Pád domu Usherů

Ponurá nálada starobylého vidieckeho sídla zahaleného parami stúpajúcimi z rozľahlého močiara je dotvorená jesenným ladením stromov bez lístia, pustej krajiny Pomedzi kaluže kráča muž, prichádzajúci na základe listu, k priateľovi z mladosti, aby pomohol jeho trápeniu s chorou manželkou (pozn. v poviedke išlo o sestru). Vystihnutie osemhranu samoty, smútku a strachu z predlohy E.A. Poea sa Jeanovi Epsteinovi podarilo zosúladením pochmúrnych exteriérov s architektúrou chladného sídla, kde dominujú úzke, ostro zalomené okná a strohé zariadenie izieb. Spomalené tempo a zaujímavé triky (prevaľujúce sa lístie, sviečkové scény pohrebu, ožívajúci portrét) dotvárajú stiesňujúce čaro filmu. Bohužiaľ, niekedy ide spomalenosť až za hranicou zaujímavosti a spomedzi predlhých záberov miestami prekukuje ušľachtilá nuda, znemožňujúca vyššie hodnotenie. (02.04.2006)

Proklatě působivé dílo. I po všech těch letech a přes rozmlsanost současnými technicky dokonalými filmy, je to děsivé, mrazivé, depresivní a působivé dokonale budovanou atmosférou. A to všechno dokáže Epstein jen a pouze obrazovými prostředky, do detailu propracovanou vizuální poetikou. Výborné. Současní mistři horroru by se od něj mohli mnohému naučit. Některé záběry jsou tak působivé, že bych je chtěl mít jako velké fotografie k pověšení zeď. (07.03.2013)

Po chvíli mučivého váhání jsem se rozhodl, že se mi tento podivný surrealistický horor líbil. A to i navzdory hudbě, kterou jsem měl tu smůlu, že jsem v té "své" verzi slyšel (melodie jak z Princezny ze mlejna se střídaly z flétnovými pokusy o hudbu od peruánských indiánů). Ve filmu bylo všechno, co mám na starých hororech tak rád - ponuré tajuplné sídlo, poeovská bezútěšná podzimní atmosféra, záhady a tajemství, šílený majitel panství Roderick Usher - i něco navíc (nádherně surreálná scéna pohřbu), takže bych si neměl stěžovat, ale stejně mi to nějak nesedělo, škoda přeškoda. Jako jednotlivé výjevy a obrazy uchvacující, jako soudržný film už podstatně méně. A to jsem vždycky myslel, že mám pro surrealismus slabost - ale asi jen v literatuře. (18.06.2013)

Viděl jsem to s živým klavirním doprovodem Filipa Topola a navíc zrychleně puštěné, takže Epsteinova snaha zobrazit v pomalých záběrech pocity člověka, zachycené v detailech tváře, mi proto unikala. Přesto - scéna pohřívání je vizuálně velmi zdařilá, potěší různé trikové sekvence i efektní hrátky s listím apod. Ale musím se přiznat, že jsem se u takovéto klasiky nudil. Asi nemám ten správný vztah ke starým filmům. (24.08.2003)

Posedlost malováním. 24. 8. 2013 na litoměřickém filmovém festivalu v hospodě U letního kina od 18 hodin premiéra doprovodné improvizační hudby na pomezí noiseu a freejazzu Jana Grunta (Malé dechové cvičení - http://www.youtube.com/watch?v=ZgmnIxbIx6c, Tři tenoři a kontrabas - http://www.youtube.com/watch?v=-KsLee93hHk) na saxofon a Vojtěch Petržilka (Flower Cover - http://www.youtube.com/watch?v=Eyg6go837cI) s tereminem. (10.08.2013)