Bokovka

Příjemné posezení u sklenky dobrého vína aneb další poznatek, že na světě existuje ještě jeden nápoj kromě piva. Kvalitní podívaná, která nám nabízí z každé číše něco jiného, podobně jako je tomu u vína. Humorné situace si podávají ruku s romantickými chvilkami. Přesto ani v komedii ani v romantický cajdák tento film nikdy nedoroste. Film je otevřený a prakticky sem ani žádný závěr nečekal, což musím uznat je velice dobře. Jsem moc rád že Paul Giamatti, jinak mistr vedlejších rolí konečně dostal svou velkou šanci, trošku tím pádem ve filmu hraje sám sebe a já si ani moc neumím představit v roli Milese někoho jiného. Thomas Haden Church je naopak typicky sebestředný, nerozvážný a trošku i přihlouplý. Zkráta duo díky kterému utekly 2 hodiny jako voda a já měl nutkání pustit si Bokovku ještě jednou anebo alespoň si otevřít láhev dobrého Pinotu. 75% (15.01.2009)

Že vraj nominácie na oscara a ocenenia? Bolo to úplne o ničom. Dvaja muži majú práve pred svadbou, čo je divákovi hneď čudné, veď vyzerajú tak na 50. A nájdu si bokovky, ale že aké. No dobre, Virginia ešte ušla, ale tá Sandra Oh nevyzerá dobre ani medzi samotnými Aziatkami, neforemný ksicht, no bál by som sa. Všetky kecy o láske a neláske obaľujú ešte väčšie kecy o víne. Takže soška pre režiséra? Skôr soškou po hlave. (09.12.2021)

S tímhle filmem se to má stejně jako s vínem. Ne chlastat ho z krabičáku jako bezdomovci před Kauflandem, ale popíjet třeba Richebourg ročník ´61 v příjemném prostředí, s lehkými tóny jazzíku v pozadí a se sympatickou dámou naproti u stolu. Označení "komedie" je zavádějící, tohle není film, který by vzbuzoval salvy smíchu od začátku do konce, ale moc příjemně plynoucí zábava s vyšperkovanými dialogy a báječnými herci. Přesně moje krevní skupina. Oscar za scenář je tisíckrát zasloužený a co se týče Giamattiho, tomu se říká ´životní role´. (09.01.2008)

„Zahadzuješ sa; učíš ôsmakov literatúru namiesto toho, aby čítali tvoje knihy.“ Veľmi nezávisle sa tváriaca štúdiová americká road movie plynie v povznášajúcom duchu po zdanlivo nekonečných amerických cestách necestách, občas sa zastavíme v reštaurácii, anonymnej hotelovej izbe či na ochutnávke červeného, najlepšie sú však rozľahlé hroznové sady, ťahajúce sa naprieč ranným slnkom prežiarenými kopcami. Skvelé herecké obsadenie (Virginie Madsenová po CANDYMANOVI znova dokazuje, ako ďaleko ma k tupej blonďavej hérečke), rozkošné dialógy, chytľavá muzika, degustácia vína a príjemná atmosféra priateľov, ktorí vedia o vašich zápornejších vlastnostiach, ale vyhadzujú vám ich na oči len nečasto. Ku koncu to stráca dych/zbytočne sa to komplikuje, ale aj tak príjemné.Viac v mojej recenzii na Recenzie.org: http://recenzie.tvorim.net/road-movie/21-bokovka-80- (06.06.2009)

"Jsem homouš. Jo. Vymysli si, co chceš ... a to se stalo. Sepiš buzerantský přiznání a já ho podepíšu." Z vlastní zkušenosti vím, že není nic lepšího, než jednou za rok vypadnout na tejden s kámošem, kterej se patrně jen omylem nenarodil jako moje dvojče. To ale není případ Jacka a Milese, protože ti dva toho moc společnýho nemají. Škoda. Taky věčně očumujou víno ve sklence a to mi připadá podezřelý. Za dobrýho osvětlení totiž rozeznám bílý od červenýho, ale tím moje degustátorský umění končí. Z toho plyne, že při žvatlání o víně jsem se nudil. Ani Milesovo trápení mi moc nezvedlo náladu. Naštěstí je tu Jack. S tím bych se hned podělil o kondomy v poměru 3:1 a ukradl bych mu jeho živočišnost. Protože já jsem podobnej trouba jako Miles, takže se zabiju hned, jak mi něco vydají, abych byl nesmrtelnej. (16.05.2022)