Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V prostoru mezi touhou a strachem, realitou a iluzí a životem a smrtí se rozkládá celý alternativní svět, který ožívá ve filmovém thrilleru Hranice života. Režisér filmů Ples příšer a Hledání Země Nezemě Marc Forster přivádí na stříbrné plátno příběh, který zachází pod práh všední reality a stahuje diváka do víru tajemné hry s identitami, sny a schématy lidské existence... Hranice života je napínavým příběhem o newyorském psychiatrovi Samu Fosterovi (Ewan McGregor) a jeho snaze zabránit uzavřenému a zvláštnímu mladému pacientovi Henrymu Lethemovi (Ryan Gosling) v uskutečnění sebevraždy, kterou si naplánoval na den svých 21. narozenin. Na pozadí tohoto příběhu se však odehrávají mnohem tajemnější a děsivější skutečnosti - Sam je postupně vtahován do Henryho života a posléze i do labyrintu jeho podvědomí. Zpočátku má tato skutečnost vliv pouze na vztah s jeho přítelkyní a bývalou pacientkou Lilou (Naomi Watts), ale brzy se začne hroutit i Samovo přísně racionální vnímání reality. Sam, který se náhle místo na Manhattanu ocitá v divoce se měnící snové krajině a setkává se se stále bizarnějšími věcmi, přestává rozlišovat, co je skutečnost a co se odehrává pouze v jeho hlavě... Kdo je Henry Lethem a proč se mu tak daří tříštit Samovu realitu? Zatímco napětí dosahuje maxima a příběh spěje ke svému vyvrcholení na Brooklynském mostě, musí Sam najít odpovědi na otázky o vnímání reality, stavu svého vědomí, odpuštění a posledních okamžicích vykoupení. Brzy se totiž ukáže, že to, co se děje mezi ním a Henrym, se neodehrává v tomto světě, ale na pomezí života a smrti. Na místě, kde nikdo nemůže zůstat příliš dlouho... "Tento příběh pojednává o věcech, které mě velice zajímají, zejména pak způsob fungování vnímání a identity. Myslím si, že v současné době je to více než relevantní téma - žijeme ve světě, v němž jsme obklopeni vlivem médií a mnoha různými verzemi reality, přičemž způsob vnímání se stal ve velké míře součástí toho, kým jsme a co víme nebo nevíme", říká Forster, který viděl film jako příležitost položit provokativní otázky, týkající se toho, jak si každý člověk na základě mozaiky prchavých vzpomínek, okamžiků, pocitů, myšlenek, obav a nadějí vytváří vlastní životní zkušenost a snaží se formovat jeho smysl. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (676)

3DD!3 

všechny recenze uživatele

Před tím než umřete se dostanete do světa, kde můžete být tím čím chcete... Vizuálně podmanivé, znepokojivé drama, kde se všechno co jste si mysleli, že je skutečné, rozpadá v časových smyčkách a vyhýbavých odpovědích hlavních hrdinů. Konec sice celou mozaiku trochu zbytečně zbavuje iracionálního kouzla. ale i tak je velice obstojný. Výborný McGregor, výborný Gosling. ()

maxi6 

všechny recenze uživatele

......Nádherná šílenost.....Forster a Benioff zde přišli s něčím, co tady dosud ještě nebylo. Něco mezi Aronofským a Lynchem. U Stay je ale ještě něco navíc. Neobvyklá délka napětí, která vás od začátku bičuje, dokonalé přechody ve střihu, luxusní barevná kamera, používání filtrů, naprosto sedící hudba......takže další bonbónek za rok 2005...... ()

Reklama

Le_Chuck 

všechny recenze uživatele

Forster si zobral kúsok Lyncha, kúsok Aronovského, pridal veľa vlastného a dal vzniknúť vskutku zaujímavemu (príbeh) trilleru, ktorý si nielen svojím temným, snovým spracovaním vyslúžil piatu hviezdu a punc výnimočnosti. P.S. A Forsterove mystifikácie (keď už chcete s Lynchom zrovnavať) ma bavia oveľa viac. Asi niesom ten správny cinefil, ktorý pri čajíku, v cigaretovom opare a pri slabom svetle, s intelektuálmi mudruje o neexisujúcich kľučoch k dielu. Lynch pre blbých. ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Myslím, že podobné psychodelické filmy mohou být opravdu strhující jen tehdy, když jsou tím "pravým" a jediným způsobem, jakým se režisér vyjadřuje. To ale není Forsterův případ - Forster točí jindy relativně klasicky, jen tentokrát si nejspíš řekl, že natočí zamotaný film, protože tak se přece pozná dobrý režisér. Výsledek je velmi chtěně vykonstruovaný. A svou strukturu staví natolik na odiv, že jí není možné propadnout, ale naopak se na ní musím neustále soustředit a hledat významy a odpovědi dřív, než by bylo nezbytně nutné pro vychutnání děje (který je zcela upozaděn a slouží jen jako důvod motat divákům hlavy). Možná oceňuju některé formální kvality, ale ve výsledku jde o film, který mě nevpouští do sebe, jen chce být obdivován a rozebírán. A já mu na to... říkám ne. Zvlášť když ke konci se odhalí, že za vším tím "machrováním" opravdu vůbec nic není a skončí to na úrovni "všechno byl jen sen"... ()

Rosomak 

všechny recenze uživatele

Čítanková exhibice filmových postupů, které vypadají zatraceně cool. Paradox je, že závěr, který vám vysvětlí, co jste to vlastně viděli, redukuje všechny významové roviny filmu na pouhé "vysvětlující pojítka". I z hlediska žánrového je konec jaksi zbytečný - Hranice života se snaží zařadit se ke skupině filmů, jejichž závěr přináší divákovi prozření a přehodnocení celého filmu (podobně jako Šestý smysl, Vesnice atd.). Divák však není koncem překvapen, protože do sebe zahleděná forma mu už od začátku říká, že něco takového na něj na konci čeká. Pokud bych měl srovnávat například s tvorbou Davida Lynche (jehož jméno je zde v komentářích hojně skloňováno) najdu mnoho podobných postupů, které však mají naprosto jiné vyznění a funkci. Hranice života je čistě racionální film, který má všechny své stylistické výstřelky odůvodněny. Lynch naopak využívá těchto postupů naprosto svévolně a bezdůvodně (například pouze na principu asociací) a dosahuje tím přesahu (transcendence). V Hranici je vše však vykalkulováno do posledního detailu, takže pokud si film několikrát pustíte, veškeré jednání a postavy si budete moct logicky odůvodnit. To u Lynche nebudete moct nikdy a proto si i myslím, že Lynch je daleko víc zábavnější a nabízí i opakovaně hutný zážitek. Neodpustím si na závěr ještě lehké přirovnání: Hranice života je jak matematický příklad - složitý a komplexní. Pokud ho však už jednou spočítáte a dojdete k výsledku, nemáte důvod proč se k němu vracet a dále se jím zabývat... ()

Galerie (54)

Zajímavosti (20)

  • Filmári pracovali okrem New Yorku aj v kanadskom meste Winnipeg. Film sa natáčal od 24.9.2003 do januára 2004. (MikaelSVK)
  • Pro dosažení zvláštní atmosféry se velké množství komparzistů objevuje v pozadí viditelně až několikrát za sebou. Často je v jednom záběru více lidí oblečených do stejných šatů. (imro)

Související novinky

A „půvabné kosti“ získává...

A „půvabné kosti“ získává...

18.07.2007

Zapomeňte na Dakotu Fanning stejně to pro spoustu z vás bude úleva ;-). Nejzářivější dětskou (nebo spíš teen, je jí 13 a roste jako z vody) hvězdou budoucnosti bude irská dívenka jménem Saoirse… (více)

Reklama

Reklama