Rebel bez příčiny

Ikonický James Dean v bílém tričku a červené bundě a film, který... tak nějak stojí na pomezí "bezpečného" klasického Hollywoodu a bouřlivých 60. let. Vlastně je docela krotký, ale díky živelnému Deanovi z něj přeci jen sálá určitá rozervanost, díky které se stal generačním kultem. Samozřejmě je tu problém, že se jím inspirovaly zástupy dalších filmů, které jsem viděl dřív, takže Rebel bez příčiny už nemá čím překvapovat. Ale bože, pořád je tu ten Dean! A lze vůbec nemít rád film, který celou tu módu filmů o mladých lidech pro mladé lidi odstartoval? Vznikl by bez Rebela Absolvent? Natočil by Lucas Americké graffiti? A co Snídaňový klub, Co žere Gilberta Grapea a spousta dalších? Takhle obohatit kinematografii se zkrátka každému filmu nepovede. 80 % (02.12.2015)

Podobne nadhodnotený film som dávno nevidel. Ani by mi tak nevadil časový sklz, ktorý prekonal, tu nešlo o efekty, ale o príbeh. Ten má niečo sledovať, zaujať, no tu neznamenal pre mňa takmer nič. Príbeh mi doslova trhal oči a uši. Dialógy ako zo stredoveku, naivita v top ten (dva dni po smrti priateľa vyzná smútiace dievča lásku inému; Platón si nevšimne, že mu vybrali z pištole závobník, ktorý sám robí 1/2 váhy atď). Čo bolo vlastne na filme rebelské?! To, že niekto súperí v jednej scéne o česť za to, že mu povedali zbabelec?! Možno v starovékých tradíciách. Alebo že sa opije? Veď je to smiešne. Jediné, čo som si z neho odniesol bolo to, že som zistil, že James Dean sa bohovo podobá na Jamesa Franca a že slovenský dabing v mojich očiach znova klesol. 45%. (29.07.2007)

Hlasom Jean-Luca Godarda: "Nicholas Ray is cinema" sa však dostávam k určitým roztržkom, keďže Rebel bez príčiny (ako film) je určite významným miľníkom kinematografie. Perfektne dobovo načasované, konceptuálne a v rukách konkurencie príbehovo nepokryté a revíziou vynútene privolané. Zdanlivo banálny príbeh je skôr výpoveďou mladej nesprispôsobivej generácie, ktorú konfrontujú stereotypy nevyrovnaných rodičov a vlastný sugestívny stimul nedbať na následky svojho vyčíňania. Avšak, vedomá expresívnosť a okatá štylizácia sa častokrát (na tak závažnú tému) odkláňa od vizuálnej sprostredkovanosti, než by to bolo potrebné. Táto téza je dozaista podopretá autorskou substanciou, ale mám problém s jej formou odovzdania. Kazan síce ponúkol dospievanie mladých na vidieku pomocou poetiky mizanscén, ostrosti realizmu a jeho hrán, takisto i pomocou ultimátneho románu a preto chápem Rayov odlišný ideový zámer. Nezostáva mi však zapochybovať nad jeho miernou neistotou a výpomocnými trikmi k dosiahnutiu emočného efektu, ktorý ten parciálny a výstavbový pre neho tvorivo a pre tento účel dotvára. Johnny Guitar (1954) či In a Lonely Place (1950) sú jeho skutočnou esenciou a možno práve aktuálnejšia veková hranica, ktorú režisér práve počas tých časov prekonával mu utkvela v pamätihodnejšiu predstavivosť situácií a spôsobilosti, ako bude naráciu vytvárať a čo ho na životných skúsenostiach bezprostredne postretlo. Každopádne si tento film zaslúži rešpekt a treba sa pri ňom skutočne držať základnej sociologickej zložke, ktorou práve nespútaná živelnosť vyvíja prechodové impulzívne hrany v následný až prekonaný čistý prach, ktorý po nich po rokoch ostane, ale tento priebeh vyzerá byť nekonečný. A obdobie dospievania ako cukríkový med taktiež zrovna neprebieha s viditeľnými zmenami, vyššia kadencia, vyšší vzdor a väčší údel kritiky okolia = jej pomalšiemu a bolestivejšiemu prekonávaniu. (06.07.2016)

Navzdory svému stáří výborný film, který poukazuje na problémy v rodinách, výchově a začleňování jedinců z takových rodin do společenství, v tomto případě školního kolektivu. James Dean je sice evidentně starší, než postava, již hraje, avšak jeho herecký výkon je odzbrojující a je radost jej na obrazovce sledovat. Role citlivého rebela mu svědčí. Zkouška odvahy na srázu je nezapomenutelná podobně jako rvačka před planetáriem. Ke konci je snímek také značně napínavý a když si dáme dohromady výpovědní hodnotu příběhu, zpracování filmu a herecké výkony (hlavně tedy Deana), vychází to na 5*. (08.05.2014)

Bez příčiny? Každému musí nanejvýš po deseti minutách dojít, kde se podle filmu skrývá problém! Nejde (či nemá) tu jít o nic jiného, než o nedospělé a problémové (případně žádné) rodiče, z jejichž pochybně uplatňovaného poslání posléze vzniká řešený problém. Otec je buď padavka (Dean), necita (Wood), anebo jakýsi vysněný hrdina (Mineo). Do problémů upadají děti právě z takovýchto rodin, což je sice zjednodušení, ale alespoň nějaké nakročení složitým směrem. Film mě svým vyzněním silně zklamal a myslím si, že na Brandova Divocha opravdu nemá ať hloubkou, tak i hlavním hrdinou. Dean má v sobě bezesporu spoustu vzdoru a přitažlivé bezradnosti, avšak chybí potřebná krystalizace a jistá "dospělost", čímž se tak dobře prezentoval motorkář Brando. (12.04.2005)