Jak přicházejí sny

Stejnojmenný román Richarda Mathesona převedl do filmového scénáře Ronald Bass. Zajímavý je nápad s "oživením" obrazů. Líbilo se mi prolínání světů, filozofování hlavních hrdinů. Robin Williams i Annabella Sciorra se navzájem doplňovali. Nejvíc na mě zapůsobila scéna, kdy Annie v pekle prozře a vyzývá Chrise, aby vydržel. Závěr je sice přeslazený, ale celkově u mě vítězí pohádková snovost. (20.06.2009)

Film je natočen podle románové předlohy a viděl jsem jej půl roku po smrti mého předčasně zesnulého otce. Uvědomil jsem si pozdě, kolik jsem mu toho nestihl říci a že jsem nestihl se mu za lecos omluvit...Moc bych si přál, aby po smrti existoval svět o němž pojednává tento krásný a vizuálně dokonale zpracovaný film. Robinovi Williamsovi role krásně sedla. Začátek filmu je neskonale drsný, Williams přijde při nehodě o děti a posléze manželku, která trauma neunese a spáchá sebevraždu. Robin sám přežívá jak se vůbec takováto situace přežívat dá a při jedné z hromadných automobilových nehod v tunelu coby lékař spěchá k havarovanému vozidlu. Dlaším do kolony havarujícím vozem je však sražen a my i on se najednou ocitáme ve zcela jiném a neuvěřitelém světě. Hned v úvodu se s ním přivítá jejich dávno zemřelá fenka labradora a on jen velmi těžko chápe novou skutečnost, že je mrtvý. Úvodní dramatický záčátek se ztrátou nejbližších však byl nutným prostředkem pro přesun milovaných osob na jiné místo, kde se rodina zase znovu setkává. Bohužel bez maminky a manželky. Ta patří jinam, protože sebevrazi mají pro věčné bytí jiný svět. Robin se dozví, že tamten svět lze navštívit pouze s průvodcem a cesta je velmi nebezpečná. Je mu dovoleno s manželkou promluvit, ale je upozorněn že ta žije ve svém vlastním vnitřním světě a nebude jej slyšet. Na promluvu a její procitnutí má jen omezený čas pro návrat zpět. Pokud se mu to nepovede, či limit překročí, zůstane i on navždy ve světě bloudících a trpících duší....... Co mnou ale skutečně otřáslo byl fakt, že převozníkem a průvodcem podsvětím nebyl nikdo jiný než Max Von Sydov. Herec, kterého mě táta naučil milovat už v Bergmanových snímcích..křižák, který hrál se smrtí šachy.... To už ale asi hledám souvislosti i za hranicí tohoto mystického snímku. Ono to ale nutí. Možná je to jen vizuální kýč, možná pro někoho přiblblost o ráji a pekle... Pokud vám ale někdo z blízkých odešel a už budte schopni o jeho ztrátě na úkor žalu více přemýšlet - zkoukněte tento film. Svým způsobem se vám pak uleví. Uvidíte. Podobným snímkem o světě po naší smrti jsou Votočkovy Křídla slávy s Colinem Firthem a Peterem O'Toolem. (28.07.2011)

Prúd niekedy nádherných a inokedy gýčových obrazov, rozumej tých najprvoplánovejších v tom smere, ako si ľudstvo predstavuje nebo a peklo. Niekedy je ale tá gýčovitosť zmotivovaná, ako napríklad krajina v štýle manželkiných impresionistických obrazov, inokedy je otravná, ako trebárs rýchly prechod do "reálneho neba". Scenár sa snaží vybudovať zaujímavú mytológiu a osvetľovať nám pravidlá nového sveta, ale robí to dosť zmätočne a je to veľká škoda, mohlo ísť totiž o mindfuck fantasy, ku ktorému by ste sa radi pravidelne vracali. (16.08.2021)

Tak tady se Vincent Ward strefil u me primo do cerneho. Krasny pribeh a perfektni Robin Williams, ktereho ja mam rad. Fantasie a jiny rozmer s krasnymi barvami je presne to kam chci utect. A kde jinde se mi to muze povest nez ve filmech jako je tento? Skoda jen ze to bylo prilis preslazene a s cukrovou vatou na konci :-( (17.07.2009)

Vizuální stránka je, na rok 95, fakt naprosto bombastická, jenže co s tim, když se to potkalo s fakt úděsně nudně podaným příběhem, kterej se možná zprvu zdá fakt zajímavej, obzvlášť to nebe a peklo, podporovaný ještě božským vizuálem, ale je to prostě strašně nudný a to i přesto, že ten příběh nepůsobí nějak blbě, ale jako celek to nějak nedokáže zaujmout a nudí to jako prase. (04.01.2009)