Nemocnice na kraji města po dvaceti letech

Já tady měl pár komentářů už v průběhu seriálu. Nakonec jsem všechno smazal a "s napětím" čekal na konec (je fakt, že poslední díly jsem u počítače spíš poslouchal než na ně koukal). Nemusel jsem ! Bylo to stejně špatné až do konce. Všechny nectnosti už tady ostatní vyjmenovali, takže bych už jenom opakoval vyřčené. Pokusil jsem se nalézt něco fakt pozitivního a na rozdíl od Tosima mě nezaujala ani uvedená mladá herečka, která měla taky příšerné chvilky. Tak jedině snad Iva Janžurová, na tu je vždycky spoleh, a z nových postav asi Saša Rašilov. Toť vše.... Prostě - do téhle řeky tvůrci vstupovat neměli.......... (15.01.2004)

Nevybíravá facka do tváře Jaroslava Dietla i Jaroslava Dudka. Před lety jsem pokračování legendární "Nemocnice" protrpěla od první do poslední minuty ... ale dneska už nemám sílu ani chuť ztrácet s ním čas - a bezmocně sledovat, kterak jeho kvalita zcela viditelně a zcela nezadržitelně s každým dalším dílem upadá. Skončila jsem spolu s epizodou číslo 3 - po neobratně servírovaných lapáliích spojených s osobními a profesními problémy jeho protagonistů (stejně jako s proměnou politicko-společenských poměrů) jsem už nějak nedokázala vstřebat neuvěřitelně trapně podanou bridžovou zápletku. P.S.: Je mi jasné, že původní série byla zfilmována značně idealisticky, přesto se nabízí (nebo spíš poměrně nevybíravě vnucuje) uštěpačná otázka, co jsme si to v dobré víře na samém konci devětaosmdesátého roku bouřlivého dvacátého století vlastně vyzvonili ... vlastními klíči - a kam se poděly zvítězivší Pravda a Láska, ty holky prodejné ... (12.09.2015)

Z nostalgie 1 *. Je mi líto, ale nemůžu jinak. Připadalo mi, že herci - a zejména ta stará garda - si se svými rolemi nevěděli rady. Ten pocit jsem měla jak u Josefa Abrháma, tak u Elišky Balzerové i Ivy Janžurové. Prostě pokud není dobrý scénář, který by měl alespoň jakous takous logičnost ve vývoji postav, tak není kde brát. A vznikne pak paskvil jako je tento. (28.11.2005)

Dlouho dlouho jsem si říkal, že Nemocnice po dvaceti letech je skutečně tak blbá. Pak mi to ale přišlo podezřelé... Co když se pletu? No ano, ty náhlé zvraty, nesmyslné výroky, ještě nesmyslnější postavy a roztahaná zápletka... Ovšem! Přátelé, to je pokus o Twin Peaks po česku... Pak ovšem přišel díl poslední a smutné zjištění – nikoli, je to opravdu tak dementní. Hotový hřbitov herců. Nulový scénář, nulová psychologie postav, nulová režie, herecké výkony z kategorie nočních můr. Márnice plná vychladlých legend. A tenhle funus bude zřejmě ještě pokračovat. Inu, dejme lidu, co si jeho vkus žádá. Škoda, že českému diváku nevadí si k pondělnímu kafíčku zakousnout takový dramaturgický výkal... (28.01.2004)

Nejhorší je, že prej snad plánujou další díly. Nejvíc mě naštvalo, jak změnili tu hudbu. To už není Nemocnice na kraji města, ale na pokraji útoku rozzuřených diváků! Abrháma mám rád, ale zdá se mi, že nějak ztratil svůj agilní projev a je jak utahaná ženská po dvousměnným provozu ve fabrice. Největší chybu tady udělali v tom, že neobsadili Kaisera (nebo nějakýho jinýho srandistu) do následné role doktora humoristy-kritika. Měl na to náběh už v původní nemocnici. I Štrosmajer tam říkal, že se mu hrozně podobá. A Štrosmajer ten původní seriál oživoval až neuvěřitelně, bez něj by to takhle oblíbený vůbec nebylo. Byl by to jen další trochu nadprůměrnější seriál, ale vlastně spíš až příliš dramatickej a vážnej. No, tenhle seriál není dramatickej vůbec, ale vážnej taky až příliš. Obě hvězdy jsou pro Janžurku, jinak to stálo opravdu za nic a díval jsem se na první tři díly jenom kvůli starým seriím, dál už jsem to jen chvilkama přepínal. Škoda toho, dalo se to natočit mnohem mnohem mnohem líp, než to nakonec vyšlo. (08.12.2005)