Městečko prokletých

Oproti originálu tomuhle výrazně chybí ona neutěšená, pesimistická atmosféra. Triky, na to, že jsou od ILM, také nic moc (viz mrtvé dítě), Carpenter režíruje nanejvýš průměrně a je už dávno ze zenitem. O čemž svědčí i fakt, že na rozdíl od let 80. let, v 90. byl do této doby každý jeho film prodělečný. (01.09.2019)

Na rovinu, dost jsem se nudila už u Wyndhamovy knižní předlohy a nejednat se o tenkou novelu, louskanou při cestách do/z práce, nedočetla bych. Myšlenku to mělo a to je asi tak vše. Filmové zpracování "Midwichských kukaček" tedy z mého pohledu výrazně nezaostává za knížkou. Ufouni na pár hodin uspí městečko a každé osobě s vagínou a menstruačním cyklem implantují spratečka. Spratečci enormně rychle rostou a disponují i jinými nezvyklými schopnostmi... a co teď s nimi, s blonďatými vražednými andílky? Peněz do filmu zjevně mnoho nešlo a filmového umu taky moc ne, herci se rekrutují převážně z béčkových hvězd 80. let, ale Superman ani Luke Skywalker svou účastí nikterak nezachrání celkovou podprůměrnost. Chcete-li vidět horror, na "Městečko prokletých" se nedívejte, jde spíš o plytké a neumělé psycho-drama; snesitelné, mohlo to dopadnout i hůř, přesto akorát ztráta času. 40% (21.04.2010)

V předmluvě knihy Černý dům Stephena Kinga a Petera Strauba je poznámka o knize Johna Wyndhama podle které byl natočen tento snímek. Neváhal jsem ani chvilku a začal tento snímek shánět. Nakonec jsem jej získal nahráním ze Slovenské televize. Nutno dodat, že jsem byl velmi zklamán. Kniha je ve své podstatě hodně dobrá, film je ve své podstatě skoro podprůměrný. Nedejte se oklamat nádherným plakátem. (31.03.2013)

Scénář: David Himmelstein .. Na tento film jsem se díval jen proto, že jsem opravdu jen před pár dny v jedné epizodě Simpsonovi viděl nějaké podivné a stejné blond děti, které měly svítící oči a ovládaly a trápily tak svoje okolí... Jinak ale docela slabota. Celková, jak se na "béčko horor" sluší. John Carpenter si tyhle ujeté snímky prostě/přesto užívá. (22.05.2005)

Nejsem příznivcem onoho "kdyby byly tramtadadá ryby..." ale tady se to více než hodí: Kdyby neexistoval film z roku 1960, potažmo jeho pokračování z roku 1963, Village of the damned (1995) by jistě mělo jiné hodnocení, o dost červenější barvy. Námět je totiž pořád dost dobrý, jako slabší horor je film obstojný, jako scifi vyhovující. Jenže ten stín v podobě staršího povedenějšího brášky (no, trochu vousatého brášky), ten tady prostě je a bude. V kontextu zmíněných tří filmů je to slabých 40%, ovšem objektivnější bude hodnocení v souvislosti se všemi filmy, které jsem kdy viděl. A proto musím dát 75%.___ Poznámky k filmu: Kromě Austrálie se změnila místa výskytu dalších kolonií dětí, už ne Sovětský svaz, ale hranice s Iránem.___Rozdíl mezi 1960 a 1995 je také v detailech - tak například záběry s časem (ono "jak dlouho ten blackout trval") - pohled na nástěnné hodiny (kýčovité barvy) = 1995; úžasné přiblížení kostelních hodin včetně typického zvuku odbíjení- téměř fatalistický to záběr = 1960.___Proč děti chodí oblečené ve stylu z 60´s? Navíc všechny stejně? Tohle šlo dobře obhájit u Wolfa Rilla, ale v dnešní době...?___Scéna při výzkumu na dětech - těsně vedle očního roztoku stojí nějaká kyselina, to se nikdo nesplete, ach jo.___Scéna, ve které žena oznamuje svému muži, že je těhotná, je naprosto stejná včetně dialogu, jako v původním filmu.___Jaká je pravděpodobnost, že se několik ve stejný den počatých dětí také ve stejnou chvíli (a to doslova na minuty) narodí? Vůbec žádná, ale je to přeci super akční, nechat je všechny rodit vedle sebe...___ Co udělal pan Carpenter: zamotal oba starší filmy dohromady, použil část scénáře z obou ve snaze uplácat lepší příběh (přiznejme si to - neudělal dobře); nechal si otevřené dveře pro možnost pokračování; trochu to přehnal s efekty (röentgenový obličej dívky ); nemusel si při tak silném námětu pomáhat ufounama (přelety na začátku, obluda ala X-files v lihu ve sklepě doktorky Vernerové; zbytečný nebožtík na grilu; zbytečná scéna s přehozením hadru přes "obličej" upečené na silnici; na rozdíl od Wolfa Rilla nevsadil na atmosféru (omluva, pokud ano, v tom případě ale sázka hrubě nevyšla!), nýbrž na nadbytečné lekačky (muž v chemickém obleku ve dveřích) a krvavé násilí (co policajtů v tomhle zařvalo); ústy doktorky Vernerové hovoří o eventuelních potratech - ať se to někomu líbí nebo ne, už nejsme v roce 1960, takže tuhle novinku ve filmu beru; přidal stopáži cca 20 minut, jenže to atmosféře opravdu nepomohlo. (16.07.2008)