Případ s koncem

Od Hany Proškové jsem četl jen jednu knihu, leč klasický, černobílý, vynikající Měsíc s dýmkou mám hodně rád, takže se mi tahle adaptace, plná současností (úplatky ve stavebnictví!) pozdávala v průběhu sledování čím dál míň. Původní stísněná zimní atmosféra hotelu je při létu a víceméně slabých hereckých výkonech (Zedníčková) ta tam a smrt Vašátka (série se přece dala "zakončit" i bez toho) nechápu už vůbec. 50%. (30.01.2023)

Naprosto nesrovnatelně s původní verzí z roku 1967, která měla úžasnou atmosféru, již si člověk pamatuje i po půl století.  Tady bylo špatně snad úplně všechno - od mizerného scénáře, přes toporné dialogy šustící papírem, amatérsky působící přehrávání mnohých herců,  celkově nevěrohodné až falešné vyznění. Mnohé scény působily až směšně, jak byly neživotné a nedomyšlené. (09.04.2023)

U tohoto filmu nějak postrádám důvod, proč byl vlastně natočen. Jistě, Měsíc s dýmkou je ikonickou  povídkou Hany Proškové, ta však již byla zfilmována, takže by tvůrci tohoto televizního filmu měli mít nějaký zvláštní důvod, proč se k ní vrátit. Ten však rozhodně nevidím v onom zarámování celého příběhu pohřbem kapitána Vašátky. Ač se přitom filmaři snažili sebevíc, omladit oba protagonisty natolik, aby ta retrospektiva dávala smysl a logiku, se jim těžko mohlo podařit. Kromě toho v porovnání s původní povídkou se mi moc nezdály ty jiné reálie (z doby devadesátých let). Přeci jen ta původní povídka Proškové byla napsána do kontextu reálií 50. let (viz vražda při přechodu hranic), takže ten posun onoho kontextu (odvyprávěný v závěrečném rozhovoru Preisse s Matáskem) zde je dost značný. Nemohu si pomoct, ale tohle se moc nepovedlo. Tahle série si zasloužila lepší tečku. (31.01.2023)

Bože bože, to paní režisérka nevidí, jakou křeč předvádějí dámy Adamovská a Zedníčková? Paní Adamovská byla krásná žena a pořád vypadá dobře, vždycky mohla zahrát elegantní konverzaci, ale vypjaté scény nebyly její parketa a hysterie už vůbec  ne, to uměla dobře paní Budínová a další, ale paní Zlata mi zní falešně. Paní Zedníčkovou neznám tak dobře, ale tady mi to taky nesedí. O panu Ezlerovi je vcelku škoda slov,   Příběh paní Proškové je jeden z jejich lepších, myslím, že docela dobrá věc (to dekódování obrazu je skvělý nápad), ale tady je to ubito špatným obsazením některých herců a neherců, případně jejich vedením. Detaily se stárnutím mne tak neiritovaly jako mnohé další komentátory, nicméně tempo je až moc pomalé (a někteří i slušní herci hrají až utahaně) a ty špatně zahrané hysterické scény to moc neoživují. Škoda (30.01.2023)

Škoda pomalého začátku. Stejně jako předchozí díly i tento nejvíce těží z chemie mezi Preissem a Matáskem. Ten úvod je bohužel až moc dlouhý a táhne se. Vašátko se objeví moc pozdě a až v tu chvíli začíná být film zajímavý. Každopádně pro někoho kdo viděl předchozí filmy, je to dobré uzavření celé série. (29.01.2023)