Šinseiki Evangelion

O NGE už toho bylo napsáno spousta, ať už to bylo v pozitivní, negativní anebo vysvětlující rovině a tak se vyhnu velkým obloukem těm známým filozofickým a psychologickým tématům, protože by to jinak bylo z mé strany na několikastránkový referát. Pro mě ma seriál několik velkých problémů, které mi znepříjemnily podívanou: 1) Nelíbí se mi necitlivě drsná obrátka zhruba v polovině, kdy se z akční mechy stává psychologická poradna. Důležitost lidské psychiky hlavních postav v druhé polovině vůči celkovému dění naprosto zmuchlá a znehodnotí první polovinu. Nedokázal jsem se vyrovnat s pocitem, že první polovina až na základní informace mi vlastně nic nepřinesla. / 2) NGE špatně stárne. Co si budeme povídat, spousta pravidel a zákonů v NGE se řídí ultramocným zaklínadlem "because anime logic". Divák, který se snaží brát seriál vážně, nená šanci uniknout před mnohými otázkami: Proč 14tileté děti? Proč zrovna tyhle děti (když jsou tak nestálé?)? Proč, když na nich leží tíha a osud světa, tak se k nim každý chová jak ke kusu hadru a naopak je neuklidní/nepodpoří, aby svou práci odváděli v plné fyzické a psychické síle? Výpis by byl dlouhý. Spousta otázek zůstane pro změnu úplně neodpovězená. S věkem taky klesá náhled na kvalitu grafiky, která i po 20ti letech není špatná, ale není to nic extra. Všechny tyto body jsou evidentně méně markantní, pokud by mi bylo kolem 15ti a v době 90. let musel být NGE nechutná pecka. / 3) Postavy, což se ale vztahuje k 2. bodu. Není pravda, že by byly nezajímavé. Není pravda, že by neměly hloubku. Jenže jsou na facku a záměry některých z nich mi jsou neznámé/nepochopitelné. Shinjiho repetetivní "Budu pilotem! Nebudu pilotem! Budu pilotem! Nebudu pilotem!" způsobuje migrény a chování Asuky zvedalo mandle. Jedno přespání s kamarádem a miluju ho? /konec rantu. Z obecného hlediska jsem si ale Evangelion užil. Epičnost (podpořená hlavně alternativním koncem End of Evangelion), kterou podporují kolosální mecha-souboje a tíživost/naléhavost existencionality, z toho čiší na každém rohu. Napětí by se dalo krájet s tím, že seriál nemá výraznější hluchou pasáž až na prapodivnou brzdu v podobě posledních dvou dílů, nemá nejmenší potíže probouzet emoce (některé výkřiky jsou šílené, ale musím užnat, že fungují) a razit nepříjemně hustou atmosféru. Co celou dobu anime chce podat, tak se mu efektivně daří a naopak jsem toho názoru, aby se zbytečně hluboko nedumalo/nedolovalo něco, co v tom vůbec není (IMHO to je takový jednoduchý podvod na divákovi). Skrz ale výše zmíněné výhrady a poměrně vysoká očekávání odcházím mírně zaražený a nenaplněný. Silný 3*. (28.07.2017)

Prvých trinásť dielov mi to prišlo ako generické animé, ktoré má všetky atribúty jeho slávnejších predchodcov alebo nástupcov. Až ku koncu, kedy zápletka začala nadobúdať jasnejšie tvary, som si začal uvedomovať, že sa jedná o ďalšie filozofické animé s veľmi silnou myšlienkou, ktoré je dokonca natoľko inteligentné, že ju nevysvetľuje po lopate a necháva diváka nech sa so symbolizmom, motívmi a aj samotnou myšlienkou zoznamuje postupne a s vlastným úsilím. Čím bližšie sme koncu, tým viac sa z tradičných mecha súbojov a ecchi momentov presúvame do artovej roviny, ktorá je plná úvah a podobenstiev. Takže spokojnosť, hoci som sa k tomu dostal trošku neskôr a taký ten boom okolo toho ma výrazne obišiel. Stále mám radšej Ghost in the Shell. Ale určite si chcem pozrieť všetko, čo tento fikčný svet ponúka. Na nejakej, zatiaľ mnou nedefinovanej rovine, mi totiž ten svet prišiel v mnohom sympatický. (09.06.2022)

Dokud to byla jen mecha vybíječka, bylo to fajn. Když se začala vyjevovat ne zrovna příjemná minulost postav a začalo být jasné, že v NERVu něco smrdí, začalo mě to vážně zajímat. Když se seriál vydal vstříc konci, nechápala jsem, kde se tam bere to, co se tam bere. Shinjiho závěrečné (nekonečné) pitvání vlastní mysli proti předchozímu ději působí jako pěst na oko, skoro jakoby vyplynula na povrch zoufalost tvůrců, jak tohle vlastně ukončit. Bujaré vršení na sebe větiček, které mají budit dojem, že postava strašně dumá a hledá sama sebe mi přišlo v mnohem banální, kolovrátkovité a tím pádem zbytečné (aneb poslední dva díly mohly být shrnuty do 5 minut, v tom případě by se zbytečně neopakovalo několikrát řečené nebo ukázané a mělo by to jistě svou působivost.) S tou slavnou propracovaností postav to taky není nijak horké, vždyť seriál selhává už u základních lidských emocí (ve vypjatých situacích postavy jednají jednou tak, že máte pocit, že se vlastně nic neděje, podruhé propadají přímo panické hysterii). O nějaké hloubce se tady absolutně nedá mluvit (to už skoro vezmu na milost nudnou Lain, která má alespoň co říci...), ale to už tady rozebrali jiní a mnohem lépe než bych to dokázala já. (28.01.2009)

http://www.youtube.com/watch?v=HZBaP9yWZ-c ....Tomuto apokalyptickému seriálu jsem přišel na chuť asi až po třetím díle, získával si mě sice pomalu, ale o to jistěji a intenzivněji, další díly jsem hltal jak blázen, fakt super...ono je to i tím, že mám rád japonskej manga styl. (yo fellas, ještě můžu hrdě doporučit "Berserk" nebo "Wolf's Rain") 100% (24.12.2006)

Po dlouhou dobu bylo tohle pro mě nejlepší animé, které bylo kdy vytvořeno a které zatím nebylo nikým překonáno. U mě mělo jednoznačnou pozici, no. 1 v žebříčku nejlepších animé všech dob.-). Ale jak to tak bývá, vše jednou končí. Ale přesto vše, je to stále top 10 záležitostí, na kterou budu dále velmi dobře vzpomínat. (29.12.2010)