Sense of Tumour
Režie:
Tereza KopáčováKamera:
Pavel BerkovičHudba:
Jiří HájekHrají:
Filip Březina, Alžběta Malá, Tereza Brodská, Pavel Řezníček, Natálie Řehořová, Jiří Bartoška, Mark Kristián Hochman, Robert Nebřenský, Radim Jíra (více)Epizody(8)
Obsahy(1)
Jak blízko smrti se musíme ocitnout, abychom se naučili žít? Příběh rodiny, jejíž členové se navzájem berou jako samozřejmost, ale nemohou se víc mýlit. Vážná nemoc nejmladšího z nich se paradoxně stane příležitostí pro všechny. Příležitostí, jak být dobrou matkou, otcem, dítětem. Jak si najít holku a jak o ni nepřijít. Jak zkrotit ego a nemyslet jen na sebe... Filip je ambiciózním studentem neurochirurgie, který má vše před sebou. Ovšem místo toho, aby získal prestižní post na klinice, stane se jejím pacientem. V pětadvaceti letech je mu zjištěna rakovina. Nemoc mu umožní najít lásku, stejně jako vážit si vlastní rodiny, jejíž členové si každý zvlášť i společně projdou velkou životní zkouškou. Seriál, který se témat, o nichž se víc mlčí, než mluví, chopil s humorem a empatií. Seriál, který není sedativem, ale lékem. Možná ne na rakovinu, ale na život rozhodně. Na konci každé epizody sdílejí skuteční onkologičtí pacienti pocity, které je provázely jednotlivými fázemi onemocnění. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (112)
Každá vteřina, minuta, hodina, den, noc…je dar. Je důležité si život prožívat tak abychom nikdy nelitovali prožité vteřiny, minuty, hodiny, dne, noci…Bohužel většina z nás si hodnotu toho, že tady vůbec můžeme být, že jsme byli z lásky dvou jedinců stvořeni, uvědomí až tehdy, když se dostaví zákeřná nemoc. Věřím, že potom je vše jinak a najednou člověk vidí vše jinýma očima…”Když vám je 25 a někdo vám přeje hodně zdraví, říkáte si, že nejspíš zapomněl koupit dárek. Asi víte, co bych teď popřál vám…” krásná, moudrá a pravdivá slova hlavního hrdiny v závěru tohoto výborného seriálu o vítězství nad zákeřnou nemocí a nalezení sebe sama. Za mě jeden z nejlepších TV seriálů z produkce ČT z poslední doby. ()
Tento žánrový mix na diváka platí. Smysl pro tumor je moderný seriál, kde sa skĺbili dramatické scény s odľahčenými, dokázal ponúknuť menej známych hercov, ktorým sekundovali skúsení pardi na čele s vynikajúcim Bartoškom. Pravdou je však aj to, že seriál ponúkal množstvo neželanej vaty, takže sedem častí by bolo za plný počet. ()
To jsou ty chvíle, kdy si říkám, jestli nemám oční vadu, když čtu, jak je většinový názor nadšený a já přitom vidím odpad. Předně, pokud někomu přijde, že samotné téma filmového díla stačí na to, aby bylo skvělé, tak to je poněkud dětinský přístup. A i kdyby ano, tak rakovina skutečně není na filmových plátnech, či televizníchh obrazovkách, nic neobvyklého. Ten seriál není nic jiného, než rodinné a romantické drama, podle té nejvíce předpokládatelné šablony: máme se dobře, (jsme torchu floutkové), bum! krize, chvíli se bojíme, a pak to dobře dopadne. Co se týče charakterů postav, jsou naprosto umelohmotné, předvídatelné a hysterické, herecké výkony odpovídají zadání, tudíž herci na vině nejsou. Tlačení na city a "hodnotnost" díla přes tu dokumentární složku je laciné a trapné dohánění bodů. A také bych řekla, že se tvůrci dopustili klamavé reklamy: slibovali výjimečnost žánru v tom, že jde o komedii o rakovně, ovšem nic zábavného to nebylo, kluk se úplně normálně (tak, jak se s rakovinou ve fimlech pracuje) hroutil v nemocnici, a jeho okolí taktéž. Kde je ten novátorský, vtipný přístup? A jedno zamyšlení na závěr, když už jsme měli i tu dokumentární složku: jak jeden z pacientů říkal, že se hodně divil, když od něho odpadávali mrtví komáři (protože byl nasáklý chemoterapií), nejsem si jistá, jestli je zdravé s někým takhle jedovatým mít intimní vztah. Zkrátka, promarněná příležitost: Možná, kdyby to byla studie jedné šílené, nevyrovnané holky, co má stokholmský syndrom z nemocnic - a on se jí po vyléčení nemohl zbavit, (a ještě by se u ní vyvinul Müchhausenův syndorm v zastoupení), to by byl novátroský přístup, i třeba s trochou opravdového černého humoru. Tohle bylo prostě slabé, opravdu hodně slabé. ()
Seriál má velice atraktivní prostředí (čeští diváci milují tématiku nemocnice), velice aktuální a zajímavé téma a v neposlední řadě také skvělé obsazení. Herecky vyčníval samozřejmě Jiří Bartoška a pro mě velice překvapivě Pavel Řezníček (vůbec ale vůbec ho nemusím), hlavní duo Březina Malá zvládlo svoji část taky velice dobře, nicméně zkušenější obsazení je troufám si říct přehrávalo o parník. Ale co, jsou mladí, oni se otrkají :) Příběh plynul poměrně rychle, člověk by až věřil, že se s rakovinou dá skoncovat za pár dnů. Tomu napomáhal i fakt, že bylo venku stále jaro/léto, nikde žádný sníh a zima, všichni pořád chodili v šatech, kraťasech, maximálně v mikině: ) Můj celkový pozitivní dojem kazil ovšem fakt, že seriál je plný klišovitých a šablonovitých charakterů - trošku rozmazlený floutek s rakovinou (místy mi hodně lezl na nervy), obětující se přítelkyně, nespokojená starší matka toužící po změně v letitém manželství, otec zpočátku trošku nedovtipný trouba, dcera ala matka roku, mentor v podobě sympaťáka spolubydlícího v nemocnici a předvídatelné charaktery doktorů a sestřiček. Jako celek se jedná o velice zdařilé, i když okopírované, dílo, které se po dlouhé době ČT opravdu povedlo a stojí za naše poplatky :) Jen tak dál. ()
Po dlouhé době další dobrý seriál z české provenience. Je vidět, že nejlepší seriály "píše sám život". Neb nejlepší seriály z posledních let byly ty, jenž vycházely z "obyčejných" lidských zkušeností/životů (Okresní přebor, 1. Oddělení, Čtvrtá hvězda, Devadesátky apod) a žádné šílené kriminálky a prima slátaniny. Až na přehnaný závěr, ala přátelé/USA, opravdu povedený seriál ()
Galerie (137)
Zajímavosti (26)
- Filip (Filip Březina) na rugbyovém hřišti provede zákrok zvaný koniotomie. Tento zákrok však v daném případě nebyl indikován, protože postižený hráč neměl důvod pro neprůchodnost dýchacích cest (ta by přicházela v úvahu například po bodnutí včelou). Pokud by v ilustrované situaci i přes záklon hlavy hráč nezačal dýchat, na řadu by přišla bezodkladná kardiopulmonální resuscitace, tedy nepřímá srdeční masáž v ideální případě střídaná dýcháním z úst do úst v poměru 30:2, a to až do příjezdu RZP. (Thanoris)
- Poslední dvě minuty každé epizody věnovali tvůrci mladým lidem, kteří absolvovali léčbu na onkologii a že kontakt filmařům zprostředkovala pacientská organizace Fuck Cancer. Záběry s jejich otevřenými výpověďmi natočila režisérka Tereza Kopáčová u sebe doma. Chtěla tím tak pro ně vytvořit co nejkomfortnější atmosféru před kamerou. (Česká televize)
- Pro záběry z nemocničního prostředí si štáb vybral Fakultní nemocnici Hradec Králové, natáčení za běžného provozu tam zabralo 23 dní. Filmaři měli k dispozici sály neurochirurgické kliniky, prostory gastroenterologického oddělení, pracoviště hematologické a radiologické kliniky i prostory urgentní medicíny i laboratoře. (Česká televize)
Reklama