Možná přijde i kouzelník

Vynikající pořad. Humor pánů Lábuse a Kaisera doplněný o Jiřího Korna, včetně skvělých dvojic jako Wimmer - Černoch nebo Srstka - Hanušová, je legendární a většina skečů, řečí či scének jsou nezapomenutelné. A v dnešních dnech, kdy opět Kouzelník dostává své reprízy na kanále ČT3 nelze než skutečně ocenit s jakou vervou a chvílemi více i méně markantnějšími špeky rýpali do tehdejších pořádků a úsměvně je parodovali. Kouzelník je sice estrádou, ale estrádou jednak humorně vypiplanou a odvážnou, která zaplňuje v 80. letech prázdné okno, neboť nesnese téměř žádné srovnání s produkcí ČST tehdejší doby. Kouzelník má své vlastní definiční okénko. Byť v porevolučních dílech už bylo patrné lehké otupování, asi také proto, že se periodicita vysílání zkrátila na půl roku a docela to pány limitovalo v invenci (s výjimkami typu Klíště nebo Hodina dějepisu), ale naštěstí skončili zavčasu s grácií. Kouzelník je v šedi normalizace mimořádným pořadem, který měl například na rozdíl od Televarieté daleko vetší možnost roztáhnout křídla. To o co se Dvořák v Televarieté místy pokoušel přebila absolutně šílená skladba vystupujících, kteří zastupovali tehdejší komunistický blok. V Kouzelníkovi také nalezneme podivnosti doby, samozřejmě ztvárněné například v dobové popmusic, ale nemám důvod se za Kouzelníka stydět, naopak si ho rád dám znovu, protože Lábus, Kaiser, Korn a další byli pevní a odvážní. 80% (02.07.2020)

Jedna z nejzábavnějších dvojic v historii televizních obrazovek. Dnes už legendární Karolína Kaiserová zkoušená z látky z roku 1989, Jiří Lábus jako Alan Delon, Lůďa, Maryša či referent Kubert, kterého z toho může dostat jedině Staník. A ty se ptáš co já!!! ... Už to bude rok. Tak tě tedy vítám, vidět si mě chtěl. Teď zas abych šel, co? (24.02.2008)

Tyhle estrády patřily za komára k vrcholu televizní zábavy, ale dnes už jsou považovány za pokleslý způsob humoru. Stačí se kouknout o Silvestru na nějakou novodobou verzi a uvidíte, jak moc je to už dnes přežité. Plně to hoví mé teorii, že humor se generaci od generace mění a co bylo směšné tehdy, není již směšné dnes (vyjma géniů - Charlie Chaplin, Vlasta Burian aj. - ale génius je vždycky nadčasový). Estrádní křepčení v Kouzelníkovi bylo samo o sobě dost pokleslé už tehdy, mnohdy připomínalo neblaze proslulý Ein Kessel Buntes, ale z nedostatku skutečně kvalitní zábavy to tehdá byla jako největší pecka. A možná taky proto, že se tam občas objevil skutečně nadaný komik (třeba Jiří Wimmer). Anebo proto, že jsme národ buranů a pořád máme radost, že do vsi zavítal cirkus, kde se budou šašci kopat do zadku. Čas trhnul oponou a není jistě pouhá náhoda, že Kaiser s Lábusem se už po roce 89 jako komici neuchytili a Jiří Korn začal provozovat ta nepojmenovatelná zvěrstva, aby se uživil. (04.08.2011)

Tak si někdy říkám, co bylo lepší, jestli tahle masová televizní zábava let 80., nebo komerční sračky, které se na nás valí z TV dneska. Kouzelník, to je podle mně jeden z vrcholů mistrů televizní zábavy z dob, kdy ji ještě uměli dělat. Humor byl inteligentní, scénky dobře zahrané a i ta dobová hudba se dala snést. Na tento velice populární typ estrád se svého času pokusila navázat TV NOVA, ale dopadlo to katastrofálně. Místo inteligentního humoru nastoupili uřvaní Novotní, Náhlovští a podobné kreatury. Místo pěkné kabaretní hudby staré odrhovačky zpívané podprůměrnými zpěváky. Ach jo. (19.08.2012)

s odstupem jsem viděl dva díly...Silvestr 85 a Vánoce 86...druhý je o něco slabší, má pomalejší tempo a trochu víc tlačí na pilu při klasických hudebních číslech...ale ten první............když člověk vidí v různých archívních pořadech osekané samostatné skeče, tak se možná baví, ale je připravený o celek, kontext...ten pořad se vymykal právě tou komplexností pojetí, celkovou anarchičností zapojenou nejen do dílčích scének, které byly oddělené od "vážných" hudebních vystoupení, ale do širšího rámce...humor průrustal do celkové výstavby pořadu, od základního scénáře, po střihovou skladbu...na velké ploše se tu často uplnatňoval princip gagu ( baba opakovaně hledá Fafejtu) nebo absurdně úsečných výstupů ( Otakar Brousek a poudačka o šroubku...) seřazených za sebe bez většího dramaturgického smyslu ( proto je to taková prdel :))...na svojí dobu neuvěřitelně živý, odvážný a dodnes v kontextu tuzemského televizního vysílání s máločím srovnatelný... (18.11.2011)