Děla z Navarone

Druhú svetovú som v poslednom čase videl asi zo všetkých strán a pohľadov. Tento film mi ako jediný dal pohľad grécky, a tak trochu to ani nebol vojnový film, ale skôr námornícko-dobrodružný. Hrdinovia si Nemcov rozobrali na súčiastky v akejkoľvek situácii, aj zúfalo beznádejnej. Aj tých priveľa minút sa nejako dalo zvládnuť, ale nič mimoriadne sa nekonalo. (14.05.2016)

Nemam rad filmy, ktere si druhou svetovou valku pletou s dobrodruzstvim a jeste pracuji s fiktivnim nametem. Timto u me film hodne klesl. Nechapu, jak Gregory Peck mohl byt zklaman faktem, ze divaci tento film nebrali jako protivalecny (asi nevidel filmy Ohne na planinach nebo Most, ktere jsou shodne jen o dva roky starsi). Cele mi to prislo moc strojene a nedostat tento snimek Oscara za specialni efekty, nikdy bych si ho nepustil. (30.11.2013)

V dnešní době už trochu utahaně působící film, který je ovšem o tolik promakanější než dnešní válečná dramata, že mu musím dát hvězdičku navíc. Stačí se podívat na závěrečnou sekvenci "vybuchne-nevybuchne to?" nebo osud velitele mužstva. Přidejte k tomu trojku Peck-Niven-Quinn a netradiční prostředí řeckého ostrova. A přemíra planého filozofování nebo mírná předvídatelnost? Berte to jako daň z přidané hodnoty. (16.02.2006)

Strhující drama z druhé světové války je natočeno v tradičním stylu čtyřicátých let, ale s jasnou vůlí po přesazích a nadhledu. Říci, že dílo nepřekonává dobovou hranici dobrodružného žánru, je neobhajitelné. Přes určitou hrubozrnnost psychologie i hlavních postav filmu a některá zjednodušení je tu zřejmá snaha o neschematický pohled, přesah hollwoodské konvence kultu nyvosti a přímočarné nadbíhavosti zprůměrnělému diváckému vkusu a v neposlední řadě hned celá sada skvělých hereckých výkonů, kterým vévodí Gregory Peck, Anthony Quinn a Irene Papasová, která je skutečnou plnokrevnou Řekyní. Právě snaha o alternativní pohled na jinak černobíle pojednávané děje druhé světové války povyšuje toto drama do vysokého nadprůměru tehdejší filmové produkce. Snad toto konstatování platí i pro soudobého mladého diváka; přál bych si to. (15.03.2008)

Pokud se film tváří jako válečný film, měl by se tak i chovat. Naprosto fasicnující bylo, že hlavním hrdinům těmř nic nevyšlo přesně podle představ a vždycky na jeden plán přišel jeden nečekaný výser. Což o to až sem je to v pohodě, ale pak ? Každý výser hlavní hrdinové vyřešili během několika sekund, třeba to jak se dostali ze zajetí na SS základně, proboha živého ani Rambo s Jamesem Bondem dohromady by to nezvládli líp. Pokud se v jednom záběru objeví němec, tak jen proto aby byl v druhým zabit našimi hrdiny, kdyby přiletěl americký cvičený holub a vysral se na nácka, a ten by potom padnul mrtvej k zemi, vyšlo by to nastejno. Navíc třeba při lezeckých záběrech jsem si pořád vybavoval film Zvíře, jak Bebel simuluje, že leze na vysoký barák, ale ve skutečnosti se plazí ve studiu po zemi. To vůbec nemá cenu, spousta z vás vyčítá kde jakýmu akčnímu filmu (die hard 4 ) nereálnost a přitom je na tom podobný druh film postaven. Naopak válečný film, pokud se má pyšnit skutečně slovem válečný by měl snad alespoń trochu odpovídat realitě a ne připomínat setkání supermanů se spidermany ve druhé světové válce, ale jak je vidět z hodnocení, vnímám to tak asi sám. Filmu přiznávám pár zajímavých scén, dobrý herecký výkony a kvalitní dialogy, Zejména když jeden z komanda mluví o tom, že je rozdíl někoho zabít střelnou zbraní a nožem. Ovšem stačí si vzpomenout například jak se všichni dostali do zajetí Němců a nikdo z nich neřešil, jak se to mohlo stát, přitom bylo jasný, že je někdo musel udat, až po čase najednou bum, byl odhalen viník, do tý doby ani slovo že by to někoho sralo. Už dlouho jsem neviděl válečný film, který se bere tak vážně a přitom působí tak naivně až trapně. (13.04.2010)