Les Choristes
Die Kinder des Monsieur Mathieu
Slávici v klietke
The Chorus
The Chorus
Obsahy(1)
Slavný dirigent Pierre Morhange se vrací do Francie na matčin pohřeb. Setkává se tu s dávným spolužákem Pépinotem, který mu řekne, že také jejich učitel hudby už zemřel. Učitelův deník vrací Pierra do starých časů: píše se rok 1949 a talentovaný Clément Mathieu přijímá místo v internátní chlapecké škole, jejíž chovanci - divocí, problematičtí chlapci, často sirotci - rozhodně nejsou studenty ochotnými pronikat pod jeho vedením do křehkých tajemství hudby. Tyranský ředitel školy Racin se domnívá, že na žáky platí jen přísnost. Clément se však rozhodne, že vsadí na metody, které jsou blízké jeho srdci. Oříškem se pro něj stává právě Pierre Morhange, chlapec s ďábelskou povahou, ale andělskou tváří - a nádherným hlasem. Ten stojí v samém středu učitelova boje o duše ztracených chlapců a krásu světa. Mathieu začíná prostřednictvím magického světa hudby měnit životy svých svěřenců navždy. (oficiální text distributora)
(více)Videa (4)
Recenze (181)
Ale jo, pekny film v cele s vybornym Gerardem Jugnotem. Scenar me sice zklamal, jinak jsou vsak filmy ze skolniho prostredi ruznych internatu, detskych domovu vdecnym tematem, ktere nabizi spoustu prostoru pro vztah ucitel vs. zak. Pri sledovani tohoto filmu jsem vsak mel pocit, jako bych uz v minulosti neco podobneho videl. Nijak originalni, presto hezky natocene a zahrane. Lepsi prumer, ale nic zvlastniho. ()
Podla mňa tento na oko priehľadný scenár až tak extrémne priehľadný nie je. Niektoré vyústenia sa odohrajú trochu inak, ako som predpokladal a jedna dejová línia dokonca úplne opačne proti očakávaniam. Body navyše zabezpečuje "vajcovitý" Gérard Jugnot, francúzsky Bob Hoskins. Ak by chlapci počúvali životom skúsenejšieho spolužiaka (meno mi cez noc vyfučalo z hlavy), tak mali prepichnúť všetkých profesorov bajonetmi a nemuseli absolvovať okrem iného ani tortúru na hodinách spevu :) ()
Vcelku jednoduchý a předvídatelný motiv filmu. Líbí se mi prostředí, ve kterém se děj odehrává - kulisy, kostýmy i celková atmosféra - vše spolu ladí. Ve filmu nejsou žádné překvapivé dějové zvraty, jen pár emocionálně silných scén - především chlapecké chóry, ze kterých mi naskakovala husí kůže. Hudební ztvárnění v tomto případě předčí samotnou dějovou linku. Závěr filmu je velice milý. ()
Ano, je to téma už stokrát obehrané. Ano, není v tom nic přelomového, nic originálního. Ale je to zatraceně dobře natočeno. Výborní herci (a nejen ti dospělí - ďábel s andělskou tváří a zlatem v hrdle byl vybrán výborně), mistrná režie. A hudební složka ! Jenom za hudbu by tenhle dojemný filmeček, co pohladí na duši, měl dostat 5*. Nakonec ale dávám "jen" 4* za nějaké ty scénáristické překlepy. Přesto vřele doporučuji, pokud chcete strávit se svojí drahou polovičkou příjemný filmový večer. ()
Příjemný film, který mě upřímně řečeno celkem překvapil - čekal jsem od něj daleko méně. Děj už sice všichni známe z mnoha jiných filmů, stejně jako všechny postavy, ale i tak se na to pěkně kouká. Kluci zpívají, ředitel řve, Jugnot výborně hraje... Co mě nepotěšilo byl ustřihnutý konec (který přišel jako rána z čistého nebe asi o půl hodiny dŕíve, než jsem ho čekal) a chabý scénář. I přesto se ale rozhodně jedná o film kvalitní. ()
Galerie (45)
Zajímavosti (11)
- Film debutoval na konci října v Itálii s výdělkem 131 887 eur jen v 58 kinech, přičemž se jeho celkový zisk v této zemi vyšphal na 820 tisíc eur. (imro)
- Ve Francii se snímek stal hitem, do kin se na něj přišlo podívat více než 6,5 milionu diváků. (imro)
- Pro režiséra Christopha Barratiera šlo o celovečerní debut, do té doby natočil jen 15-minutový film Les Tombales podle povídky Guy de Maupassanta. Produkoval také úspěšné dokumenty Mikrokosmos (1996) a Ptačí svět (2001). (imro)
Reklama