Hranice života

Hranice života je dílo v jádru poměrně jednoduché, ale s obalem tak obtížným k rozlousknutí, že zamotá hlavu snad všem. Dějová linka těží možná až příliš z toho, že diváka zaměstná snaha o pochopení filmu více než děj samotný. Přílišná závislost na pointě se pak projeví také v tom, že po jejím odhalení působí film najednou o poznání méně zajímavě - to je faktor, který Hranice života nejvíce odlišuje od filmů Davida Lynche, neboť ty tímhle neduhem zpravidla netrpí. Na druhou stranu je příjemné, že film nám v průběhu předhodí několik (více či méně) falešných indicií, dokáže si s námi hrát a v neposlední řadě svou podivnost také adekvátně podpořit povedenými vizuálními hrátkami... 6/10 (04.11.2013)

Námet je to pekný, efektne - elegantné strihy či krásny vizuál - vycibrené, no pri podobne ladenej téme mávam občas pocit, že sa s príbehom dali robiť omnoho väčšie zázraky, aj keď poctivé úmysly režiséra o interpretáciu doteraz málo prelúskaných psychických zákonitostí, sa určite cenia. Celkom nadpriemerná záležitosť s príjemnými hereckými výkonmi trojice Watts-McGregor-Gosling. (09.08.2010)

No tedy - art neart, film, který si musím pustit 5 x za sebou abych se něčeho dobral není šálek mé kávy. Jistě, bylo to zajímavé, některé scény obzvlášť a hlavně hra s kamerou... ale spíše ta zabírající různé geometrické útvary jako okna, chodby, dveře.. jinými vychvalované prolínání obrazů např. skrze odraz v odlétajícím balónku se mi naopak nelíbilo... MekŘehoř hrál dobře, potěšila i nádherná Naomi (obzvláště v tom bílém Navy tričku USS Tarawa) ale prostě nevím... Po zajímavě se rozjíždějícím ději film jak vláček náhle vykolejí a pak už opravdu nevíte která kolej je která, nebo zda dokonce nejedete nohama vzhůru.. Zmatek, otázka na otázku. Snad to ještě jednou někdy dám, třeba budu v jiném intelektuálním rozpoložení. Každopádně pokud si chcete pustit oddechový thriller na sobotní večer, pusťte si raději třeba Počátek, pořád uděláte lépe a budete vědět na co koukáte. Tři obrazy. * * * (06.02.2015)

Tohle byla silena psycharna, divnejsi film jsem uz dlouho nevidel. Co se podivnosti tyce tak muze zdatne konkurovat Lynchovi, ale jeho filmy jsou lepsi a aspon castecne je chapu, kdezto tenhle film vubec. Mozna kdybych si ho pustil vickrat tak pochopim, ale nejak me uz nelaka se na nej znovu divat. Film konci tam kde zacinal, cimz se nam osvetli zacatek filmu, ale vyvstane tu problem, ze sem absolutne nechapal, co melo znamenat tech 90 minut mezi zacatkem a koncem. Behem sledovani jsem par teorii jak to je mel, ale po zaveru uz nevim vubec nic. Takze jsou tri moznosti. Bud je vysvetleni tak dumyslne schovany, ze jsem ho proste neodhalil, nebo tech 90 minut bylo jen nejakej sen nebo vidina hlavniho hrdiny nebo kohokoliv jinyho a nebo to je proste 100 minut atmosferickejch zaberu bez hlavy a paty. Coz mi pride nejpravdepodobnejsi. Atmosfera filmu ale byla paradni, jen skoda, ze film nebyl udelanej jako horor, ale jako drama, mozna ze pak by to bylo lepsi. Naprosto bezchybna byla kamera a strih, kterej byl misty fakt dost zbesilej. Herci byli v pohode, ale nic extra, i kdyz nadprumer to byl. Nevim jak film ohodnotit, protoze jsem ho nepochopil, ale kdyz se tim nebudu zabejvat, budou to pekny 4*. (14.04.2006)

Já se přiznám - nepochopil jsem to. V ději jsem se začal ztrácet docela brzy a moje koncentrace byla rázem ta tam, tudíž následující čas pro mě byl spíše jen sledováním hýbajících se obrázků, při kterých jsem měl občas pocit, že se začínám chytat, avšak opak byl vždy pravdou. Zaujalo mě vizuální zpracování a aranžmá scén, takže moje hodnocení - 2*. Přišlo mi to jako jeden dlouhý sen - mnoho útržků, které ráno nedávají smysl a jejich logika navždy zůstala někde v propadlišti vašeho nevědomí, plném iluzí a niterních myšlenek, na nichž by se Freud vyřádil. Hranice života evidentně není snímek pro mě, jelikož mi řádně zavařil mozek. (14.10.2010)