. Veľká podobnosť bola aj medzi Bilbom a Samom. Boromir vyzeral ako Viking alebo ako trpaslík, Gimli síce vyzeral ako trpaslík, ale ak by vyzeral ako Boromir, bolo by to lepšie. Discofilne pôsobiaci Legolas mi pripomínal nejakú figúrku zo Star Wars – možno aj samotného Luka. Stromobrad na mňa pôsobil ako kríženec zemiaku a mrkvy. Aragorna sa mi už riešiť nechce (kamarát ho nazval notorickým alkoholikom). Animácia prostredia je však prinajmenšom sugestívna a pridanie scén z ,,Alexandra Nevského" (čo vôbec nie je poznať) nie je vôbec na škodu veci, práve naopak, a týmto nepríliš častým experimentovaním je budovaná vynikajúca bezútešne temná atmosféra. Nakoniec inšpirácia animovanou predlohou je jasne badateľná aj v Jacksonovom opuse a napr. Boromirova smrť mi tu prišla omnoho pôsobivejšia než v neskoršej hranej verzii. Vcelku vydarenou bola aj pasáž v Morii. Zarytý atonalista a disonantik Leonard Rosenman bol ako autor hudby k filmu prizvaný, zrejme keď už sa muselo šetriť a neostali peniaze na veľký orchester, inak si jeho účasť neviem vysvetliť. Vďaka jeho nekonvenčnému prístupu dostalo veľa filmov osobité vyznenie a dalo by sa povedať, že niektoré obdobné tóny by sa hodili aj sem, avšak jeho hudba je tu absolútne nefunkčná a pôsobí rušivo. Bakshi vtesnal dva diely do jedného filmu a Bass s Rankinom Jr. zase vytvorili ,,Hobita“ a ,,Návrat kráľa“, čím pomyselne vznikla celá ,(,,prvá" predjacksonovská) trilógia aj s prequelom. Ostáva si však zodpovedať, nakoľko je reprezentatívna? (1204. hodnotenie, 78. komentár k filmu) ()
Trilógiu anglického profesora J.R.R.Tolkiena "Pán Prsteňov" som prečítal dávno predtým ako ju režisér Peter Jackson takmer dokonale sfilmoval. Dodnes považujem toto literárne dielo za neprekonateľný vrchol v žánre fantasy. Pravidelne sa vraciam do Stredozeme a stále ma to baví. Úžastné čítanie. Takže, keď som zistil, že ČT odvysiela animovanú verziu tohto fascinujúceho príbehu, veľmi som sa potešil. Aj keď sa jedná o dielo zo sedemdesiatých rokov, nebolo to špatné. Mnohí recenzenti tomu vyčítajú, že to pôsobí chaoticky. Ja ako skúsený znalec tohto príbehu som sa v tom orientoval vcelku bez problémov. Postrehol som aj to, že pán Jackson sa nechal týmto snímkom silne inšpirovať. Nevadili mi ani miestami trocha kostrbaté animácie. Namotal som sa a zaujato to sledoval. No zrazu prišla studená sprcha, keď film náhle skončil tam, kde by končiť rozhodne nemal. Tomuto snímku chýba celá jedna tretina. „Spoločenstvo Prsteňa“ a „Dve Veže“ sú dobre spracované, ale kde je „Návrat Kráľa“? Ten proste chýba. To považujem za najväčší filmový podvod, ktorý bol na mňa spáchaný. Bol som z toho značne sklamaný, rozčarovaný a trocha aj rozčúlený. Toto sa predsa nerobí. *** ()
Zrychlená LSD verze Pána prstenů? Děkuji, nechci. Tady se dá ocenit snad jen animace (některá), odvaha a pak některé věrnosti předloze, které ani Jackson nedodržel. S ním to ale srovnávat nechci (mimochodem ve většině věcí je mnohem věrnější hraná verze z přelomu tisíciletí). No a ještě se dá ocenit, že se druhý díl nenatočil. Za to vám děkuju. ()
Galerie (219)
Photo © United Artists
Zajímavosti (9)
- Většina snímku byla vytvořena neobvyklou animační technikou rotoskopie, kterou vynalezl roku 1915 Max Fleischer. Tvůrci nejprve natočili černobílé scény s herci, které byly po jednotlivých filmových okénkách překresleny a animovány. Stejnou technikou byly vytvořeny i obsažené bitevní scény, které pochází ze snímku Alexandr Něvský (1938). (mr.filo)
- Část prologu je použita ve skladbě "Elvenpath" od skupiny Nightwish. (Doomec)
- Snímek je první filmovou pracovní zkušeností pro Tima Burtona. Na filmu pracoval jako animátor, v titulcích však uveden není. (mr.filo)
Reklama